Modrý samet

S Lynchom som sa vo filmovom svete stretol už dva krát a pri oboch snímkoch bola spokojnosť nadpriemerná. V prípade Modrého zamatu nemožno síce povedať, že by príbeh samotný nedával zmysel, pretože ku koncu do seba všetko celkom pekne zapadne ako puzzle, ale chovanie postáv je často krát mimoriadne nelogické a niektoré scény (a že ich nie je málo) mi prišli nanajvýš samoúčelné, pričom naozaj netuším, či nimi chcel básnik skutočne niečo povedať, alebo len diváka šokovať (hlavne keď sa v zábere nachádzala Dorothy či Frank). Páčila sa mi atmosféra a chválim aj herecké výkony na čele s Dennisom Hopperom, no celkový dojem z Blue Velvet jednoducho nie je dobrý. Môj šálok kávy to nebol a i keď mám rád zamotané a netradične poňaté filmy, toto bolo už akosi moc. (24.01.2017)

Už od úvodních záběrů na modré sametové závěsy, k tomu hraje naléhavá hudba, a na mě dopadá plná tíže filmu. To je v zápětí vyrušeno několika málo okamžiky záběrů vlídného maloměsta. Dokud.. Oh ano, míra napětí a úlevy se v Modrém sametu fantasticky střídá, a ďábelsky si s námi pohrává. Úžasným hereckým výkonům (opravdu dokonalá, křehká a nádherná Isabella Rossellini, vynikající a naprosto odporný Dennis Hopper, a neméně dobří a tehdy mladí Kyle MacLachlan s Laurou Dern) nemůžu skoro nic vytknout, nádherně pasují do celé mozaiky tohoto úžasného díla. Stejně jako hudba, která je opět naprosto dechberoucí, a nádherně dokresluje už tak temnou a tíživou všeobjímající atmosféru městečka Lumberton. Nebyl by to ale Lynch, aby pár dílů oné mozaiky nenechal chybět. Zamotaný příběh se kousek po kousku rozmotává, a taky nechává veliké mezery... Jak jinak. Naštěstí (i když možná bohužel, těžko říct) tentokráte ještě nezašel za hranice pochopitelnosti (jako pozdějsí Mulholland Drive, který hrozně miluju...), ale i tak... Lincoln street? Drozdi? Hořící svíčka? "She wore blue velvet..."? Tanečnice na střeše auta? Je to ale divnej svět, co? (14.08.2007)

(1001) Ach, dalo by se říci, že celá léta řeším ve svém srdci otázku, jestli Modrý samet je nebo není pro mne. Dnes jsem si nechala stranou čtyři hodiny na intenzívní přemýšlení a dospěla jsem k tomu, že není. Moje dětství si s sebou nese úplně jinou sadu traumat, takže je pro mě celý zážitek těžko pochopitelný, už jen to, že jsem holčička a do Oidipáku se neumím úplně vcítit. Největší atrakcí se tak pro mě stává bílá kůže Kyla MacLachlana. S postupem času také oceňuji, jaká byla Isabella kočka. Ale ty oficiální věci, které mám obdivovat, Dennis Hopper a tak, mě zanechávají v rozpacích až chladnou. Takže ve výsledku respektuji Lynchovo gesto jít pod povrch mezi ty červy, ale osobně si raději oblíbím depky od jiných autorů. (19.12.2009)

Už asi 14 dní přemýšlím, co k tomuhle filmu napíšu a kolik že mu těch hvězdiček vlastně dám. Rozhodla jsem se nakonec tak, jak to vidíte, protože film je rozhodně inteligentní, neservíruje všechno divákům přímočaře, jednoznačně, nutí je myslet a nedělá z nich blbce. Našlo by se sice pár drobností, které mi zrovna neseděly, ale to jsou opravdu takové detaily, že celkový dojem nezkazily - jinak herci výborní, Badalamentiho hudba neodolatelně depresivní, moc se mi líbila sugestivní kamera a vůbec celá atmosféra snímku. Navíc bych řekla, že čím déle o filmu přemýšlím, tím víc se mi zdá zajímavý a začínám mít nutkání jít si ho pustit znovu.... (19.04.2005)

S Davidem Lynchem to mám komplikované... do dnešního dne jsem od něj viděl 4 filmy (tedy včetně Modrého sametu), z nichž jsem dva hodnotil 5* a dva 3*. Na Modrý samet jsem se dlouho chystal a nemohu říct, že by mě vůbec nezaujal a nebavil. Řada okamžiků opravdu stála za to a patrně i na delší čas utkví v hlavě, ale na 120 minut se mi obdobných scén zdálo málo. Celkový dojem tak u mě nepřesáhne 3* ani omylem... (21.01.2019)