Moje tlustá řecká svatba 2

Sequel po 12 rokoch? Prvotne som bol ohľadom toho skôr skeptický, ale napokon podľa mňa celkom obstojné. Zo všetkých tých desiatok rodinných komédií ma táto rodinka bavila ako pred 12 rokmi, tak aj teraz. Kopa vtipných a často až ironických narážok na grécke tradície tomu zároveň dodávajú aj kus originality, a hoci po dejovej stránke to je do veľkej miery šablóna, tak sa nedá povedať, že by ma to ubíjalo ako pri väčšine iných filmov tohto žánru. Práve naopak, celkom dobre som sa bavil, hoci na "jednotku" to zrejme nemalo (aj keď už si ju až tak nepamätám). (20.10.2016)

Tleskám za odvahu do toho po tolika letech jít. Navíc, trojka bude, takže lidi do kina na to chodí a to jsem rád. Mám rád Řecko a cokoliv s tím spjaté, takže i když to není už takové jako jednička, a je to vlastně i zcela odlišné, přesto mě to bavilo a klidně si tuto rodinku znovu dám a tentokrát na jejich "domácí" půdě, i když už bez pár starších herců... (03.07.2023)

Čakal som slabšie pokračovanie, ale nebolo to až tak zlé, milo prekvapilo. Pokračujúca oddychovka s vtipnými miestami. Niektoré scény mohli byť vynechané, ale nevadili. V porovnaní s jedničkou trošku slabšie, ale neurazí. Oceňujem záujem hlavných predstaviteľov, ktorí sa dali na pokračovanie a dobre pôsobili aj vtípky použité z jedničky. (11.02.2017)

Už jako děti školou povinní jsme s oblibou kontrovali: "opakovaný vtip, není vtipem". Kouzlo řeckého řádění již dávno opustilo rodinný dům Nii Vardalos a vrátilo se šmahem zpět na Balkánský poloostrov. Všechno to Hujerství, řeckost, léčení Okenou, baklava a další atributy, které udělali z První svatby jednu z nejvýnosnějších romantických komedií dějin, už jednoduše nefungují. A to, že svou romantickou hru rozjede rovnou na tři generační strany už beru jenom jako takové chytání se stébla, které má zakrýt fakt, že scénář nepřišel z žádnou nosnou zápletkou. A tak slavíme, ženíme se, hlučíme a jsme Řekové.....a není to málo, Antone Pavloviči? (11.01.2018)

Pokračování nejvýdělečnější romantické komedie všech dob se v nudné a tupé režii Kirka Jonese nese v duchu útrpné přehlídky nepodařených vtipů (udělat po každé potenciálně vtipné hlášce střih na někoho, kdo se kření, chytá za hlavu nebo vyvaluje bulvy, ji spolehlivě zadupe do země) a praštěných postaviček, které se pod heslem "víc křiku, víc smíchu" změnili z roztomile svérázných řeckých podivínů v nesympatické hysterické idioty. Příběh se tentokrát soustředí nikoli na Toulu a jejího manžela Iana, nýbrž na její rodiče (nechybí scénka s nahým důchodcem zaseklým ve vaně) a na její dceru, která si hledá vysokou školu (zoufalá snaha celé rodiny přesvědčit třicetiletou hlavní hrdinku, že by si co nejdřív měla najít ženicha, měla v prvním filmu své opodstatnění, ale když se nyní snaží do toho samého natlačit osmnáctiletou studentku, tak už je to jen a jen divné). Děj ale často stojí bez hnutí na místě a celkově Moje tlustá řecká svatba 2 působí jako epizoda nějakého průměrného půlhodinového sitkomu, roztaženého na devadesát minut. Delší recenze ZDE. (03.04.2016)