Nenávist

Americký koprodukční snímek „Nenávist“, na němž se produkčně podílel nejen Sam Raim, ale také Takeshi Shimizu, autor původních filmů, je pro mě prostě jen remake. Remake až příliš remaků. Má to nějaký ten základní nápad, který ho odlišuje, ale jen lehce a z mého pohledu to prostě nestačí. Ten film se pro mě pak jen snaží vydělat na známé značce, ale není výrazně ničím jiný. (01.04.2020)

Tleskám a gratuluju. Hororový snímek The Grudge s přehledem vyhrává anketu nejdebilnější film roku, protože to, co tvůrci spáchali, je tak moc příšerný, až jsem se musel smát. Nešlo spíš o komedii? The Grudge postrádá hlavu a patu, divák od samého začátku až po konec netuší, proč se děje co se děje, jumpscary jsou předvídatelné, směšné a samozřejmě plné zvukových efektů, jako bychom to tu už 20, možná 30 let neomýlali stále dokola. Herci přehrávají, chovají se nepřirozeně, jejich dialogy jsou naprosto debilní, make-up je naprosto debilní, hudba je naprosto nevhodná, načasování jumpscarů je naprosto idiotské a takhle bych mohl pokračovat až do nekonečna. Vždycky se při recenzi filmu snažím zmínit alespoň jednu pozitivní věc, která mě zaujmula, ale tady prostě vůbec nic pozitivního není. Snad až na výsledky testů rakoviny vyšetřovatelčinýho manžela. (16.08.2020)

To nám ten rok 2020 začíná hodně špatně teda. Tyhle horory s vlasaticemi byly in tak před 10 a více lety nechápu , že to ještě někdo zkouší. Celý film skáče od jedné události k druhé takovým způsobem, že zhruba v 30 minutě jsem se zde absolutně ztratil. Některé linky mě byly totálně u prdele (ten černoch s jeho manželkou a pečovatelkou, prodavač domů ) a radši by mě více zajímala historie té nenávisti a to policejní vyšetřování. První policajt co to kdysi vyšetřoval a poznamenalo ho to se zde objeví tak 5 minut přitom to mohla být tak zajímavá postava co by nám vše osvětlila a ten druhý je tam k úplnému hovnu kdyby tam nebyl nic se nestane. Je sice pěkné, že kadence lekaček je vysoká, ale jaký to má smysl, když jich je většina zbytečných a nemají efekt. 20 procent za Lin Shaye a její konec a jednu zetlelou mrtvolku v lese. (03.01.2020)

Americký remake Nenávisti z roku 2004 mě potkal v ideálním věku (14). To jsem si jej naslepo vybral ve videopůjčovně a společně s o pár let starším Blair Witch jej zařadil mezi pár hororů, u kterých jsem se regulérně bál. Říci, že se nové zpracování příliš nepovedlo, je ještě docela pochvala. Lekačky obecně nepovažuji za strašidelné, v tomto případě se ale spoléhají doslova jen na co největší hlasitost. Film je nudný, takřka bez děje, herci to chtějí mít co nejdřív za sebou, vizuál je vyloženě hnusný, a tak bych mohl pokračovat. Prakticky jediné, co bych neoznačil za špatné, je statický záběr v první části závěrečných titulků, ale to film z hlubin těžkého podprůměru ani náhodou nevytáhne. 30% (15.06.2020)

Pokud máte rádi náladu a styl japonských předloh, mohlo by vás to oslovit atmosférou i určitou utlumenější žánrovou hravostí. Celkově šlo o nepředvádivý čistý ale přitom ne tupý film, který svůj úkol seznámit další generace amerických diváků s touto kultovou klasikou splnil vcelku nadočekávání. Pokud ale hledáte cheap kills and thrills doporučuju spíš verzi z roku 2004. (03.01.2020)