Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Václav Lohniský, Ladislav Pešek, Naďa Konvalinková, Květa Fialová, Martin Růžek, Olga Schoberová (více)Obsahy(1)
Po čtrnácti letech se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka – tvůrci slavného Limonádového Joea – opět k realizaci další výtečné parodie, tentokrát na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. V komedii Adéla ještě nevečeřela je tímto hrdinou slavný detektiv Nick Carter, kterého do Prahy pozval policejní komisař Ledvina, aby mu pomohl vyřešit záhadný zločin – zmizení psa hraběnky Thunové. Carter brzy zjistí, že jeho protivníkem je jeho věčný rival, ďábelský botanik, zločinec mezinárodní pověsti hrabě von Kratzmar. Musí se samozřejmě vyrovnat s řadou nebezpečných a důmyslných léček, překonávat „nepřekonatelné“, což slavnému hrdinovi, který je nepřemožitelný, neprůstřelný, nebojácný a neohrožený, nedělá žádné zvláštní potíže. Nevadí mu ani nové, neznámé prostředí, protože jeho společníkem a průvodcem je bodrý komisař Ledvina, který ho neopomene protáhnout pražskými hospůdkami… V komedii, která získala řadu ocenění u nás i v zahraničí, se zaskvěla dlouhá řada výborných herců. V roli velkého detektiva to byl neodolatelný Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu hrál Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka a na animované části filmu se podílel Jan Švankmajer. K úspěchu filmu přispěla i výborná kamera Jaroslava Kučery, který skvěle zachytil půvaby a atmosféru secesní Prahy. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (596)
Nepochopitelné, jak v oné hluboké šedé bolševické totalitě mohl být natočen tak zábavný a originální film. Exkluzivní herecké výkony pečlivě vybraných hlavních protagonistů, dokonalá kulisa staré Prahy, originální námět, humor atd. Vše skloubeno ideálně v jeden celek. Klenot českého filmu, rodinné stříbro, pro mne odmala nejoblíbenější český film všech dob! Jeden z mála snímků, u kterého jsem si osobně prošel téměř všechny dochované exteriéry, kde byl natáčen... ()
Oldřich Lipský velikán československého filmu natočil parodii na slavné detektivky. Nick Carter: Prosím nejdřív o vaši výpověď. Slečnu Karin budu obtěžovat později. Karin: Ano, kdykoliv... Nick Carter: Pamatujte si, komisaři. Uznat svou porážku... I to je svým způsobem vítězství. komisař Ledvina: Takže jsme to vlastně vyhráli, na celý čáře. 90% ()
Ve své době byl tento film spíše tvůrčím „riskem“ zaujmout diváky a naštěstí se to Oldřichu Lipskému povedlo. Seskupil řadu výborných herců a ti prostě nezklamali. Stejně tak nezklamal ani samotný příběh, plný komických situací, černého humoru i trochou té vážnosti. Díky tomu vznikla nezapomenutelná podívaná se slušnou atmosférou a geniálním Milošem Kopeckým v čele. Vždy se na tento kousek podívám rád znovu. Masožravku jsem si ale raději domů nikdy nepořídil… ()
Tento film je rozšafnou bliznou v tehdejší české uniformované zahrádce. Pár pěkných kvítků tehdejší české filmové produkce se sešlo, aby nás oblažilo květenou vskutku nevídanou. Stvoly a barvité listí se rozpíná všemi směry, kroutí se nad rozježenou hlavou páně Kopeckého, příslib sladkého nektaru se zrcadlí v půvabných tvářích Dočolomanského, Schoberové a kukadlovité Konvalinkové a libá vůně, nikoliv lučního kvítí, ale čerstvě natočené dvanáctky a vydatných klobás se rozhostí místností pokaždé, když se v hledáčku kamery objeví bodrý hospodář Hrušínský. Vskutku libí to pohled na tuto prapodivnou a různodivou vegetaci, kterou jsou po hříchu vinni především zahradníci Lipský, Brdečka a Švankmajer. Netřeba připomínat, že pánové se chopili díla s takovou činorodostí a nápaditostí, že i dnes jsou plody tohoto úsilí vydatné i chutné. ()
K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... ()
Galerie (34)
Zajímavosti (49)
- Ve 33. minutě je za Rupertem von Kratzmarem (Miloš Kopecký) vidět moderní elektrické osvětlení. (Pitryx)
- Ve scéně, kdy se Albín Boček (Ladislav Pešek) loučí v bráně s baronem Rupertem von Kratzmarem (Miloš Kopecký) poté, co předstírá záchvat migrény, je vidět kabel protažený rukávem saka vedoucí k lampě, kterou Albín Boček drží v ruce. (gug)
- Keď barón Ruppert von Kratzmar (Miloš Kopecký) vysloví vetu: „Rosalba dexteri na českém palouku,“ („Vzácný leč vysvětlitelný to úkaz. Drobná seménka této etiopské rostliny zavléká do Egypta v zažívacím traktu Pastejřík kostrbatý – oblíbená to potrava tam přezimujícího Rarocha vrtivého, který je pak přenáší na obrveném kořeni svého zobanu do naší domoviny“), môže sa nám zdať, že ide o vedecký výklad, ale v skutočnosti Rosalba dexteri ani Pastejřík kostrbatý neexistujú a jedná sa iba o výmysel autorov. Raroh je síce český názov niektorých sokolovitých vtákov z rodu Falco, ale z prívlastkom vrtivý, neexistuje. (Raccoon.city)
Reklama