Režie:
Jaroslav MachKamera:
Jan RothHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Jaroslav Marvan, Míla Pačová, František Kreuzmann st., Jana Štěpánková, Josef Bek, Jaroslav Lokša, Gustav Nezval, Alena Kreuzmannová, Zlatomír Vacek (více)Obsahy(1)
Český barevný veseloherní film. Na každoroční slavnosti ve Strážnici se setkali dávní soupeří - družstevníci ze sousedních obcí Dubnice a Bojanova. Dubničtí hrají tentokrát prim jak v prodeji klobásů, tak i na uměleckém foru. - Přes protesty účetního družstva Ambrože mládež z Bojanova založí pěvecký a taneční soubor, jsouc vedena učitelem Bartošem, jejž miluje Ambrožova dcera Eva. Chodí však cvičit až do Dubnice, aby o tom popudlivý Ambrož nevěděl. To je důvod roztržky mezi Evou a Bartošem. Smířili se teprve po porážce bojanovského souboru v krajském kole soutěže. Ukáže se totiž, že samotný Bojanov ani samotná Dubnice nedokáží postavit umělecky silný soubor, spojí-li se však, že mají naději na úspěch i v příštím ročníku Strážnice. Tímto plánem je získán nakonec i Ambrož, který pochopí svou nesmyslnou paličatost, s níž se až dosud stavěl proti souboru i proti svazku své dcery Evy s učitelem Bartošem. Ve Strážnici skutečně vystoupí nový spojený soubor a dobývá úspěchu. (Filmový přehled)
(více)Recenze (25)
O jednu hvězdu navíc za barevnost stylu "ORWOCOLOR". Trochu předchůdce Hudby z Marsu postavený naruby, ale méně ztřeštěnější a tudíž i méně zajímavá. Pravdou však je, že agitka již opouští ústřední motiv třídního boje a stachanovské práce a zaměřuje se na vedlejší téma společného souboru. Chtěli tím tvůrci sami alespoň trochu vyklouznout z dusivého prostředí stalinismu anebo šlo naopak o objednávku stranických ideologů? ()
Spíš celkem čistá komedie, kde náznaky agitky působí dost křečovitě. Optimismu je tu samozřejmě plno, někdy i zbytečně hledaného - stará babička vesele prohlašuje: "Však já si dost odpočinu v hrobě!", barvy taktéž, silnou stránku filmu měly být jeho etnografické kvality. Taneční a pěvecká vystoupení ale většinou do filmu moc organicky nezapadají. Slušné jako klasická "marvanovka", protože právě herecký výkon Jaroslava Marvana a řada jeho šplechtů dělá ještě dnes z tohoto díla celkem koukatelný kus. Od začátku je vidět, že se vše z dramaturgického hlediska nese v naprosto "odlehčeném" duchu, takže banalitu zápletky snímku vyčítat vlastně ani nelze. ()
Pokud Vám náhodou není po chuti slovácký folklor, ani to s tímhle filmem nezkoušejte. A pokud Vám vadí pražští herci pokoušející se o moravský přízvuk, tak už vůbec. Samozřejmě je k vidění spousta budovatelského nadšení a radosti z družení se. Jediný Jaroslav Marvan předvádí cosi jako herecký výkon. ()
Film, který je zapotřebí vnímat jako folklorní přehlídku v době socialismu. A je na co koukat a co poslouchat! Však také vystoupili tehdejší špičky v oboru - sóla nazpívala Jarmila Šuláková a Karol Zachar, tančil Hradišťan, hrála cymbálová muzika Šohaj a soubor z Hrubé Vrbky, vystoupil valašský krůžek Vsacan - po této stránce není co vytknout. Pravda, místo Marvana v hlavní roli by se tam o dost lépe vyjímal třeba stařík Jozef Króner, leč v té době byl ještě mladíček a bylo zvykem vsázet na oblíbené známé tváře. To, čím je pro Slováky Rodná zem, mohla by být pro Čechy Ještě svatba nebyla. Oba filmy stojí především na folkloru, v obou filmech je ho požehnaně, příběh je spíš okrajový, v obou případech je okatě "uvědomnělý". Zásadní rozdíl je v hodnocení - Rodnou zem ohodnotilo přes 300 uživatelů a je v červených číslech, tady se točíme jen přes 100 a modráme se. Jak se zdá, Slováci jsou větší patrioti. :o) Protože kvalita obou filmů je zhruba stejná. ()
Folklor, družstvo a rozorávání... Úplné peklo z toho nevzešlo, ale má to k němu blízko. Film jakžtakž zachraňuje Jaroslav Marvan, který ale nedostal ani zdaleka tak vděčnou postavu, jakou pro něj byl o dva roky dříve a především o rok později revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl, a neměl ani trochu schopné spoluhráče. ()
Galerie (1)
Photo © CS Film
Reklama