Happy End

Kdyby byl Happy end natočen dnes, stal by se filmovou senzací a objel pár festivalů, aby nakonec zasáhl do oskarového klání. Mluvilo by se o něm v superlativech a ohlasy ze zahraničí by předčily domácí chválu. V době premiéry ho ale publikum v kinech odměnilo zdvořilým nezájmem a bralo ho spíš jako kuriozitu, bez výraznějších reakcí ho nechala vyšumět kupodivu i filmová kritika. V následujících dekádách ho nevyužívala ani televize, takže zůstal po dlouhou dobu širší veřejnosti utajený. Jde o chytrý hravý experiment, kde je příběh vyprávěný pozpátku. Má skvěle vybroušené a sladěné dialogy, které v konfrontaci s děním na plátně získávají obvykle sekundární ironický význam. Vlastně největší záhadou spojenou s Happy endem pro mě je, proč se mi téhle zábavné hříčce o krutě potrestané nevěře nechce dát nejvyšší hodnocení. Celkový dojem: 85 %. (22.11.2013)

Zvláštní film .. nemohu říct, že by se mi na něm všechno zamlouvalo, některý scény jsou dost podivný a ne vždy mi dávaly smysl, což je ale zároveň to, co mě na Happy endu asi nejvíc bavilo -- ta zmatečnost a absurdita v tom, jak lze vyložit Menšíkův voiceover v souvislosti s tim, co se děje v tý který scéně (: .. Nicméně závěrečná desetiminutovka ten guláš slušně uzavřela a taky doceňuju velmi suchý fóry typu dojení kojence, nebo topení avanta za aplaudu přihlížejících. Necelý čtyři puntiky. (16.01.2010)

Jsem příliš velkým negramotou v oblasti filmového umění na to, abych ve svých komentářích užíval termíny jako originální či nadčasový, ale v tomto případě to risknu. Tento snímek totiž má koule. Začíná poněkud netradičně nápisem KONEC, po kterém logicky přicházejí závěrečné titulky a pak už nastává jen neskutečná zábava. Já jsem ronil slzy smíchu, když se Bedřich narodil na gilotině, když rozlepoval pytlíky v lyceu, když si skládal ženu i když uklízel v bytě společně se záletným hejskem. Zkrátka považuji za dokonalý svět, ve kterém se narození dá považovat za úmrtí, záchrana tonoucího za utopení a seznámení za rozchod. S tímhle snímkem si scénárista neuvěřitelně vyhrál a já mohu zodpovědně napsat, že něco tak zábavně ujetého jsem nikdy předtím neviděl. (12.01.2014)

Klobúk dole. Experimenty občas treba a takýto z roku 1967 treba oceniť, bola to odvaha. Nie je to úplne film po spiatky, ale je to urobené tak, aby to bolo zábavné, na tú dobu teda veľmi, dnes už len podľa vášho vkusu. Ja som skôr ocenil tú morbiditu, ten čierny humor, než ostatný humor. Normálne som mal niekedy pocit, že sa mi chce chodiť a hovoriť po spiatky. Dobré je aj to, že to nie je príliš dlhé. Sépiová farba tomu dodávala nádych dávnych čias. Toto rozhodne treba vidieť a navyše je to domáca tvorba z čias Československa. (24.01.2013)

Jak je možné, že tenhle film téměř nikdo nezná?! Proč neběží každý rok pravidelně v televizi? Proč se o něm nikde moc nemluví a nepíše? A ví o něm Christopher Nolan? Film pozpátku. Happy end má dokonale vypointované dialogy, skvělé herecké výkony, které jako by vypadly z nějaké grotesky (přehnaná mimika, gesta), vynikající komentář, který vše co vidíme na plátně převrací naruby…Jsou tu i vizuálnější vtípky pohrávající si s obrazem puštěným pozpátku (Menšík kompletující manželku, „výroba“ koláčků…). Happy end je originální, vtipný, doslova vizuální žranice, a málokdo o něm ví! Neměla tohle být komedie století? (25.01.2007)