Nenávist

Zápletka je asi tato: Po tom co mladá matka zavraždí svou rodinu ve svém vlastním domě se detektiv pokouší vyšetřovat záhadný případ a zjistí, že dům je prokletý pomstychtivým duchem. Potom si vezme na mušku tuto démonickou povahu a je nucen dělat cokoliv, aby ochránil sebe a svou rodinu od škod ducha.Je to tedy typ hororu duchařina. Pesce najmul dobré herce a prohýřil zápletku, která není moc zajímavá , aby horor uspěl na hororovém trhu. Filmově to skřípe a vrže a připomíná to koš s odpadky. Věřím , že herci je při natáčení cítili. Je to kandidát na nejhorší film roku. (26.03.2020)

Jediná věc, která mě na tomto hororu bavila, byla působivá atmosféra, která ve mně dokázala navodit pocity sevřenosti a nejistoty, a působila na mě správně potemněle, o to je pak ovšem ale ještě větší škoda, že vše ostatní zde stojí tolik za prd. Například zápletka, odehrávající se ve více časových rovinách, bývá pro naprostou většinu filmů velmi přínosná, a i když ani zde tomu není jinak, tak tentokrát jsou ony časové skoky až příliš časté a ne vždy vhodně zvolené, co je ovšem horší, tak na mě ona zápletka celkově působila dost neohrabaně a působení ústředního tématu Nenávisti nepřesvědčivě. Žádná z postav mě pak nedokázala jakkoliv oslovit, navíc mi vesměs přišli i nesympatické, na čemž ovšem má hodně velký podíl i vážně děsivě odfláknutý casting, v čele s odpornou zrůdičkou Andreou Riseborough. Co se jinak týče čistě hororových ingrediencí, tak tu nefunguje nic, minimum napětí, krve a násilí, efekty obyčejné a závěrečná absence happyendu samozřejmě vždy potěší, ale i tak nic nezmění na celkově nevýrazném dojmu z celého filmu. The Grudge zkrátka není mou oblíbenou značkou, jelikož její využití mě zatím nebavilo v žádné z mnoha verzí, a dokonce, když to tak v podstatě vezmu, tak možná právě tato byla asi dokonce i tou nejpovedenější. (11.12.2020)

Dlho som váhal, medzi dvomi a tromi hviezdami. Nakoniec dávam tri, predsa len tomu nemožno uprieť snahu, najmä po hororovej stránke. Počas sledovania som si ale uvedomil, ako smiešne mi je pozerať sa na ázijského bubáka, tie vlasatice sú už vážne dosť pasé a miesto strachu skôr prinášajú opačný efekt. To už tak skôr len do nejakých hororových paródií v štýle Scary movie. Ťamani by už konečne mohli zmeniť módu a prísť s iným bubákom. Tí americkí už boli v pohode, a niektoré lakačky sa tiež podarili, aj keď drvivá väčšina z nich sa dala čakať už na kilometre ďaleko, takže keď sa nakoniec vystrčil bubák, tak som to riešil iba zívnutím a mávnutím rukou. Dejová linka tiež nič moc - akási hatlanina, ktorá sa neúspešne snažila spojiť rôzne verzie tohto príbehu. No nelogičnosť mi trieskala hlavou o stenu. Veľmi slabý priemer. 50/100 (26.03.2020)

Nicolas Pesce skáče medzi niekoľkými časovými líniami. Kvôli príšernému strihu medzi flashbackmi som sa tak vôbec nedokázal orientovať v tom, kde sa aktuálne v príbehu nachádzame. Možno to však bolo spôsobené aj tým, že som sa pri filme nudil a nedával tak úplne pozor. Prakticky jediné, čo sa mi na The Grudge páčilo, je mrazivá klavírová zvučka a pár dobrých jump scareov. Inak katastrofa. (25.02.2024)

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu. (09.01.2020)