Verdikt

Pomalé tempo tomuto druhu filmu velice svědčí zvlášť když hlavní roli právníka Franka ztělesnil Paul Newman, kterého herecký um a charisma mě doslova a do písmene hypnotizuje tak, že nedokážu spustit oči z obrazovky televizoru při pozdní večerní repríze filmu na ČT2 v cyklu "Velikáni fiilmu". Halvním tématem "Rozsudku" není soudní pře, ale spíše studie charakteru člověka, který se ocitl v hluboké osobní a profesní krizi odkud vidí cestu ven v předem odpískaném případu zanedbané lékařské péče jedné vážené nemocnice... (14.09.2013)

V pomalém tempu se odvíjel Newmanův vnitřní souboj mezi snadno nabitými penězi za mimosoudní vyrovnání a pro všechny zainteresované bolestným protažením soudním řízením ve snaze navrácení ke skutečné spravedlnosti a právu. Bolestná cesta je však také očistnou, kde pravda, morálka a etika stojí nad nečistými praktikami, kličkami a obstrukcemi právnických firem. O originalitě tématu se právě mluvit nedá a celkový dojem hodně stojí na přesvědčivém výkonu Paula Newmana. Nicméně mě to přimělo k zamyšlení, jak je to dnes. A obávám se, že téma filmu převedeno do současné reality je spíše zbožným přáním než něčím, co by se přibližovalo alespoň na dohled skutečnosti. Že dnes vyhrávají bezskrupulózní žraloci, že se skuteční pachatelé se bez ohledu na pravdu dostávají zase na svobodu a právníci svými schopnostmi nebo špinavostmi překrývají vše co by pravdu pomohlo najít a nahrazují to "právem", to je realita. Ale kdyby šlo o spravedlnost, to by bylo hezké... (12.04.2011)

Člověk tak nějak automaticky uvažuje u Sidneyho Lumeta, že v 60. letech točil vrcholné pecky. V 70. letech své nejznámější kousky s Al Pacinem. A od té doby už potom nic. Jenže on se ještě minimální jednou v osmdesátkách vytáhl. Obsadil Paula Newmana a dal mu skvělou příležitost zazářit v soudním dramatu. Přiznám se, že tyhle typy filmů mám hrozně moc rád. Tady jsem dostal hodně nečekanou scénu, ve které na sebe štěkají naštvaný žalobce a hodně zaujatý soudce. Ono je to tady celkově vše trošku jinak než jsme zvyklí. V roli klaďase zde vystupuje žalující strana a zlá je ta co obhajuje. 80% (24.01.2023)

Nevím proč, možná jsem ovlivněný faktem, že právo bylo kdysi moje profese, nicméně můj dojem z tohoto filmu je velmi mdlý. Je to hrozně naivní. --- Kdosi tady napsal, že to vypadá, že soudit se je největší americký koníček. Rád bych k tomu něco dodal. Anglosaské (a skandinávské) právo v zásadě připouští žalovat kohokoli za cokoli. Cítíte-li že vám někdo způsobil újmu, můžete to zkusit. Jako účastník procesu máte velkou míru svobody, jak soud/porotu přesvědčit o své pravdě. Logickým důsledkem je, že je to drahé a všichni lidé od práva se na tom dobře živí. --- Náš systém práva je jiný. Můžete žalovat jen takové újmy, které jsou popsány v zákoně, a jen vůči těm, u nichž to zákon připouští. Důsledkem toho je, že mnoho lidí se cítí něčím poškozeno, leč advokát jim musí říct: "Je mi líto, na to neexistuje žaloba." Nejlépe je proti takovým žalobám pochopitelně chráněn stát, protože - a to by měli lidé chápat - stát nedělá právo pro nás, ale pro sebe. Velmi často je to k vzteku, protože největším násilníkem a porušovatelem zákonů u nás je právě stát. --- Tolik na vysvětlenou, proč se u nás méně soudíme. Nemůžeme. Soudy smějí soudit jen to a tak, jak jim stát předepíše. (27.07.2016)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Zajímavé soudní drama s výrazným Newmanem v roli nasávajícího, nepříliš schopného a přesto přesvědčeného i přesvědčivého právníka ve svém zoufalém procesu s pochybivší nemocnicí. Trailer: http://www.csfd.cz/film/6224-rozsudek-verdict-the/videa/ (12.10.2009)