Slepice a kostelník

Slepice a kostelník je klasický budovatelský film s tanci a zpěvy, který má jednoduše dva účely. První je agitace moravského, izolovanějšího a bohabojnějšího venkova k družstevnictví a to zjevně v reakci na to, že zřejmě před družstvy varoval Vatikán (je to ve filmu několikrát zmíněno). Tím pádem se zde celkem nevybíravě útočí na klér, zda zastupovaný prospěchářským kostelníkem, ačkoli celkem překvapivě film obsahuje i pokrokového kněze, protože jinak by to u cílové skupiny asi nezarezonovalo. Tím, že se film odehrává na moravské vesnici během dožínek tak může obsáhnout nejen idylické výjevy usměvavých rolníků a rolnic při sklízení pod žárem slunce, ale i následné slavnosti a tradice, aby dal najevo, že je v těchto případech kolektivizace nijak neohrozí ("Vždyť vodovod je lepší než pořád chodit ke studni. A do kostela ti také nikdo nezakazuje chodit."). Třídnímu nepříteli pak nezbývá než se proti svazáctví bránit sabotážemi a manipulováním dítěte americkou brakovou literaturou ("To máš z těch svých Arizón!"). Druhým účelem bylo konstantní a intenzivní ponižování Vlasty Buriana jako zástupce prvorepublikové komedie a následného kolaboranta, což z filmu dělá skutečně nepohodlnou podívanou. Burian v ní totiž využívá stejný herecký rejstřík roztržitého zmatkáře, jakým se proslavil před válkou, nýbrž jej aplikuje na slizkou, diverzantskou, hloupou a sobeckou postavu, která působí nepříjemně a nepřirozeně pokrouceně až exploitativně. (02.04.2022)

"Né, žádné uzené! Erteple budú!" Slovácko sa kolektivizuje. Krojovaní šohaji a děvčice ruka v ruke so zväzákmi kopú vodovod, pomáhajú pri žatve a celkovo so spevom na perách budujú krajšiu a lepšiu budúcnosť. "Je tu v tých polách všecko zapsané, dřina aj nespravedlnosť, jak v knížce!" "Šak už sa přepisuje!" Proti víťaznému historickému prúdu samozrejme stojí kulak velkostatkár Řepa a jeho úslužný lokaj kostolník Burian, snažiaci sa ovplyvniť ešte váhajúcich roľníkov rečami, letákmi aj sabotážou. "Na tatu nedaj, ten je pod tú jejich propagandú!" Sledujeme rozkol v rodine, kde matka Štěpničková je zásadne proti, otec Korbelář v podstate za, ale berie ohľady na ženu, dospievajúca dcéra otvorene za a nezletilý syn pod vplyvom kostolníka za prísľub motocyklu a brakovej literatúry. "Tož to né, pro družstvo nesmijá vzniknút žádné rozmíšky, Tonku!" Nakoniec úskokom a za použitia humoru samozrejme oficiálne dobové dobro vyhrá, krojovaný sprievod oslávi dožinky krepčiac pod portrétom súdruha okolo slávnostne ozdobenej poľnohospodárskej techniky a pri vínku plánujú rozorávanie medzí. Vcelku vtipná (hlavne nechcene) a samozrejme dobe poplatná družstevnícka agitka v slováckom nárečí, kde je Vlasta Burian síce už len tieňom svojho energického ja, ale občas tá jeho niekdajšia iskra ešte zabliká. Vo vedľajších roliach sa mihnú zväzák Kemr a ako šohaji temnej strany Lipský a Hlinomaz. Na svoju dobu sa tu vyskytuje prekvapivo zmierlivý dedinský farár a uisťovanie o náboženskej slobode. Za tri nože, kerými sa naša mládež už o muzice nebodá. "Zařadíme sa včíl poctivě mezi ostatní!" (10.05.2024)

Hrůza. Chtěl jsem dát alespoň jednu hvězdičku, kvůli Burianovi, bylo mi ho líto. Ale tento velice špatný film si ji nezaslouží. Není to ani vtipné (takže žánr komedie mi tu nepasuje), ani dramatické, ani romantické. Je to hlavně hodně nudné, jediný účel tohoto filmu byl ten, aby se propagovalo družstvo a aby lidé svůj dobytek a pole dali družstvu. Když si pomyslím, jaké skvostné filmy se v roce 1950 natáčely v Evropě a USA, tak je mi smutno, kam to dotáhl český film. Vždyť jsme měli velice dobré filmové základy. (22.09.2011)

Asi nejhorší film Vlasty Buriana. Přemýšlím, co ho přimělo přijmout tuto roli. Chápu, že byl zatrpklý poté, co byl závistivci obviňován z kolaborace s nacisty, ale toto si snad nezasloužil. Protektorát se vůbec na lidech podepsal hodně, a to co poté následovalo v letech 1945 - 1948 (nemluvě o tom co bylo po roce 1948) bylo a navždy zůstane ostudou tohoto národa. Vlasta Burian byl bohužel jednou z mnoha a podle mně nevinnou obětí. Přesto za ten film nemohu dát víc než 2* a to už kvůli Burianovi dávám hodně. (06.03.2012)

Ryba na suchu. Shodou okolností název jiného filmu s Vlastou Burianem přesně vystihuje to, jakým dojmem působí král komiků v této nepovedené budovatelské agitce o zakládání JZD a stavbě vodovodu. Je to smutný pohled vidět zlomeného, ale stále se snažícího Buriana ve filmu, do nějž očividně nepatří a který mu tím pádem ani nemůže poskytnout dostatečný prostor pro uplatnění jeho talentu. (02.07.2017)