Pro pár dolarů navíc

Rok 1965 byl pro světovou kinematografii naproto zásadní. Sergio Leone totiž rok po svém "zastřelovacím" westernovém debutu přihodil dalších pár dolarů navíc a odstartoval tím svou dlouhou řadu "nadfilmů". Ano, je to sice ve stínu následujících dvou snímků, ale i tak jde o počin jednoduše dokonalý. I Ennio je na svém tvůrčím vrcholu a to co jeho hudba dokáže udělat s již tak perfektní scénou je naprosto nepopsatelné. Kupříkladu takový "hodinkový" duel v rozbořeném kostele... Navíc se krom obyčejně dobře povedlo obsazení. O hlavním duu se netřeba zmiňovat, ale opomíjet fenomenálního Gian Mariu Volantého v roli El India by byl hřích. Jeden z TĚCH snímků co se prostě musí vidět. Adios. (03.02.2008)

Sergio Leone měl obrovský dar. Už po pár minutách obvyklého ticha mu zobu z ruky a jen se tetelím, aby se cesty obou pistolníků konečně zkřížily. A když k tomu dojde a motivace postav začnou přilévat olej do ohně, musím šokovaně uznat, že jestli se nějaký režisérův epos svými kvalitami přibližuje legendárnímu Tenkrát na západě, jsou to právě tyhle dolary navíc. Symbióza obrazu s Enniovou hudbou ještě úplné dokonalosti nedosahuje, ale má k ní zatraceně blízko. (28.08.2016)

Ne tak docela druhý díl, protože na první film nenavazuje dějově vůbec ničím. Herecká sestava posílena o výrazného Lee Van Cleefa. Pro mě ale zůstávají nezapomenutelné dvě scény s Klausem Kinskim, který hraje Divokého. U Pár dolarů navíc se dalo vytušit, že Sergio Leone si umí stavět laťku velmi vysoko a nebojí se jí zdolat, což potvrdí příště. 90% (21.06.2007)

Naprosto fascinující. Chci být kovbojem, chci být Clint Eastewood. Tentokrát mě měl Sergio Leone v hrsti od prvního výstřelu. První záběr, jezdec padne a rozezní se Morricone a už mě zaplavil pocit štěstí. Stejně tak při příchodu pistolníka Eastwooda na scénu. Oproti jedničce už nejde o komorní western s pár postavami v jednom městě, což je celkem škoda, ale děj je nás provede dalekovíce prostory opět vyvrcholí úžasným finále. A jak mě odrovnala první scéna filmu, tak mě stejně tak mě dostala i ta úplně poslední. Ač zde není Clint hlavním motorem příběhu, pořád je to persona numero uno a svým charismem svítí ještě více než v první části. Jediná výtka - Proč se ti bandité tak pitomě smějou při mlácení lovců odměn, to nevím. Koupím koně a vyrážím za Clintem, to je můj hrdina. (27.03.2009)

Spaghetti western v nejryzejší podobě: plný drsných mužů ženoucích se za osudovou pomstou či mrzkým bohatstvím, s nabitými kolty vždy po ruce, ale jen velmi málo slovy na jazyku. Tak pomalý, že i dech se vytrácí... a tichý, tichý jako smrt. Leone na režisérské stoličce se pořád ještě trochu hledal, nepracuje příliš dobře s tvorbou a naplňováním očekávání diváka, nesvírá jeho srce vyrvané z hrudi tak jako Tenkrát na západě, ani přestřelky nejsou tak dramatické a přehledné jak by měly být... Teprve se připravoval se na své největší triumfy, ale i tak natočil film který mezi westerny patří k těm nejlepším. 8/10 (01.04.2008)