Obsahy(1)
Když dva dělají jedno, není to vždycky totéž. Stejná sada základních surovin a zcela odlišná jídla. Veřejností milovaný kuchař Jirka Babica se vrací, ale nebude to mít vůbec jednoduché, na záda mu bude dýchat uznávaný nestor české gastronomie, kuchař Jaroslav Sapík. (TV Barrandov)
Recenze (80)
Viděl jsem jen párkrát, ale za Sapíka tu jednu přece jenom dám. Babica už zřejmě přišel o vhodného sponzora, který by ty jeho „pořady o jídle cáloval“ a tak si musel chtě nechtě přizvat uznávaného kuchaře. Bylo zajímavé sledovat oba v akci, nicméně Jiřího rád nemám, takže jsem spíš sledoval, co dělá druhý jmenovaný a jak se ukázalo – ten se s tím opravdu nesere a ukázal, že i v jednoduchosti je síla. Jinak ovšem další zbytečný pořad z produkce TV Barrandov. ()
Nesnáším Babicu. Je to nesympatická obluda, která neumí vařit, a bohužel není ani tak komický, aby se mu dalo zasmát. Prostě hnus. Když zmizel z obrazovky, byl to dar. Bohužel, dostal znovu prostor a je to pořád stejně na pytel. A teď přichází ten paradox, že mu sekunduje pan Sapík, který vařit umí a dokonce nepůsobí jako jelito. Tak mi řekněte, co s tím? Chci vidět Sapouše, ale musím překousnout i Babouše....a to já nedáááám!!! *Dejte mi Sapíka sólo, či! ()
Pana Sapíka jsem měl za odborníka ale tady, po boku démona českých kuchyní, ze sebe dělá akorát šaška a amatéra. Jeho projev před kamerou a neustálé koukání co se tam děje je do očí bijící. Recepty podobné úrovně jako v Babicovy dobroty. Za zmínku stojí i můj postřeh z dílu o mrkvy, který reprezentuje kvalitu tohoto pořadu - Jirka na začátku říká, že mrkev je nejlepší syrová protože se z ní vařením ztrácí vitamíny. Když se dostane ke sporáku pan Sapík tak tvrdí, že mrkev je jediná zelenina která po uvaření má živin víc. Tak kde to jsme? ()
Babica: Dneska bych vám chtěl představit recept na jedno hodně dobrý jídlo, který jsem vařil v Německu, konkrétně v Interhotelu, hosté se po něm mohli utlouct. Není to tak známé jídlo jako dušená lidská hlava na švestkách, kterou jsme vařili minule, ale každopádně si ho může udělat doma každý. Stačí když budete mít doma jakoukoliv starou pistoli, brokovnici nebo Sapík, což je hovorově samopal. Takže prolezte půdy, optejte se dědečka, jestli nemá nefunkční střelnou zbraň, z níž už se nestřílí. Já jsem vybral Sapík, který jsem máčel týden v kyselině, aby pustil šťávu a změkl. Počítejte s tím, že čím starší zbraň, tím bude samozřejmě tvrdší. Mám takovou zkušenost, že to i nabobtná a začne to mluvit. Takže z jednoho zamýšleného jídla mně vznikl zcela neplánovaně kamarád Jaroslav Sapík, jinak by se mnou nikdo z kuchařského oboru neprohodil ani slovo. Tenhle kamarád a kolega mně do ničeho nekecá, díky němu vím, jak vypadá hotel Ambassador a že šéfkuchař není nadávka. A sdílíme spolu jednu společnou vášeň, a sice že nepoužíváme deodorant a mýdlo známe jen z vyprávění. Ale mezi těmi výpary v kuchyni se i ty naše výpary ztratí a vstřebají. To jídlo má pak takovou hutnější vůni, barvu a chuť. Na Barrandově vaříme každý týden. A jestli nás nezrušili, tak tam vaříme dodnes. 0% ()
Tyhle pořady o vaření jdou mimo mě. Je úplně jedno jestli je tam Babica,Pohlhraich (nebo jak se to píše) nebo nějaký Sapík (to jméno slyším prvně) vše je na jedno brdo. Uznávám, že svoji skupinu lidí to zaujme (nějací důchodci co dělají velké hovno a jen čumí na takové sračky případně ženské na mateřské), ale já mezi tou skupinou díky bohu nejsem. ()
Reklama