Judy

Nemám příliš rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Zaujmou opravdu minimálně, výjimek je v posledních letech jen pár (Bohemian Rhapsody, Rocketman). Ale mají jedno společné: skvělý ústřední part. Stačí se podívat na poslední roky – kromě dvou výše uvedených hudebníků to byl Abraham Lincoln, Margaret Thatcher, Stephen Hawking, Tonya Harding, Winston Churchill, Dick Cheney.. a herecké ceny se jen hrnuly. Děvče z legendárního Čaroděje ze země Oz to mělo od počátku (od dětství) sakra těžké. Šla z filmu do filmu, bývala utahaná, když měla hlad, dostala tabletu, když nemohla usnout, dostala jinou. Stroj produkčních predátorů. Potíže pak řešila chlastem, což se projevilo i na jejím osobním životě (pět nefunkčních manželství), se závislostí (prášky a alkohol) bojovala až do konce svého (krátkého) života. Že Renée Zellweger umí, o tom není pochyb. Ač mi její postava z počátku vůbec nepřirostla k srdci, při prvním vystoupení v Londýně jsem ji nicméně s ohledem na souvislosti sakra držel pěsti. A pak zase. A znovu. Samotná herečka měla v posledních letech jiné priority, teď by mohla zase nasednout do náměty slušně vybaveného vlaku. (08.01.2020)

Mám rád životopisné filmy, no jediné, čo tu ako tak upútalo, bolo zamaskovanie Reneé Zellweger. Dokonca ani jej večne opuchnuté oči nebolo vidno. No dejová linka taká nemastná neslaná, raz hore raz dole. Ani neviem čo si o tom myslieť. Jediné ďalšie pozitívum vidím v tom, že ma to asi nalákalo pozrieť si toho Čarodejníka z krajiny Oz, kde po prvý krát v podaní Judy Garland zaznie najkrajšia filmová pesnička všetkých čias (vraj). Priemer. 60/100 (06.03.2020)

Než se Zellwegerová objeví, je to věčnost. Vyprávění se věnuje líčení zákulisí natáčení Čaroděje ze země Oz a 60. léta, kdy roli přebírá Zellwegerová coby vyhaslá až vyžilá troska, zkoušející návrat na výsluní sérií koncertů v britské metropoli. Úvod se hodně věnuje jejím dětem, které vychovává její manžel. Pak se objeví její pátá manžel a začne chlastat a litovat se. Následuje pískot publika. Největší zážitek je sledovat Zellwegerovou rozzářenou na pódiu a vzápětí zlomenou v zákulisí. V závěru dojímací finále s melodií, kterou u nás pod názvem S nádhernou duhou nazpívala nedávno zesnulá Eva Pilarová. (27.03.2020)

Americká herečka a zpěvačka Judy Garland je filmovým divákům nejvíc známá z klasiky "Čaroděj ze země Oz". Tehdy jí bylo pouhých 17 let, ale ve světě showbusinessu se pohybovala už od útlého dětství. Byla pětkrát vdaná, měla tři děti a celoživotně se potýkala se závislostí na lécích a alkoholu. Tyto základní informace jsem se o Judy dočetla na Wikipedii, protože životopisný film o jejím osudu mi bohužel mnoho otázek nezodpověděl. Titulní role se sice ujala velmi dobrá Renée (kterou pravděpodobně nepoznáte), snímek se ale věnuje převážně období před a během zpěvaččina koncertního turné v roce 1968, zobrazuje Judy jako zlomenou bytost snažící se na poslední chvíli vzchopit a z jejího předchozího života se mnoho nedozvíme. Přitom těch několik flashbacků do natáčení "Čaroděje" (kdy mladé Judy nedovolili pomalu ani pauzu na oběd) dávalo tušit, že materiálu ke zfilmování by bylo mnohem víc. Promarněný potenciál. (01.02.2020)

Životopisné snímky filmových hvězd mě vždy velice lákají, přijdou mi velmi atraktivní a odehrávají se v prostředí, které zkrátka miluji a většinou se z nich dozvím i spousty nových a zajímavých informací. Judy je ale v tomto ohledu jiná. Jednak přímo filmové branže se dotýká skutečně jen velmi okrajově, jelikož se zaměřuje především na pěveckou kariéru Judy Garlandové, a to ještě v jejím úplném závěru, a jednak o jejím samotném životě jsem se zde nedozvěděl prakticky nic podrobnějšího, či zajímavějšího, tvůrci ji zde představili již jako zlomenou ženu nad propastí, jenže jak k tomu došlo, se tu dozvídáme jen útržkovitě a velice nekonkrétně, tudíž Judy ve výsledku představuje prakticky už jen drama závislé ženy, o jejíž minulosti se dozví divák minimum, čímž lze ovšem pak s její postavou jen velmi těžko soucítit, či ztotožnit se. S tím je pak spjatá bohužel i absence emocí a naopak vzbuzuje odtažitost od veškerého dění. Jinak velký otazník mám nad Renée Zellweger v ústřední roli, jejíž výkon je buď skutečně právem odměněn zlatým plešounem, a to v tom případě, že se jí Judy podařilo vystihnout vážně přesně, tedy se stejnou mimikou, gesty a vystupováním, ale jelikož nevím, jaká Garlandová v tomto ohledu opravdu byla, tak je tu ještě druhá možnost, že Zellwegerový výkon je jedno obrovské, trapné fiasko, které mi připomínala Bena Stillera v Zoolanderovi, jenže ten ty prakticky totožné ksichty dělal schválně, každopádně mi jde o to, že ve mě Renée budila prostě dojem šíleného přehrávání, a spíš než dramaticky ten její výkon na mě působil sebeparodicky. Já jsem z tohoto snímku zkrátka dost rozpačitý, a to především z důvodu, že mě vůbec ničím nedokázal vyloženě zaujmout, či oslovit, což je velká škoda, čekal jsem určitě víc. (17.01.2021)