Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nahá pastýřka je název obrazu rokokového malíře Jeana-Honoré Fragonarda, který proslul nejen jako portrétista a ilustrátor, ale také jako autor erotizujících obrázků. Jedním z nich je i obraz ze zámku Ronov, na kterém je někdejší zámecká paní a proslulá milostnice Anna vypodobněna jako „nahá pastýřka“. A právě kolem tohoto plátna se točí bohatě rozvíjený příběh. Vyšetřovatel kapitán Tronda (V. Menšík) originálním způsobem – netradiční kombinací kriminalistických a divadelních metod – vyšetřuje dvojnásobnou vraždu a řadu podvodů a machinací s uměleckými díly… (Česká televize)

(více)

Recenze (112)

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

Komentáře tady miluju. 70% - to ukazuje na vcelku mimořádné dílo. Málokdo zde zdělí něco konkrétního. Někdo napíše, že se skvěle bavil. ??? Cože? Ten film je děsný a nezachrání to ani zcela slaboduchý casting s obsazením Vladimíra Menšíka v podivné roli vyšetřovatele - esembáka. Nejenže tady nic nefunguje v rámci žánru detektivky, ale neexistuje napětí, humor, přesah... Kdybych se chtěl masochysticky týrat, pustil bych si film někdy ještě jednou. Never more - A. E. P. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Jednání prvé: Státní zámek prolezlý šejdíři. Podívejme na ně, na kunsterei. Milostivá paní sem, milostivá paní tam. Neudělají krok, aniž by neprovedli nějaký ten vykutálený kšeftík, západní valuty jim čouhají i z uší, to vše přímo pod nosem esenbáka Menšíka, který má na zámku asi služebnu. (Omdlení jediného poctivce nikoli při pohledu na mrtvolu, nýbrž na zjevení Nahé pastýřky, je v této situaci zcela logické.) Jednání druhé: Protřelá šejdířka chce zítra ráno emigrovat a tak si dá s otravným somrákem schůzku už na dnes večer? Nota bene na dobu, kdy potřebuje tajně odebrat obraz? Pak ji nenapadne nic lepšího pro klidný odjezd než se pokusit ho zapíchnout? Nota bene vlastního bratra? Nu, dobře jí tak, krávě. Jednání třetí: Nejprve to vypadá na nejdementnější vraždu v dějinách české kriminálky. Pak se to sice překvapivě zkomplikuje a celý průběh vyšetřování skýtá velmi sympatickou společenskou zábavu. Ovšem závěr je ještě promyšlenější než úvod - jednání čtvrté: Jakže? Vrah si má po veřejné inscenaci falešného doznání myslet, že případ je uzavřen? Jakže? Oba obrazy jsou k disposici, ví se, která bije a on si má myslet, že proklouzne s tím správným? Jakže? On si to dokonce opravdu myslí? A nakonec kapituluje pod tíhou takových důkazů, jako je nesprávná expertíza a umaštěná kapsa? Nehledě na to, že je divákovi už dopředu prozrazen tím, jak pronáší své „to vám blahopřeji, pánové“ (zhruba 1:01:07). Tak tedy hvězdička za v tak lehkém filmu nečekaně kvalitní ochutnávku tehdejších herců. Vyšetřovatelům to docela pálí, ačkoli vypadají jako z půjčovny. Podezřelí jsou zajímavější. (Ovšem Shakespeare před dvěma sty lety, to snad ne, pane Munzar.) Druhá hvězdička specielně pro pana Pacínka („...pan Pacínek napsal hipotéza s měkkým i, ano?“ „To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání.“) v podání skvělého Bhm. Šmídy. Jinak další dobový film, v němž zní z rádia Karel Gott. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Nečekaně dobře natočená česká detektivka, ovšem také s nečekaně stupidním dějem. Člověk jen čeká, kdy se ve změti těch padělků, podvodníků, herců a nepřehledné řady postav vůbec, objeví kromě mrtvoly navíc ještě nějaká ta tajná chodba. Vzhledem ke dvě stě let funkčnímu mechanismu, vyměňujícímu po zatlačení na reliéf lva obrazy nad krbem, se ovšem téměř dočká i toho. Ostatně i ta vražda byla takříkajíc nadvakrát a usvědčení vlastně taky. Autor předlohy má zjevně moc rád detektivky Agatghy Christie, ovšem na rozdíl od ní mu chybí smysl pro zdravou míru... Dlužno dodat, že je to vážně škoda, protože herci tu hrají jak o život a vedle Karla Högera, Luďka Munzara, Vladimíra Menšíka či Jana Skopečka tu nečekaně září i jinak vcelku nevýrazný Bohumil Šmída... Speciální zmínku si ještě zaslouží výprava. Ne, obraz od Fragonarda to tedy opravdu nepřipomínalo a obecně byla většina ve filmu použitých výtvarných děl dosti zvláštní. Proč se v každém českém filmu, ve které se mihne výtvarné umění, pracuje s tak podivnými a neumětelskými výtvory? Celkový dojem: 65% ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Body dávám především za herecké výkony, zápletka sama je sice solidní, ale spíše okrajová a tomu odpovídá i minimální aktivita Jana Skopečka and company a V Menšíka, který se taky věnuje více ochotnické režii. Martin Rúžek je vynikající jako pijící a svou práci milující malíř, Bohumil Šmída v panu Pacínkovi má snad životní roli, mladý Luděk Munzar je takový trochu nemastný, paní Petrovická jako obvykle tragická, jak se snaží o musklmimiku a práce s obočím a ty smíchy - OMG. Pan Hoger je nějak jako nevyužitý, podobně jako pan Nedbal - asi scénářem. Myslím, že je těch motivů prostě až moc -Ztracený francouzský obraz a ještě to divadlo a ještě rozmařilý bratr J Mareše a navíc falšování obrazů a rozkrádání a ještě kšeftíky pana Pacínka - všechno nacpat do 91 minut asi nešlo . Nicméně je to film, který se dá vidět opakovaně i po letech a vychutnávat si každý co se mu líbí. ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Kvalitná československá detektívka s dobrou zápletkou a kvalitným scenárom z prostredia falšovania obrazov. Príbeh posiaty množstvom zaujímavých postáv a postavičiek sa zahráva s podobnosťou legendy o vražde vojvodkyne a aktuálnej vraždy správkyne hradu Ronov. Partii profesionálnych vyšetrovateľov pomáha miestny policajt a ochotník Tronda, ktorý do vyšetrovania prvky divadla. Atmosféra je celkom slušná a herci presvedčivý. Karel Höger sa tentokrát ocitol na opačnej strane zákona ako je zvykom. 70% ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Laburda (Karel Höger) omlouvá své nedokonalé psaní na psacím stroji slovy: „Homerus caecus fuissé dicitur,“ což v překladu znamená: „Homér byl slepý.“ (sator)
  • Pacínkovi (Bohumil Šmída) chybí ucelenější vzdělání, a tak cituje latinská přísloví či jejich fragmenty bez hlubší znalosti souvislostí. Mimo jiné použil: „Byl jsem v jednom karé.“ Správně je „caricare“ – což znamenalo nakládat, přetěžovat vozy a pocházelo z latinského slova „carrus“. (sator)
  • Průvodce na hradě Ronově Zounar v podání Luďka Munzara návštěvníkům vypráví o tom, že by o avantýrách vévodkyně Anny jistě psal před 200 lety William Shakespeare, pokud by už nepsal o jiném zámku. William Shakespeare ale zemřel 350 let před touto prohlídkou. Buď průvodce, nebo scenárista, se dopustili chyby. (klukluka)

Reklama

Reklama