Nenávist

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu. (09.01.2020)

Bez nápadu a inovace. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych málem usnul. A to už něco o kvalitě filmu svědčí. Herci nenadchnou, horrorové prvky nevyděsí a film se snaží až moc odlišovat od dnešních horrorů za účelem být lepší než ony, jenže je to vlastně ještě horší. A to na to dohlížel Raimi! Nic moc... (07.01.2020)

Nic co by se nedalo čekat. Tak začíná má poslední recenze v tomto roce. Příběh kolísá a je místy až nudný. Oživením série o Nenávisti je to že děj je zasazen do neJaponského prostředí Ameriky. Co se týče lekavek není jich tam sic hodně ale když už tak vás totálně viděsí. Hudební doprovod umocňuje napínavý leč nudnější příběh na jedničku. Každopádně všem milovníkům hororů doporučuji kino navštívit. Potom si však dejte pozor do kterého domu se jdete podívat aby tam nečekala... NENÁVIST (02.01.2020)

Na film sme sa vďaka karanténe v súvislosti so všadeprítomným vírusom vybrali do dvoch kín a do dvoch rozdielnych obývačiek, obaja s kombom podľa vlastného výberu, u mňa vyhral popcorn a limetkový Birell...Je to tak, ako vravel Arsenal83 ale napriek tomu, že sme zvolili takýto netradičný kinovečer s najväčším filmovým znalcom a kinoparťákom tak o jednu * dávam najviac, aj keď je to čisto z rozmaru. Asi najslabšia nenávisť, v ktorej sa možno na chvíľu stratil aj samotný Nicolas Pesce (Oči mojej matky ktoré som videl pred zhruba troma rokmi zvládol podstatne lepšie) nijako zvlášť nenadchla, ale problém je aj v niečom inom. Každé spracovanie Nenávisti už má naštrbenú povesť vďaka skvelej paródii v Scary Movie a niektoré scény ktoré mali človeka vystrašiť si nevdojak spája v hlave s tým, ako by si s týmto momentom poradilo práve Scary movie. Možno ma sklamlo aj to, že som čakal aj rukopis producenta S. Raimiho v samotnom filme, ale osobne som ho hľadal márne. Som rád, že Nenávisť nebola naším prvým spoločným tohtoročným filmom v kine ale dali sme ju iba v režime karanténa a po skončení filmu som si aj s troškou smútku uvedomil že vlaňajších 44 návštev kina určite tento rok neprekonám. Ale aj takto cez "telemost" to malo premiérovo niečo do seba. (15.03.2020)

V první řadě musím ocenit, že Vás režisér Nicolas Pesce udržuje v konstantním napětí, které po celou dobu stopáže funguje velmi dobře. Na druhou stranu zde ale velmi zamrzí absence nějakých propracovanějších "lekaček", jelikož ty užité jsou zjevné několik minut předem a vůbec nefungují. The Grudge je tedy další z dlouhé série rádoby hororů, jehož ambice dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda. (17.03.2020)