Cirkus v cirkuse

Asi takhle: pohled na špičkové výkony sovětských artistů je sám o sobě přínosný a kdyby šlo o filmový dokument, který není znečištěný trapným scénářem a rádoby humorem a věnuje se opravdu jen zachycení cirkusových umělců, hodnotil bych tenhle kousek odlišně. Bohužel příběh nefunguje a vedle zmíněných cirkusových čísel stojí za zmínku jen herecké obsazení. Nutno dodat, že to je ovšem opravdu zajímavé, ale raději bych viděl tuhle starou hereckou gardu v něčem přitažlivějším. Celkový dojem: 25 %. (20.06.2006)

Ve filmu ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKU se povedlo Oldřichovi Lipskému cirkusového prostředí převést i mimo cirkus a navíc z toho filmu udělat parádní komedii, tak tady se jedná o více jak dvouhodinovou cirkusáckou nudu. Těch artistických čísel bylo tolik, že je lepší si na ně zajít přímo do cirkusu než se na to přes dvě hodiny dívat v televizi. Kolem toho je nabalený jakýsi prapodivný příběh s rozmlouváním se zvířaty, z čehož jsem taktéž neměl dobré dojmy. Že něco takového přeci jen jde udělat ve filmu, aby to mělo hlavu a patu, to nám ostatně o pár let později ukázal Václav Vorlíček ve své ARABELE. A tak jediné, co se mi na tomto absolutně zbytečném filmu líbilo, byl počáteční výjezd do Moskvy: ruská letadla, Moskva se svými širokými ulicemi a samozřejmě Kremlem. [1233. hodnocení, 65. komentář, 44%] (08.01.2021)

Viděl jsem to jen jednou a skoro nic si nepamatuji. Výkony sovětských cirkusáků byly skvělé (bolševik si je na ty poměry velmi slušně platil), ale ta "mezinárodní sestava" (označkovaná vlaječkami) vědců nebo porotců nebo co to bylo, mi snad už tehdy přišla trapná. Zápletku si nepamatuji vůbec. Nedivím se, že to televize nedává. (19.11.2020)

Mé letité přání vidět trojité salto s pěti vruty slonmo se mi ani zde nevyplnilo, nicméně zdá se, že to nemusí být až tak nereálný úkol, zvlášť, když Jiří Sovák naučil jednoho slona zpívat. A to, co předvedli ruští artisté, pro to se těžko hledají vhodná slova. Já měl v jednom kuse strach, husí kůži a závratě z těch jejich nadpozemských i pozemských kejklů, ať již se živými zvířaty nebo bez. Pak tu máme linii příběhovou, která je, vcelku pochopitelně, o něco slabší, ale ani ona mě nenudí. Scénář je, musím přiznat, trošku chatrnější a příběh jako takový je dost předvídatelný, navíc podobné náměty, které se týkají dorozumívání lidí a zvířat dokázal Macourek zpracovat Macourek v jiných filmech a seriálech (hlavně v Arabele) podstatně lépe. Jenže máme tu několik výborných herců, kteří se svoje výkony opravdu nemusí stydět - Jevgenij Leonov v roli ředitele cirkusu (na jeho honičku za údajným záškodníkem Aljošou si počkejte, je k popukání), Jiří Sovák v roli profesora a sloního cvičitele a dirigenta a Iva Janžurová v roli zhypnotizované Angličanky. Všechny ale převyšuje Leonid Kuravljov, s takovouhle grácií zahranou zápornou postavu jsem snad ještě neviděl, opět zde dokazuje, jak multifunkčním hercem je. Upřímně, je tedy pravda, že obě dvě linie by lépe fungovaly samostatně, protože spolu moc neladí a nejsou příliš provázané. Taky je pravda, že akrobatické kousky nemusely být uměle zpomalované a zrychlované. Ale to je asi tak všechno, co by mi na tomhle snímku vadilo. Na to, že to trvalo více než dvě hodiny, mě to skutečně bavilo. 80 % (05.06.2016)

Až skoro dokumentární pohled na výtečné Sovětské artisty občas přerušený hranými scénami s celkem nezajímavou zápletkou. Jak je známo režisér Oldřich Lipský se často vracel k námětům z cirkusového prostředí, protože cirkus miloval.Dokázal to i ve svých filmech : Cirkus bude - 1954, Šest medvědů s Cibulkou - 1972 a tímto snímkem. Bohužel film jako celek nenabízí mnoho hlubších myšlenek a jednotlivé scény jsou uměle prodlužovány. V druhé polovině je to už velká nuda a "dodíval " jsem to jen z povinnosti, abych mohl napsat komentář na CSFD. Za nejzdařilejší považuji scénu, kdy Jiří Sovák přinutí Ivu Janžurovou, jakožto konzervativní angličanku sníst její klobouk. Zde se naplno projevila "komediálnost" obou herců. (08.01.2011)