Lost Highway

Lynch je bezpochyby jeden z nejlepších režisérů na světě, pokud tedy z našeho světa doopravdy je. Lost Highway je natočen tak mrazivě, že i já měl místy pocity strachu, obzvlášť když se objevil Mystery Man. Hrátky s kamerou a obrazem. Mrazivá a hutná atmosféra. K sedadlům přibíjející hudba a originální jedinečný příběh (který jsem jak je u Lynche „zvykem“ nepochopil), dávají dohromady doslova filmový orgasmus. 10/10* (20.05.2010)

Lost Highway je zajímavá hra s žánry a pravidly narativní kauzality, která je řízena spíše osvobozenou tvůrčí vůlí než psychologií postav a "pozitivně" popsaným světem, a je tak anti-realistická. Odtud Lynchův umělecký vztah k nevědomí (id), jehož figury (strach, libido, agresivita atd.) se zhmotňují do elementů, které jsou pak samy aktéry příběhu nebo určují jeho vývoj (Lynch mi zde připomíná např. Cronenbergovo The Brood). Tzv. nepochopení Lynche vychází zkrátka z našeho horizontu očekávání, který byl dlouho formován logikou realistického kánonu a který v populární kultuře přežívá dodnes. Logika, stejně jako například u surrealistů, může být, a v tomto případě i je, ovšem někde jinde. A my jen musíme vědět kde. *** a 1/2 (20.12.2008)

Tohle byla hodne husta zalezitost. Sice se prvni pul hodinu dej prakticky odehrava jen v jednom pokoji, ale v momente, kdy je Pullman zatcenej, se film rozjede a cim dal tim vic vas vtahuje do deje. Fakt asi nema smysl premejslet nad pribehem, staci si uzivat tu dokonalou atmosferu. Sice kdyz budete pozorny, vsimnete si spousty detailu, ktery do sebe hezky zapadaj, ale ve vysledku vam to k nicemu nebude, protoze to stejne nepochopite. Herci hrajou docela slusne, ale nejhustsi je Robert Blake. Ale o herce tu zas az tak nejde, tady de skutecne o tu atmosferu, kterou Lynch postupne buduje a stale zvysuje napeti, navic podporenou skvele vybranou hudbou a vybornou kamerou. Nektere sceny jsou skoro jak z hororu. Sice jsem to ze zacatku na 5* nevidel, ale po skonceni filmu nic jinyho nez 5* nejde, protoze to byl fakt desnej masakr. (12.11.2006)

Asi jste zažili pocit bezmoci při noční můře, kdy cítíte nevýslovnou hrůzu, vlastně nevíte ani z čeho, ale stejně z ní není úniku. Nejspíš ji zažila drtivá většina lidí, jen ta šťastnější část si to nepamatuje. Lost Highway je zfilmovaná noční můra, film, který dost dobře nemá cenu chápat, ale který je možné vnímat a který brnká na iracionální část naší psychiky. Lost Highway je vlastně starší sourozenec Mulholland Drive. Jde o mysteriózní příběh dvou mužů - každému je vyhrazena část filmu, aby ve finále jejich životy splynuly v jeden. Lynch svůj snímek zaplnil zvláštními postavami včetně jedné osudové ženy, kterou ztvárnila Patricia Arquette. Lynchův snímek, to je skládačka, kterou vlastně ani na konci filmu není možné složit, protože některé díly si ďábelský režisér nechává pro sebe. Lynch toho o svých hrdinech divákům prozrazuje hodně málo a stejně málo prozrazuje i svým hercům. Během natáčení oba dva hlavní hrdinové své postavy nechápali, lépe řečeno nevěděli, jak je mají hrát, a když se obraceli na režiséra, jen se usmíval a nechal je v jejich nejistotě. Jak to vlastně bylo a jestli film není např. popsáním duševních pochodů schizofrenika, to si každý divák musí rozřešit sám. A možná je lepší to neřešit a poddat se atmosféře. Bavil jsem se skvěle a taky jsem se přiměřeně bál. Díky skutečně bizardním postavám a zvláštnímu hypnotickému napětí je Lost Highway možné vnímat jako svérázný mysteriózní horor. Na téhle dálnici je zajímavé se ztratit už kvůli výborné hudbě s neméně výbornými texty. Celkový dojem: 95 %. (05.01.2008)

Na druhý pokus som sa s Lynchom skamarátil. Aj keď tváriť sa, že som našiel v tom filme zmysel by bolo pokrytecké, určite to nebol samoúčelný avantgardný miš maš (ako Fire Walks with Me). Môže za to skvelá mrazivá atmosféra, dobre vedení herci, zaujímavý sexom a násilím nabitý príbeh a brilantný pesničkový soundtrack. Eye od Smashing Pumpkins je úplne skvelá, len nechápem prečo preboha Lynch odmietol fenomenálnu Tear... (27.06.2012)