Režie:
Umberto LenziScénář:
Massimo D'AvakKamera:
Riccardo PallottiniHudba:
Daniele PatucchiObsahy(2)
Práce v barmské džungli není pro profesionálního fotografa Johna Bradleyho ničím výjimečným a i tentokrát to vypadalo, jako obyčejná mise. Jenže osud si s lidmi někdy nepěkně zahrává. John se stává zajatcem a otrokem kmene divochů a všechny pokusy o únik jsou marné. Čas plyne, v džungli ještě mnohem rychleji, a John si na život mezi dravou zvěří začíná zvykat. Poté, co se seznámí s dcerou náčelníka domorodců, rozhodne se stát právoplatným členem kmene. Jenže nic není tak snadné a mučení, která dosud musel přežít, jsou nic v porovnání s tím, co jej teprve čeká... (TV Horor Film)
(více)Videa (1)
Recenze (53)
Rezisera Umberta Lenziho povazujem /spolu s Fulcim/ za podradnych hororovych reziserov, pan Lenzi sa aspon ukazal ako schopny dzallo reziser a mal talent - na rozdiel od Fulciho - na polizziotteschi. Tuna je dalsi dokaz preco. Priserny strih, priserna rezia, ziadne/mizerne herecke vykony - no a strasidelna atmosfera - tak to je ciste vakuum a sci -fi. Hnoj v plnej krase a nadhere, presne to je tento film. 0 % ()
Počátek nejen éry kanibalských horrorů, ale taky velkého rivalství mezi Lenzim a Deodatem. Nicméně, byl to právě Umberto Lenzi, kdo položil základy a prvně definoval kritéria tohoto subžánru. Ať už jde o násilnosti páchané na nevinných zvířatech, tvrdé tresty a praktiky s povětšinou silně sexuálním podtextem (což především Lenzimu působí veliké potěšení) nebo výrazný hudební motiv, který porvází celý film a o který se tentokrát postaral Daniele Patucchi. A jak už zmínil Flipnic, tahle kanibalská prvotina není čistý horror, nýbž žánrový mišmaš sestávající se také z dobrodružného filmu, dramatu a v neposlední řadě i romance, která byla o více než jednu dekádu později vykradena Mariem Gariazzem a jeho (jedním z řady) alternativním pokračováním Deodatových Cannibal Holocaust - Amazonia: Catherine Miles Story, kde za oběť domorodým divochům padla na oplátku žena. Nicméně, Lenzi zvládá žánrové přechody s přehledem a dík poměrně kvalitnímu příběhu o fotografovi zajatého primitivním kmenem se mu daří držet divákovu pozornost i přes to, že ti praví kanibalové se ve filmu objeví pouze dvakrát, zvládnou spořádat jen jednu ženu a k tomu až v poslední dvacetiminutovce. I efekty ´sou na dobu vzniku relativně zdařilé a tradice prvního "hodného" kmene natolik primitivní a divoké, že zvládnou uspokojit. Vzávěru snad jen malá perlička, pohledná thaika Me Me Lai, co se zamilovala do onoho nešťastného fotografa, se objevila o pět let později také v Deodatově Ultimo Mondo Cannibale coby domorodka Pulan a v roce 1980 opět pod Lenziho taktovkou v Eaten Alive. ()
Snímok nieje najlegendárnejším, najdrsnejším, či najcenzurovanejším zástupcom kanibalského žánru, ale je rozhodne najáčkovejší. Skvelý film, ktorý sa ani tak nezameriava na brutálne gore scény ako ostatné kúsky ( vlastne je tam len jedna kanibalská hostina ) a ponúka skôr klasický romanticko - dobrodružný príbeh. ()
Český název tradičně naprosto mimózní, neb zavádějící. Ten nejzákladnější stavební kámen pozdějšího subžánru italských kanibalských horrorů totiž vlastně vůbec žádným horrorem není. Je to dobrodružné romantické drama. A to si nedělám srandu. Toho kanibalismu je zde jen to nejtiternější minimum. Přesto film nastiňuje pozdější poznávací znaky žánru - domorodou nahotu, zabíjení zvířat (toho tu je více než dost), nějaké ty domorodé kulturní zvyky (zaujaly mě hned dva, rituál, při němž je vdova opět uznávána za svobodnou ženu a rituál, při němž si mladá dívka vybírá ženicha). Na rozdíl od pozdějších kousků, které již staví více na té kanibalské složce a syrové brutalitě, tohle má hezčí a sympatičtější prostředí, exteriéry i domorodci (a domorodkyně) vypadají hodně fajn. Jen k tomu nesmíte přistupovat jako ke kanibalskému horroru. ()
Notně zastaralý dobrodružný snímek a další z těch, jenž pro ochránce zvířat znamená jasný odpad. Trocha jemné erotiky, jedna mírnější kanibalská etuda a spousta krvavých a vcelku samoúčelných scén se zvířaty. A film, který právě díky oné výše zmíněné scéně s lidožrouty odstartoval sérii brutálních a pokleslých fláků na podobné brdo. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (11)
- Režisér Umberto Lenzi bol pri tvorbe tohto filmu silne ovplyvnený americkým westernom A Man Called Horse (1970). Zápletky týchto dvoch filmov sú takmer totožné a anglický názov tohto filmu, Man from Deep River, má dokonca odrážať názov A Man Called Horse. (westerns)
- Film sa natáčal v okolí Bangkoku v Thajsku a v oblasti džungle na hraniciach tejto krajiny s Barmou. (westerns)
- Jazykové bariéry medzi talianskym štábom a thajským obsadením spôsobili počas natáčania v Thajsku určité ťažkosti. (westerns)
Reklama