Lost Highway

Další film od Lynche s jeho typickou režií a jedním z nejoriginálnějším filmovým zpracováním. Stejně jako Mullholand Drive, tak i Lost Highway je hodně komplikovaný snímek, na který si myslím neexistuje jediné rozumné vysvětlení a o jeho konci se dají vést nekonečné dialogy. Pokud se vám ale Lynchův styl líbí a báví vás tajemno a hutná atmosféra typická pro jeho filmy, tak vám ho nelze něž doporučit. I když jsem ho asi jako každý přede mnou ne zcela pochopil, bavil mě a je jedním z nejzajímějších filmů, které lze vidět. (10.04.2008)

Existují narativně propracované filmy a tvůrci, kteří si ve vypointovaných příbězích libují (Nolan, z části Shy), ale existuje taky tvůrce, který se na narativ dívá z jiného úhlu a předává divákovi něco víc - umělecký zážitek. A tím je David Lynch. Klíčem k pochopení Lost Highway je psychoanalýza a rozštěpení osobnosti, druhy schizofrenie. Nikdo jiný nedokáže skloubit psychický prvek do vyprávění tak sofistikovaným způsobem, jak právě Lynch. Vše je tomu podřízeno. Sugestivní zvuková stránka, mizanscéna podporující stav hrdiny, chování postav a koneckonců i všechna lehká vodítka prostoupena celým filmem. A když nám je do kolotoče vjemů vnesena pořádná nakládačka v představě přednášky o silničním provozu nebo peckoidní Rammíci, zlobit se nebudete...Zkrátka a dobře nevšední zážitek, nutno vidět nejméně dvakrát! [Přesná stopáž: 134 min] (30.03.2007)

Začínám pana Lynche silně podezírat, že s námi hraje hodně nekalou hru a že prostě jeho filmy nic znamenat nemají a on se mezitím doma škodolibě směje, že jsme mu na to všichni skočili a pouštíme si je pořád dokola ve snaze najít v nich smysl, pochopit je. Třeba se pletu, ale Lost Highway mi přijde ze všech Lynchovin naprosto nejlynchovitější, velmi chaotický, ale také velmi sugestivní. Hlavně ze začátku by se atmosféra dala krájet, napětí z obrazovky skoro teče, ale i tak na mě film jako celek působil jako jeden obrovský podivný chaos a dokud se nedonutím pustit si ho znova, zastavím hodnocení na alibistických 60%. (13.07.2009)

Scénář: Barry Gifford, David Lynch .. Typické. Opakující se lynčující motivy, ale kromě originálního postupu mi prostě chybí originalita celku!!! David Lynch totiž zjevně přesně (ne)ví co režíruje a racionální divák tak krutě tápe. Je to dobře či nikoliv? Podle všeobecného ohlasu vidím, že je většině celkem jedno, o čem film vlastně pojednává, když je dobře a tajemně natočený .. jenže to, vědět o co jde a nějak to šikovně vypointovat, mi opravdu chybí! Kladů vidím opravdu mnoho, vlastně celé formální stránka, kompozice scén a hudby, výtečná režie a výborně vedení herci (ta Patricia je tááák sexy), ale ten fádní obsah - škoda dalších slov, která by stejně NIC neosvětlila (09.06.2006)

Lynch je mistr mystifikace, která jednoduše dokáže vyvolat různé reakce na film. Zeptejte se ostatních o čem Lost Higway vlastně je, o co v tom filmu jde, co je vlastně jeho pointou? A uvidíte, že každý to vnímá a "chápe" trošku nebo třeba úplně odlišně. Právě proto je Lynch něco extra, dokáže svými náznaky a brutální symbolikou rozptylovat a přivádět na scestí a nebo třeba k náznaku řešení :-) A když k tomu přidáte tu úžasnou atmosféru, vizuální a hudební složku, jste zmateni mnohonásobně víc. Nic není jednoznačně dáno nedejbože respektováno, dalo by se říci, že všechno je dvou-až-více rozměrné, takže ve výsledku nelze pochopit film dvakrát stejně. Prostě, aby si divák film mohl užít, musí rezignovat na jednoduše-přímočarý děj a jasnou pointu! Což může být obtížné, moc. Od Lynche jsem viděla veškerou tvorbu 80-90 let (až na 3 tituly) a stále jsem přesvědčená, že právě on je velmi často zdrojem inspirací rádoby převratných děl moderně-komerčního filmu. Ale jeho um nezasahuje jen do filmového světa - podívejte se na stylizaci Rammstein, Marilyna Mansona nebo Davida Bowieho a okamžitě vám musí dojít, proč si právě tyto popkulturní ikony Lynch do Lost Highway "přizval" (ať už audiálně či vizuálně)! (14.12.2005)