Režie:
Julius ŠevčíkScénář:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (více)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)
(více)Recenze (240)
Film si nezaslouží takový hejt který mnohde schytává, ale je pravda že z nadprůměrné knižní předlohy vznikl průměrný nezapamatovatelný film, který potěší snad jen hezkou kamerou a "Melisandrou" ()
uMěLeCkÉ ()
Hodně jsem se snažil to dokoukat, ale nejde to. Asi nebudu jediný, který nepochopil o čem to vlastně je. Nezachrání to ani hezké obrázky a asi to nejlepší na celém filmu a to je hudba. Za mě zcela zbytečný film. ()
Ale architektonické zábery z vily tam boli pekné. ()
Jednu hvězdu za vilu Tugendhat. ()
To by koukali, ti Tugendhati...slabota. ()
Románovou předlohu, která pojímá časový úsek 90-ti let by do délky celovečerního filmu nevměstnal ani David Copperfield. ()
Pomalu vlecici se drama bez nadšení. Skoda. No, alespoň jsem konečně viděla tu aragonitovou stěnu ve vile Tugendhat zářit ve slunci. ()
Pane Bože, co je tohle za sračku? Proč vila Tugendhat? Bez ní bych řekl ok, sexistická volovina zamindrákovaného šílence. Simon Mawer je idiot. Nejlépe to shrnuje výrok dcery Daniela Hammer-Tugendhat: "Proč si vymyslel takovou mickeymouseovskou rodinu, kde se vyprávějí neuvěřitelné lži o mém otci? Umíte si představit, že by o vašich rodičích někdo napsal knihu plnou výmyslů? Není to nijak dobrá kniha. Jediný důvod, proč se tak proslavil, je, že psal o vile Tugendhat. Pro mě to jsou paraziti, kteří skočí na tenhle dům a vytřískají z něj slávu. Nevidím na tom nic pozitivního. ()
Toto se opravdu nepovedlo. Duchaprázdná slátanina, jejíž děj je vystavěn na oplzlých scénách, které by rády evokovaly artový dojem. Příběh o dvou bisexuálních lesbách neosloví, neohromí, nepřekvapí. Celým filmem diváka provází mrtvolné výrazy nehezkých, nevýrazných a nezajímavých hereček, prázdné dialogy a prostor bez duše, který vlastně nemá ani žádný význam. Kdyby se Skleněný pokoj odehrával ve sklepě a bez světla, vůbec nic by se nestalo. Jedna hvězdička za onyx z pohoří Atlasu. ()
Tak se mi film tedy moc nelíbil. Nějak mi vadí motat fakta a fikce dohromady. Příběh majitelů vily ve filmu je vymyšlený (román) Pak nemám ráda protahované scény, které pro pointu nebo příběh filmu nemají smysl. Ať už sex nebo bujaré večírky.. Takže dojem rozpačitý. ()
Nuda, nuda, nuda. Dlouho jsem čekal, až se konečně něco stane a když už to vypadalo a já si řekl:" Že by konečně?", tak najednou HOP: "konec příběhu- zpátky do starých kolejí". Musím uznat, že se kvalita filmu mírně, ale opravdu jen velice mírně, zvedla s obdobím nástupu komunismu. To jsem měl pocit, že se v příběhu i něco děje. Dále bych si dovolil zmínit příšerný dabing. Nečetl jsem knihu, tudíž nemohu posoudit, zda je lepší než film, ale předpokládám že ano. Jinak opravdu nechápu, jak by se mohla stát bestsellerem. Na závěr stačí říci že za tuto sterilní, nudnou a zejména chladnou podívanou dávám krásných 25% čili *. ()
Nudíte se? Nekupujte si medvídka mývala, nemá to cenu - u sledování tohoto filmu to nepomůže. ()
Tak tento film bych rozdělil asi na třetiny, první dobrá, druhá o ničem a třetí dobrá díky, které bych hodnotil asi třemi hvězdami a půl, kdyby to šlo. Popravdě jsem byl trošku zklamán tím, že Karel Roden nedostal víc prostoru, kdežto on se tam víceméně jen mihl. Jinak vila paráda. Samotný děj mě na začátku naladil, načež sklouzl k dlouhotrvající nudě, aby to v závěru mohl zase kvapem dohnat a ustát to pro mě jako slušnej film. Čekal jsem od tohoto snímku víc.... ()
Film v detailech zajímavý, ale jako celek to do důsledku působivě nezafungovalo a mnohé zůstalo i nedotažené, jen jako letmá zajímavá kulisa, výslech na STB, bydlení v rozdělených bytech padesátých let, dramatické scény na letišti, závěrečná reminiscenční scéna působila poněkud přilepeně apod. Mawerovu knihu jsem nečetl, pokud jsou její čtenáři filmem zklamáni, asi problém je spíš ve filmu než v knize. Ale pokud jsou některé motivy i v knize, tak i tak mi nepřijdou věrohodné - že by si vysoký německy manažér či konstruktér Zbrojovky, který za války skutečně v Tugendhatu bydlel, troufnul udržovat vztah s manželkou žida, nevím..... Jako plus hodnotím obsazení a výkon Hanny Alstrom, a z českých herců se mi líbil Karel Dobrý. ()
Vynikající román Simona Mawera jsem četl. Byl mnohem, mnohem lepší než film. To je fakt. Je ale zajímavé vidět většinu komentářů, které filmovou podobu šmahem odsuzují. Já bych to tak tragicky neviděl, ač musím uznat, že divák neznalý souvislostí na základě knižní předlohy, se často v ději ztrácí. Chybí vývoj postav, dramatické momenty, plastické ztvárnění atmosféry každé dané doby. Přesto, pokud i předem neobeznámený člověk snímek shlédne, musí minimálně ocenit: krásu obrazů a jimi vytvářených nálad; nepomíjivost linií architektury; a především, věčnost světla a krásy v kontrastu ke spletitým, prchavým lidským osudům, ovlivněným individuální morálkou a tolik podřízeným neúprosnému diktátu dějin. V tom má film univerzální platnost a není až tak moc důležité zabývat se zrovna tím, v které zemi se odehrává. ()
Opäť nerozumiem negatívnym komentom a zlým hodnoteniam. Veľmi pekný snímok a film som si skutočne užila. Prekrásne zábery, výborná kamera. Dosť reálne zobrazené príbehy ľudí ťažkej doby, bez nejakého pozlátka. A nadčasová vila? Krásna, chladná ako osudy ľudí okolo nej. ()
Film přesně vystihl strašnou dobu. Škoda jen, že zpracování nebylo úplně šťastné. Je také škoda, že tento národ se nepoučil a ve vládě sedí komunisté, kteří se hrdinně hlásí k minulosti! ()
No ty vole, to si s tím nízký hodnocením tady snad děláte kozy, ne? ()
Zajímavý a smutný film. Nechápu zdejší špatné hodnocení. Pro diváky, kteří neznají naší historii, to je asi časově zmatené. Je to mezi 3-4*, vzhledem k aktuálnímu stavu filmů dávám 4*. ()
Reklama