Das schweigende Klassenzimmer
The Silent Revolution
Režie:
Lars KraumeScénář:
Lars KraumeKamera:
Jens HarantHrají:
Leonard Scheicher, Tom Gramenz, Lena Klenke, Jonas Dassler, Ronald Zehrfeld, Carina N. Wiese, Florian Lukas, Jördis Triebel, Daniel Krauss, Michael Gwisdek (více)Obsahy(2)
Je rok 1956, pět let před postavením Berlínské zdi. Dva středoškolští studenti, Theo Lemke a Kurt Wächter, se vracejí z návštěvy západoberlínské zóny do Stalinstadtu (dnešní Eisenhüttenstadt). V Berlíně byli v kině a v týdeníku viděli záběry z povstání v Maďarsku. Dochází jim, že východoněmecká média u této události informují úplně jinak. Tajně poslouchají RIAS, rozhlasovou stanici vysílající ze západoněmeckého sektoru Berlína, a když se dozvědí o úmrtí známého fotbalisty Ference Puskáse a o tom, že v Evropském parlamentu drželi minutu ticha, navrhne Kurt ve třídě symbolickou minutu ticha za oběti povstání. Učitel dějepisu se nejprve domnívá, že se domluvili proti němu, ale Erik, jediný ze třídy, který byl proti, mu řekne, že šlo o protest. Učitel nahlásí incident řediteli. Celá třída se semkne, sejde se u Edgara, strýce jednoho z nich, a poslouchají RIAS. Theo navrhne, aby se všichni vymluvili, že chtěli uctít jenom památku Puskáse… (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Milí mladí přátelé na tomto fóru, vy kteří jste nezažili režim před rokem 1989, dívejte se prosím na tento film velmi pozorně! Sledujte, jak nám komunisté chtěli zajistit šťastnou budoucnost a jaké metody k dosažení těchto "světlých zítřků" používali. Východní Němci měli smůlu, protože přešli od jedné totality ke druhé, které nebyla o nic lepší. Jedinečný film, který by měli vidět hlavně ti, kterým se po minulém režimu pořád stýská. Scéna, kdy studenti vyjadřují solidaritu se svými spolužáky vyvolává husí kůži a mrazení. Velká síla a jasná pětka! ()
Nehovorím, že to, čo film zobrazuje, by bolo niečo nového (čisto z filmového hľadiska). Ale to už áno, že film ako celok (scenár, réžia, herci) dopadlo lepšie, ako som to na začiatku čakal. Neviem však nevyčítať opatrnosť pána Kraumera. Pri niektorých scénach by mohol byť razantnejší a odvážnejší. To isté sa dá povedať aj o emóciách jednotlivých mladých hercov. Ten post-záver mi príde urýchlene ukončené, tu vidím možnosti na zlepšenie. Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
4* dříve z Německa přicházeli filmy odsuzující nacismus a teď v posledních letech je na řadě komunismus. Je to potřeba, každá diktatura je špatná a lidé zapomínají a jsou nepoučitelní. Tento nám přibližuje skutečnou událost z jedné školy, kdy se opravdu drobný protest zvrátil do nečekaných rozměrů. Není divu, protože každý nedemokratický systém nemá rád svobodné myšlení a individuality vybočující z nastavených norem a k potlačení využívá všeho možného a ničeho se neštítí. Filmové zpracování je přesvědčivé jak herecky, tak i po vizuální stránce a samozřejmě i příběhem, a proto doporučuji a dávám své čtyři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Absurdní, šílená, nespravedlivá, násilná, neústupná.... první slova co mě napadají k vyjádření síly sovětského bloku a pusťte mi jakýkoliv film z této části historie a nejspíš u něj budu nehnutě sedět po celou dobu nehledě na kvalitu čistě jen z toho, že mě opět přiměje přemýšlet nad fungováním tohohle zhoubného systému. Takže jsem proseděla nehnutě i Tichou revoluci, která tuhle absurditu a nespravedlnost a nesvobodu ukazuje moc pěkně a jednoduše na skupince maturantů, mladých lidech co hledají svůj názor a jakýkoliv svobodný názor je špatný názor a i minuta ticha ze soucitu zvedne tamního ministra ze židle. A už to jede, soudruzi pobíhají, děti se udávají, soudruzi vydírají, rodiče varují a prosí a ti druzí rodiče tahají za nitky na správných místech. Ve filmu byl moc pěkně vidět kontrast mezi generací studentů a jejich rodičů, kdy možná rodiče měli za mlada podobné smýšlení, ale držet pusu a krok, motto té doby, se vyplatilo víc. Bohužel se mě moc nedotkly jednotlivé příběhy postav a i když se jim na obrazovce dělo něco smutného a hrozného nic moc to se mnou neudělalo a to je pro mě ten největší mínus filmu. ()
A niektorí idioti budú aj tak ešte stále tvrdiť, že socializmus bol skvelý... (doprial by som takým ľuďom si to vyskúšať priamo v takomto totalitnom režime). Film Das schweigende Klassenzimmer nás zaviedol do roku 1956, kedy vypuklo v Maďarsku povstanie. Koho by to napadlo, že nevinná minúta ticha ako prejav solidarity rozpúta na strednej škole takéto peklo? Príbeh rozhodne zaujímavý, obzvlášť, keď vezmeme do úvahy, že vznikol na základe skutočných udalostí. Čo sa filmu týka, tak najmä úvod mi prišiel dosť vlažný a dlhšie trvalo, kým sa príbeh dostal do tempa a začal sa rozvíjať a zamotávať. Každopádne, zápletka napokon bola viac než len dobrá, takže chválim. Odporúčam pozrieť všetkým búrlivým obdivovateľom komunistického režimu (aj keď tým asi oči neotvorí už nič). ()
Reklama