Polednice

Má to pár much, to bych kecal, že ne (a hodně mne mrzí nedořečení půlnoční akce při koupání nebo nalezení mrtvoly v lánu; také - když už jsme u toho - jsou jednou klasy dozrávající, jindy posečené, a pak zas stojí), ale celkový dojem mám velmi pozitivní. Scénář není hloupý, ačkoliv posledních asi 15 minut rezignovalo na dosavadní sevřenost vyprávění a dělá určité skoky v časech i místech děje, dobře vyvažuje lekačky, napětí a oddech včetně humorných projevů nejen verbálních, kamera je vynikající, a po loňských vedrech jsem si je nepříjemně znovu připomněl (akorát že my v těch vedrech nechodili ven, ani nespali na lehátkách, a tekl z nás pot v jednom kuse), hudba úměrně zvolená. Herecky Geislerovou o délku maratonu předbíhá Daniela Kolářová, které stačí pár slov a věříte jí její postavu, zatímco Geislerová se ke své postavě složitě propracovává dvěma třemi opakovanými výrazy, a v závěru, kde bylo vnitřního herectví sakra potřeba, to uhrává jen tak tak o prsa... Také mě štvalo, že je zde rozjeto a naznačeno více linií, které chtělo více propracovat nebo divákovi lépe doříct (a oproti tomu jiné linie jsou dořečeny až moc polopaticky). Na český film jde ale stále o vysoký nadprůměr, kdy jsem se rozhodoval mezi silnými 4 hvězdičkami, nebo slabými 5. Nakonec - protože u českého filmu je to dnes skoro zjevení, takový film, navíc zde byla spousta neokoukaných, ale skvěle hrajících českých herců - se přikláním k vyššímu hodnocení. Mimochodem, nakonec mne hodně bavilo, že v tomhle filmu nejsou počítače, mobily, tablety, ani televize. Jen jedno rádio, a to stejně nehraje, (09.03.2016)

"My si mohli, když jsme si chtěli něco vysvětlit, říct: 'Chceme to jako v tom a tom filmu.' Protože myslím, že máme filmy docela nadrcené," řekl o tvůrčí spolupráci za kamerou režisér Jiří Sádek. Kolikrát asi a v jakých všech fázích práce na "Polednici" zaznělo 'Chceme to jako v Babadookovi'? Diváci, kterým tento zásadní hororový titul posledních let neunikl, budou nevyhnutelně z filmu mít pocit permanentního deja vu. Podobnost konkrétních motivů, prvků i formálních postupů je natolik silná, že není možné, aby šlo o náhodu. Zatímco jiní mladí čeští filmaři kopírují formální postupy zahraničních vzorů, Sádek, Chlupáček a Samir se pohybují na hraně plagiátorství. Když to dovedeme do extrému, tak zatímco jiní poučenou formou oslovují především diváky, kteří také mají kinematografii nadrcenou, "Polednice" naopak sází na diváky nepoučené, kterým se může vydávat z originální dílo. Přitom tvůrci dokáží výtečně rozehrát lokální prvky, které byť čerpají z klasického kontrastu města a venkova, působí živě a přirozeně. Navíc základní koncept moderního nedoslovného přepracování kanonické básně, postavený na motivech neveselých stránek mateřství, skýtá velký potenciál. Paradoxně však "Babadook" představuje nejen vytříbenější a stylově sevřenější, ale i nosnější a věrnější adaptaci Erbenova textu. (10.07.2016)

Aj napriek slabšiemu dojmu z filmu mám dobrý pocit a Polednicu rozhodne nepovažujem za stratu času. Aspoň sa ukázalo, že moderná česká kinematografia má metódy a prostriedky na to, aby vyprodukovala kvalitný mysteriózny horor. Niektoré momenty ma celkom príjemne zamrazili, takže z tohto pohľadu veľká spokojnosť. Len ten scenár... všetko tu stojí a padá na ňom. Keby si s ním dal niekto viac práce, určite by bol celkový dojem lepší. Z tohto pohľadu ide len o nezáživný a nudný žvanec, ktorý smrdí až príliš veľkou jednoduchosťou a strohosťou. A hlavne by som tomu dal lepší mysteriózny základ, aj keď snaha by tu bola. Námet si však jednoducho pýtal viac. Preboha, veď česká mytológia v tomto smere ponúka netušené možnosti a práve preto tu ide až o trestuhodne premárnený potenciál, čo sa samozrejme prejavilo najmä na slabšej atmosfére. Niektorí herci sa tiež mohli posnažiť, a nie si len mumlať popod nos. Slabší priemer. 55/100 (22.11.2017)

Původně jsem chtěl tento nový český kousek ještě nějakou dobu ignorovat, protože nepatřím k těm, kteří musí novinky vidět hned po jejich uvedení. Rád si počkám než ten prvotní „BOOM“ pěkně opadne a já pak uznám za vhodné, zda tomu věnovat svůj čas či nikoliv. Zde jsem se však hlavně ve svém blízkém okolí setkal s tolika rozporuplnými reakcemi, že jsem prostě neodolal. Šel jsem však do toho s tím, že s hororovým žánrem toho moc společného nemá (což se bohužel potvrdilo) – stejně jako s Erbenovou Polednicí. Tudíž jsem ve finále vlastně ani nebyl zklamán či snad rozhořčen, že se mě snad pokusili tvůrci oklamat, jak mnozí tvrdí. Sádek na to šel jako začínající režisér dobře a společně se Samirovým scénářem se mu podařilo natočit docela obstojné psychologické drama. Celkem věrohodně se mu podařilo zachytit nejen postupnou proměnu psychicky slabé ženy, ale i samotný prostoduchý venkovský život a hlavně to úmorné vedro z obrazovky / plátna sálalo až na mě samotného. Hned jsem dostal sušáka. Děj celkem svižně odsýpal, párkrát jsem se i zasmál a dokonce jsem několikrát zaregistroval i lehce ponurou atmosféru, která prostě v žádném dramatu nesmí chybět. Nejde však o nic světoborného, prostě čistý průměr. (09.04.2017)

Anička mně svým stále vyzrálejším hereckým projevem dělá velkou radost, tady prakticky táhne celý film a táhne ho naprosto suveréně. Kdo by podle názvu čekal spíše horor bude zklamán, tady je to spíše rodinná pschologie se strašidelnějším prvkem. Svou prácí mě dostal Jirka Sládek, na to, že se jedná o režisérský debut jde z filmu skvělá atmosféra, práce s obrazem rovněž vynikající. Osobně jsem měl trošku problém s finálovkou, to bylo trošku zbytečně přestřelený a vyhrocený. (29.07.2016)