Pro pár dolarů navíc

Vzpomínka: Je mi tak 13-14 let a po dobrém obědě odpočívám na gauči. Taťka sleduje v telce nějáký western a já vlastně po očku tak trochu taky. Pak se ozve cinkavá melodie kapesních hodinek a ta mě uchvátí. Nejde mi z hlavy dalších deset let... PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC je spíš příběh o Lee Van Cleefově plukovníku Mortimerovi než o Clintově hláškujícím Monkovi, ale v zásadě mají stejně prostoru. Leone zvedá laťku, rozpracovává hlavní charaktery a nabízí i kvalitnější zápletku. Moc moc dobré. (06.09.2009)

Rozhodně jeden z nejlepších westernů, který jsem kdy viděla. Westerny sice nepatří zrovna k mému nejoblíbenějšímu žánru, ale to se netýká spojení Leone - Eastwood. Romantika tu nemá co pohledávat, místo ní drsní chlapy, zásobník s pořádnou pistolí a balík dolarů. A o hustou atmosféru (podtrhnutou opakujícím se hudebním motivem - mimochodem naprosto skvělým) je postaráno. Film má poměrně dlouhou stopáž 130 minut, mně ale přitom přišlo, že až příliš rychle uběhl. Shrnuto a podtrženo : filmový zážitek, na který se nezapomíná. (20.11.2004)

Těžko říct, jestli je Pro pár dolarů lepší nebo horší mež ostatní díly. Je prostě skvělý a fakt, že je jedním ze třech může divákovi činit bezbřehou radost, jelikož shlédnutím jednoho dílu to nekončí. I zde vytvořil Leone poutavý svět hrdinů a maximálních padouchů, který je umocněn geniálním soundtrackem. Skvělá kamera, a geniální casting. Nemá smysl hodnotit Eastwooda, ale takový Gian Maria Volonté, coby šílený úhlavní padouch je taky trefa do černého. Z jeho krutého pohledu opravdu mrazí v zádech. Pro mne nejsilnější scéna je souboh El India se svým udavačem, kdy se poprvé ve filmu čeká, až dohraje melodie. V těchto momentech se prokazuje režisérova genialita. Leone se zkrátka pro western narodil. (28.07.2011)

Sergio Leone holt westerny uměl jako málokdo. A když vsadil na Clinta Eastwooda a Lee Van Cleefa, tak to zkrátka muselo fungovat. Ti dva jsou pro role drsných pistolníků jako stvoření a je pravdou, že druhý jmenovaný zde možná lehce mistra Clinta převyšuje. Je vidět, jak Sergio Leone postupně získává cit pro tento žánr a vše postupně směřuje k jeho vrcholným a těžko překonatelným snímkům - Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na Západě. Samotný příběh Pro pár dolarů navíc mi nepřijde tak skvělý, jako je tomu v jeho nejlepších a nejznámějších počinech, avšak mnohé scény a zejména pak fenomenální hudba skladatelského velmistra filmových melodií Ennia Morriconeho posouvá všechny záběry a tím pádem celý snímek do skvostných výšin. (29.12.2010)

"Where life had no value, death, sometimes, had its price. That is why the bounty killers appeared." Po velkém úspěchu "Pro hrst dolarů" si S. Leone získal oprávěnou důvěru producentů, kteří mu věnovali dostatečně velké finanční prostředky k tomu, aby se v prvním pokračování dolarové trilogie mohl pořádně předvést a uplatnit svůj mimořádný vizuální talent v celém jeho rozsahu. Leone nabízenou příležitost pochopitelně využil beze zbytku. "Pro pár dolarů navíc" svou rozmáchlostí a jistou režií, která uchvacuje jak v detailech, tak v panoramatických záběrech, zdaleka překonává úvodní část volné trilogie, a kvalitativně vzestupnou tendencí všech složek filmu - Morriconeho hudbu nevyjímaje - předznamenává vrchol celé série, jímž je snímek "Hodný, zlý a ošklivý". Vedle bezchybných Eastwooda a Van Cleefa, mi to podobně jako v případě mého komentáře k "Pro hrst dolarů" nedá a zmíním zde opět skvělého G. M. Volontého, jenž v postavě učebnicově vyšinutého (jakoby pod neustálým vlivem omamných látek jednajícího) šéfa lupičské bandy podává excelentní výkon. (20.11.2004)