Modrý samet

Modrý zamat ma vyviedol z rovnováhy už pri prvom pozretí a dnes som si pôvodný dojem iba potvrdil. Je veľmi ťažké k nemu dodať niečo, čo už nebolo napísané. Patrí k filmom, ktoré sa stávajú vítaným objektom vykladačov najrôznejšieho druhu. To mi nehrozí. Uchvátila ma atmosféra filmu, rafinovane budované napätie, výborný zvuk a hudba, ukážka temných stránok ľudskej mysle, naviac aj presvedčivo stvárnených, tak čo viac by som chcel. Samozrejme, že som nerozumel všetkému a ani som sa vlastne príliš nesnažil. Nepovažujem film za odnož krížovkársko-hádankárskej zábavy. Veď aj o Bobbym Vintonovi som si podľa hlasu myslel, že je černoch, kým som neuvidel jeho blonďavé vlasy a udivený výraz. Takže zhrniem svoje dojmy do konštatovania, že ide o výnimočný film, o ktorom netvrdím, že mu úplne rozumiem, ani že som na ňom nenašiel chyby. (07.07.2012)

Poprvé byla Lynchovi dopřána tvůrčí svoboda a dostatečné prostředky. Výsledkem je jeden z nejlepších filmů 80. let. Už od prvního záběru není pochyb, že se jedná o velké umělecké dílo. Scény kdy za sladkobolné melodie Wintonovy písně kamera zabírá poklidný život malého městečka, které však zároveň napovídají, že při bližším pohledu vše není tak v pořádku, jak se tomu může zdát jsou skutečným režisérským mistrovstvím. Lynch dokáže natočit i jen prostou procházku noční alejí, tak aby působila bizarně a poutavě. Film obsahuje spoustu kultovních a nezapomenutelných scén. Voyeúrská scéna když Frank znásilňuje Dorothy, pasáž v Benovo bordelu, či děsivé vyvrcholení se mi nesmazatelně vtiskly do paměti. K tomu je film skvěle ozvučen a také doprovázen kongeniální hudbou Angela Badalamentiho. (15.11.2004)

Zručne natočená Lynchovina a poďla všetkého jeden z jeho najpochopiteľných filmov. Atmosfericky pôsobivé, len mi nie je jasné, kde je tá genialita a prečo nejde len o nadpriemerný zážitok o chlapíkovi, ktorý sa vinou vlastného vyšetrovania zapletie do sveta zločinu. Lynch zrejme nebude mojou šálkou kávy aj keď kvalitnú dávku filmárčiny mu uprieť nemôžem. V konečnom dôsledku sa mi však Modrý zamat pomerne páčil, ale Hopperovo prehrávanie ani náhodou. Nebyť neho, idem v hodnotení aj vyššie. (28.09.2007)

Blue Velvet mi mluví do duše. Nádherně jemný, mrazivý, charakteristický psychothriller, který zobrazuje špatný svět, křehkou romantickou vlnku a nádherný konec s krásnou písní, která zní jako by z našich těl právě vycházela duše, která putuje do nebe. Film, který může trvat i 4 hodiny a nebude mi to vadit. Lynch opět dokáže diváka přikovat k sedačce a nechá ho pozorně sledovat každičký detail, který se před ním odehrává. Pečlivá režie, jiný svět a vyzařující Lynchovo kouzlo. +++ Blue Velvet obsahuje zvláštní kouzlo zkoumání, jako když máš chuť sledovat neznámou ženu, kterou potkáš a sleduješ její krásu, pohyb, tvář, cítíš krásný pocit, a když ji ztratíš, máš ji stále ve svých myšlenkách - neuvěřitelně podmanivý rozsah. Viz. komentář paulhenry. (14.04.2013)

Ten, co se bojí Lynche a chce proniknout do tajů jeho filmařského světa, nechť ať začne tímto snímkem. Dalo by se říct šablonovitý krimi thriller, který postupem času stále více ustupuje milostnému vztahu dvou lidí a i když je téma a poselství jasné, tedy milovat a poukázat na zkažený svět tam venku, neodpustí si Lynch pár svých úchylek včetně dusitan amynatý inhalujícího slizkého Dennise Hoppera a jeho šílenou bandu. Film krásně uteče, je příjemně napínavý a eroticky laděný, ve své době dost provokativní a dnes zpětně jeden z nejpevnějších filmových tvarů, jenž Lynch dokázal stvořit. Někdy je dobré se držet zkrátka a svou imaginaci držet na míru hodné uzdě. Jestli chcete vyložený mindfuck, hledejte jinde, ale Lynch tímto potěšil. Heineken? Fuck that shit! [Přesná stopáž: 121 min] (29.10.2010)