Nenávist

(15%) Vidím, že tohle je pěkně dlouhá série filmů či často se opakujících nových verzí, remaků apod. Neviděl jsem ani jeden film před tím …. Tak je to na jednu stranu ode mě asi trochu hloupost se do tohoto pustit, ale co. Tento nový filmový počin je snad nová a samostatná verze. Nyní k obsahu. S tímto mám problém, ale pokusím se jej zestručnit …. Nechytlo mě to od první do poslední minuty. Hlavně jsem si všímal veškerých detailů. Režisér asi něco hulil, protože mi i přišly špatně poskládané jednotlivé scény. No prostě hrůza. Zejména když snímek obsahuje několik postav, které pak spolu mají nějakým způsobem souviset. Takže první 2/3 snímku byly totálně nezáživné, až jsem u toho málem usínal. Hororové prvky, lekačky, krev, děsivost – to vše zde je, ale natočeno a pojato dost nezáživně a podprůměrně, takže mě zde skoro nic nezaujalo. Uznávám, že poslední třetina filmu má už vyšší drive, ale i přesto mi přišlo, že to sleduju 3 hodiny. Herci mě nezaujali, hudba zde ani nebyla, prostě téměř nic. Tu 1* zde dávám opravdu s odř. ušima. (19.03.2020)

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu. (09.01.2020)

Tleskám a gratuluju. Hororový snímek The Grudge s přehledem vyhrává anketu nejdebilnější film roku, protože to, co tvůrci spáchali, je tak moc příšerný, až jsem se musel smát. Nešlo spíš o komedii? The Grudge postrádá hlavu a patu, divák od samého začátku až po konec netuší, proč se děje co se děje, jumpscary jsou předvídatelné, směšné a samozřejmě plné zvukových efektů, jako bychom to tu už 20, možná 30 let neomýlali stále dokola. Herci přehrávají, chovají se nepřirozeně, jejich dialogy jsou naprosto debilní, make-up je naprosto debilní, hudba je naprosto nevhodná, načasování jumpscarů je naprosto idiotské a takhle bych mohl pokračovat až do nekonečna. Vždycky se při recenzi filmu snažím zmínit alespoň jednu pozitivní věc, která mě zaujmula, ale tady prostě vůbec nic pozitivního není. Snad až na výsledky testů rakoviny vyšetřovatelčinýho manžela. (16.08.2020)

Na film sme sa vďaka karanténe v súvislosti so všadeprítomným vírusom vybrali do dvoch kín a do dvoch rozdielnych obývačiek, obaja s kombom podľa vlastného výberu, u mňa vyhral popcorn a limetkový Birell...Je to tak, ako vravel Arsenal83 ale napriek tomu, že sme zvolili takýto netradičný kinovečer s najväčším filmovým znalcom a kinoparťákom tak o jednu * dávam najviac, aj keď je to čisto z rozmaru. Asi najslabšia nenávisť, v ktorej sa možno na chvíľu stratil aj samotný Nicolas Pesce (Oči mojej matky ktoré som videl pred zhruba troma rokmi zvládol podstatne lepšie) nijako zvlášť nenadchla, ale problém je aj v niečom inom. Každé spracovanie Nenávisti už má naštrbenú povesť vďaka skvelej paródii v Scary Movie a niektoré scény ktoré mali človeka vystrašiť si nevdojak spája v hlave s tým, ako by si s týmto momentom poradilo práve Scary movie. Možno ma sklamlo aj to, že som čakal aj rukopis producenta S. Raimiho v samotnom filme, ale osobne som ho hľadal márne. Som rád, že Nenávisť nebola naším prvým spoločným tohtoročným filmom v kine ale dali sme ju iba v režime karanténa a po skončení filmu som si aj s troškou smútku uvedomil že vlaňajších 44 návštev kina určite tento rok neprekonám. Ale aj takto cez "telemost" to malo premiérovo niečo do seba. (15.03.2020)

Už ani neviem koľký remake a pokus o znova nakopnutie série The Grudge. Všeobecne mi táto séria vôbec nesedí a aj z pôvodných filmov, ktoré sa na ČSFD tešia pomerne vysokým % hodnoteniam sa mi snáď ako jediný páčil iba americký remake z 2004 so Sarah Michelle Gellar v hlavnej úlohe. Možno preto budem pri hodnotení mierne zaujatý. Ako sa však pozerám na percentá a názory ostatných užívateľov, chyba zrejme nebude vo mne. Najnovší prírastok do série od Nicolasa Pesceho je totiž klasický nemastný neslaný horor, v ktorom vás omnoho viac ako ústrední duchovia a prízraky vydesia scény s hororovou legendou, Lin Shaye, ktorá aj v tomto horore znova podáva perfektný výkon a patrí k jedným z mála svetlých bodov filmu. Inak je väčšina ľakačiek príliš predvídateľných, atmosféra nič moc a dej je stý krát skopírovaná variácia toho istého ako v predošlých dieloch. Taktiež zostáva pomerne veľký otáznik prečo na podobnú mainstreamovú ducharinu štúdio najalo niekoho takého ako Nicolas Pesce, ktorý má doteraz na konte hlavne rôzne artové a nemainstreamové horory. Z filmu evidentne cítiť, že Pesce pravdepodobne dosť bojoval so štúdiom, ktoré ho v jeho artovom štýle limitovalo (no nie zas úplne, pár divných  sekvencií si do filmu prepašoval, výsledkom čoho je mierne nekonzistentný film ktorý akoby nevie čím chce byť...) Celkovo u mňa teda ako vždy u série Grudge nevýrazný horor a ľahký podpriemer. 2* a 35% (30.09.2021)