Zločiny Velké Prahy
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jan PonocnýHrají:
Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Denis Šafařík, Lenka Vlasáková, Sabina Rojková, Darija Pavlovičová, Ildikó Vargová, Lucie Žáčková, Mira Štěpánová, Jiří Bartoška, Miroslav Táborský, Ondřej Malý (více)Obsahy(1)
Nová postava na českém televizním seriálovém nebi – inspektor Hynek Budík (J. Plesl). Zkušený rakousko-uherský kriminalista, manžel šlechtičny (L. Vlasáková) a otec dvou dcer (S. Rojková, D. Pavlovičová), se po převratu v roce 1918 stává čechoslovákem a příslušníkem kriminální policie nového Československého státu. A v roce 1922, kdy se náš děj začíná odvíjet, se dočká i toužebně očekávaného povýšení. Má to ovšem háček: toho roku totiž z obcí, obklopujících tehdejší Prahu, sloučením vzniká tak zvaná Velká Praha. A právě ta výrazně zasáhne do osudu našeho hrdiny. Spolu se svými kolegy, inspektorem Rudolfem Havlíkem (J. Langmajer) a policejním agentem Martinem Nováčkem (D. Šafařík), bude inspektor Budík zápasit se zločinem v trochu jiném prostředí, než na jaké byl dosud zvyklý. Hned první případ, který dostane jen pár hodin po svém jmenování, se odehrává na předměstí, na zemědělském statku mezi krávami, a bývalý elitní městský policista místo po pražském chodníku šlape v hnoji. Ale i v takovém prostředí se odehrávají zločiny a dáma, utopená v studni statku, je navíc sestrou ministra. Ten se vrací nočním vlakem z Budapešti, ráno bude v Praze. Detektivové Velké Prahy mají jen tu jednu noc na to, aby vraždu vyřešili a nevypadali tak na samém počátku svého ustavení jako hlupáci. Detektivní práce pod takovým tlakem není jednoduchá, ale vrchní inspektor Budík a jeho muži jsou policejní profesionálové, zvyklí hledat, logicky uvažovat a dedukovat všude a za všech okolností… (Česká televize)
(více)Recenze (114)
Mno ... kroutím hlavou. Ani špatné, ovšem ani výborné. Moc jsem se na nový seriál těšil, první díl byl však neskutečně uloudaný, nic moc se vlastně neděje, buduje se pozadí hrdinů, to ovšem nijak zajímavé není, samotný detektivní příběh byl snad cca na 20 minut filmového času. Uvidíme, zda se to aspoň trochu rozjede, nebo tempo zůstane pomalé. Zatím to na staré pražské detektivky s Marvanem holt nemá. ()
No to je zase něco. Díky, že jsem i na tuhle nudnou bezatmoaférickou uspávačku mohl přispět. Speciální dík kameramanovi a scénáristovi a tomu, co do toho vměšuje otravné hudební pozadí. Nádherná práce. I režisér a hlavní hrdina s kolegy to zvládli skvěle. Zdá se, že všichni aktéři vypadali stejně znuděně a znechuceně jako já. Další díly - ne děkuji. (4%) ()
Jaroslav Brabec má za sebou pár dobrých snímků (Krvavý román, P.F. 77), ale na detektivní žánr vyžaduje velký talent a hlavně cit, protože laťka je nasazena příliš vysoko. Obávám se, že zvolený způsob vyprávění není příliš šťastný. Zatímco Hříšní lidé města pražského vtáhnou diváka hned do děje, zde se obšírně vysvětluje. Ubírá to na tempu a diváka to spíš otravuje. Denic Šafařík je uváděný jako nadějný herec, ale do role mladého vyšetřovatele se příliš nehodí. Jaroslav Plesl je skvělý herec, ale s rozšafným Vacátkem se srovnávat nedá. Postrádala jsem přirozenost, postavy jsou střižené jako ze žurnálu, ale chybí jim člověčina. ()
Tak nevýrazné dílko, že ani není moc co psát. Táhlo se to jak medová slina, neživotné s nezapadající hudbou, mluvou (včetně již tradičně špatného ozvučení), mizerně napsanými postavami a s utrápeným vyšetřováním bez logického postupu, zato s dnes nezbytným horizontálním joggingem. Pokus o vytvoření napětí tlakem shora jde úplně do ztracena, pan poslanec napodobil dona Josého a nepřijel. Jen mne opravdu pobavilo, že přesně v duchu současných kulturně politických požadavků s nostalgií zavzpomínáme na starýho Procházku a dále že byl zakomponován bezcharakterní nekalý živel revolucionář. Kdyby to vzniklo o třicet let dřív, byl by tam v naprosto stejné roli nějaký ten bezcharakterní buržoust. Že jim není taklová primitivní laciná agitka blbá. Každopádně ztráta času. ()
Svojráznu poetiku I. Československej republiky vystriedala politika. Presun od práce v kancelárii do terénu symbolizujú zablatené topánky. Motív vhodnej obuvi zdatne vydrží do konca epizódy. Súlože nakrútené veľmi puritánsky, skôr sa o nich hovorí, často v náznakoch ("triasol sa strop"). Alebo počuť vzdychy a vŕzganie postele - zastupujú odmenu za dobre vykonanú prácu. Alebo sa ukáže pár pred a po akte (Langmajer horlivo si plniaci služobné úlohy). Politický diskurz sa v kapitalizme zmenil: povýšenecká šľachta zdanlivo odsúdená, ale trpená, nepredstavuje zjavné zlo, no boľševici - od počiatku zločinci a podvodníci. V studni sa, okrem dámy, našlo aj pár vtipných momentov a dialógov, no na viac ako na slabý priemer to nevytiahli. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Pád do studny se točil v obřím akváriu. Samotnou studnu dostavěl pro filmaře její majitel v Uhersku na Pardubicku. (Česká televize)
- Martin Nováček (Denis Šafařík) vezme do ruky boty, přičemž jedna bota směřuje od něj a jedna k němu. V dalším záběru ale směřují obě od něj. (SONY_)
- V epizodě jede parní vlak v roce 1922 po betonových pražcích, které však v té době neexistovaly. (d80)
Reklama