TY

Srovnání s Dexterem je sice určitým způsobem na místě, ale nadšením tolik jako u nepřekonatelně sympatického sériového vraha tedy zrovna nehýřím. You totiž postrádá vtip, ale i promyšlenost a občas i veškerou logiku. To, jak vše hraje Joemu do karet a jak uprostřed New Yorku nikdy nejsou svědci, vyloženě bije do očí. Naivita a občas i debilita Beck v první sérii bývá chvílemi vážně frustrující, až člověk prostě fandí tomu creepy/cute stalkerovi. Teda takhle - Penn Badgley na mě působil jako slizoun už v GG, takže do podobné role se mi hodí. Chvílemi mu ale tu masku hodného kluka věříte tolik, jako on sám. Druhá série má sice sympatičtější hrdinku, ale ta samá kostra příběhu už takhle brzy poměrně nudí. :/ Atmosféra i příběh první série byl zřejmě to nejlepší, co ze sebe tvůrci vyždímali. Ale kdo ví, třeba házím ručník do ringu moc brzy. Prozatím na mě You ale působí jako Dexter pro teenagery, (27.01.2020)

Tak nějak jsem čekal hodně, ale takovou úchylárnu a zvrácenost, že se mi to bude i líbit, to teda ne. Ono Joea totiž nejde nemít rád, on to celý myslí dobře, ale občas se to trochu zvrtne a je třeba včas zakročit. První sérka stála na poznávání pravý Joeovi osobnosti a hlavně jeho "první lásce" Beck, která byla prostě kouzelná a není se co divit, že je pro ni schopnej udělat cokoliv. Každej díl dokáže překvapit a 9. díl, respektive jeho konec byl úplně že What? To bych čekal na poslední díl řady. Druhá sérka měla pomalejší rozjezd ale od 5.dílu, kdy se to opět zvrtlo jiným směrem to nabralo zase grády a jelo to opět až do konce. No pro mě to byl zas 9. díl + poslední vysvětlující. Jako spojit dnešní realitu, lásku a stalking se v tomhle případě vydařilo. Pokud se nemaj v plánu moc opakovat a přijít s něčím originálním i nadále, tak se na tu 3.řadu docela i těším. (16.04.2020)

Netflix v kinematografii vynalezl nový žánr - Young Adult 2.0. Tahle série je, stejně jako dřív populární 13 Reasons Why, nesnesitelně "netflixoidní", nesnesitelně American-youth-of-2019-friendly a nesnesitelně mechanicky dokonalá, perfektně prošponovaná slovy, lidmi a věcmi, které jako podle pravítka odpovídají životu současné americké popkultury. Prim v celém příběhu hrají výhradně dvacetiletí (nebo jen o kousek starší) studenti, ve velkém (a v souvislosti se vším) padají cool slova jako "shit", ideálně ve spojení "my life's full of shit" nebo "work the shit out" - a to třeba i od právě sloužícího klinického psychologa -, a taky je hlavní dějovou linkou vždycky to samé - chudá studentka, mladá, moc krásná dívka, která se snaží najít místo ve velkém světě, ale ničí ji dysfunkční rodina a taky naprosto špatný výběr nejlepších přátel (povrchní, bohatí a navýsost zkažení lidé, kteří občas někoho na párty nedopatřením zavraždí), potom i velká čtenářka, milovnice literatury a především poezie - tu tedy sama i píše a tajně sní o spisovatelské kariéře. Druhým stupněm příběhu je pak vždy kluk, mladý, chytrý, docela hezký, ovšem introvertní nerd a outsider, který jí (povrchním přátelům i části sebe samotné navzdory) nejdřív uhrane, a těsně potom to s ní skončí špatně. Pominuto od toho všeho je to ale pořád docela fajn seriál. V tom je Netflix vlastně výjimečný - i pásovou produkci pro "mladé dospělé" zvládne dělat dlouhodobě koukatelně. (05.01.2019)

Na tom seriálu něco je, něco, co mě táhlo k další a další epizodě... první série se mi líbila značně víc než ta druhá, kterou jsem sledovala s dost velkýma pauzama. Fakt tam bylo dost momentů, kdy mě to moc nebavilo... až ten konec začal být poměrně zajímavý, i když taky dost šílený a překombinovaný. Občas cítím nějaké náznaky Dextera, ale toho jsem měla fakt ráda i jako postavu... Joe... pořád čekám, kdy dostane co si zaslouží, fakt mu přeju, aby pykal, nemůžu si pomoct, prostě se mi ta postava nelíbí... nepřeju mu, aby mu to procházelo, jak mu to prochází... ale seriál mě bavil. Na pokračování jsem docela zvědavá, ale jedničku už asi nepřekoná... uvidíme. (16.11.2020)

Koncept celého seriálu je něco, co jsem ještě neviděla a vše od herců až po umělecký styl práce s kamerou se mi líbilo. Samotný příběh je poutavý; aneb pohled do mysli někoho, kdo je po všech stránkách rozbitý, ale dokáže si vše odůvodnit tím, že to dělá pro lásku. Hlavní postava se prezentuje jako nevinný, hodný kluk, který jen hledá tu pravou. Člověk místy neví, zda mu fandit, nebo křičet na ostatní, ať se od něj drží dál. Jak díly postupují dále, každý najde svou odpověď. Rozhodně není těžké si postavu Joea užívat. Hlavně mu to ostatní postavy dělají dost jednoduché. Hlavní představitelka Beck je sice pěkná, ale její naivita a hloupost mě několikrát vážně zklamala. Ještě horší je to pak s postavami, kterými se obklopuje v čele s nejlepší kamarádkou. Všechno drama se odehrává v monolozích, rozhovorech a děj postupuje krásně, plynule a je završen výborným koncem. Pozornost, kterou to vyvolalo, si to ale zaslouží, protože je to slušně zpracovaný nápad. Místy mi to dokonce připomínalo vnitřní monology Dextera, které se ale hned zase rozdělují v otázce emocí. Joe je velice zvráceným způsobem posedlý myšlenkou lásky a nalezením někoho, kdo ho bude milovat tak, jako on miluje je. - "If a man is aware he will suffer for his mistake. That will be his punishment, as well as his prison." (08.03.2020)