„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

"Dámy a pánové, masový vrah pan Camel, právě zavraždil tři pány z orchestru. Nelíbilo se mu, jak hrají." Tak tomu říkám celebrita. Panu Camelovi prostě stačí otevřít dveře a vypadne mrtvola. To by samo o sobě nebylo až tak vtipný, ale pan Gogo musí pobavit každýho, Ručník konverzující s Mýdlem nepostrádá tradiční policejní kouzlo a ten jedinečně artikulující gentleman, který by každého roffílel na fufky, se prostě stal kultovní postavou. A to nechci zapomínat na holčičí bitku v pěně, na huhukoktejl, na spor o vedení řezu ani na dálkový studium na vzdálenost Brazílie - Nový Zéland. Tento snímek si prostě zaslouží titul ujetá hovadina, který mu tímto propůjčuju. (24.10.2016)

Kdysi dávno jsme Vraždy poslouchali na kotoučáku (mladší budou asi houbeles vědět, co tímhle slovem myslím), tudíž bez obrazu a nic to neztratilo ze své krásy .. spíše naopak. Ty nejlepší momenty se naslepo vynořovaly ještě víc, jelikož naše fantazie a představivost pracovala naplno. Takže - nejen Beethoven má nějakou váhu, ale i tenhle film. Pro mě absolutní jednička v domácí kinematografii .. (06.02.2010)

Po nějaké době další komedie, u které jsem díky záchvatu smíchu dokonce ztratil nit. Oldřich Lipský se s českou parodií na šestákovou literaturu vypořádal nad má očekávání, a to především díky skvělému Macourkově scénáří (tento tvůrce se mi čím dál více líbí), ultimátním hereckým výkonům (životní role Lubomíra Lipského, Iva Janžurová v nejzápornější poloze, vedle nich ještě excelují Bohdalová, Filipovský, Rosůlková, Kemr či Libíček) a nádherným kresbám Karla Saudka, které jednak dotvářejí atmosféru a dále dokáží i pobavit - především reklama na cigarety Morituri (trefně zvolený název). Jinak si myslím, že závěrečné vyvrcholení je natočeno tak dobře, že by se neztratilo ani v nějaké americké žánrovce. "Jeho předkové byli..." - "Taliáni?" - "Ne, Italové." (21.05.2010)

Na začátku normalizačního období přichází mistr Lipský s komiksovým příběhem odněkud z Bonzanie ze Států. Už tento lehký paradox dává filmu jedinečnost, kterou nelze hledat nikde jinde. Pohled na "válku" gangů podle Lipského a Macourka, je s pomocí geniálního kreslíře Jana Saudka a s nutnou dávkou zamotanosti, dotažen do dokonalého konce. Nádech americké společnosti s bary, reklamami, neobvyklou školou, basketbalem, anglickými jmény a lehkými děvami. Přidáme do toho nezapomenutelné hlášky, pro tvůrce typickou nadsázku a dokonalou plejádu herců, kterým vévodí Iva Janžurová. Oldřich Lipský zobrazoval příběhy z cizích krajin, ovšem pěkně na český způsob, tohle je jeden z nich. (29.01.2013)

"Jo holka, Beethoven, to není Strauss, ten má nějakou váhu." Pobavily i cigarety značky Morituri, nebo souboj negližované Bohdalky s negližovanou Janžurkou v pěně. Všeobecně má drahoušek mnoho vtipů a skvělých scén, ale rozhodně nedosahuje kvalit těch nejlepších parodií své doby, Kdo chce zabít Jessii, Adéla ještě nevečeřela a Limondový Joe (můj nejmilovanější triumvirát). (23.09.2013)