Joker

Těšil jsem se dosti, ale ruku na srdce, kolik z vás si Jokera pustí kdykoliv znovu. Temný rytíř ve mě rezonuje ještě doteď. Usmívám se při vzpomínkách na Big Jacka v Batmanovi z roku 1989, ale tohle je čistě artová záležitost. Phoenix se samozřejmě překonává, to se ovšem čekalo. Já osobně ale čekal, že film půjde směrem k divákovi a ne od něj. Deprese nebyla možná nikdy zachycena líp, ale já o ni možná včera v kině zase tolik nestál. Každopádně druhý snímek, o kterém se bude letos dost mluvit. 75% (11.10.2019)

Kdyby mi bylo 15, byl jsem uprostřed nějaké edge fáze a neviděl jediný film Scorseseho nebo Lumeta z 70s a 80s, tak by mi tahle polopatická a doslovná imitace dobrého filmu přišla jako něco hrozně cool. Ale bohužel. Kdybych si vzal jednotlivé segmenty, řeknu, že jsou ok - ale to, jak nezaslouženě se tu exponuje to největší lidské zlo na tak zhuštěném prostoru, mi začalo připadat podobně vyprázdněné a upachtěné jak v Nabarveném ptáčeti. Vzhledem k nulové kontinuitě, gradaci a tematické domyšlenosti (jednotlivé motivy jsou náhodně naházeny vedle sebe, nekomunikují spolu a nic z nich nevyplývá než implicitně vyblitý narativ o ublíženém muži, který chce uznání, i když si ho nemá na základě čeho nárokovat) to pro mě nemělo větší hodnotu než hodně dlouhé dobře odvedené kamerové cvičení na téma "12 Rules for Life by Jordan Peterson v kontextu komiksu". Považuju za naprosto absurdní si ten film jakkoliv idealizovat a zase nechápu, co tady blbneme, když všude jinde je to přijímáno především jako "slušný film", zatímco v Česku se orgasmicky řve něco o nějaké revolučnosti - u filmu, který dokonale jede na vlně trendů a nedělá to ani moc dobře. Jasně, mohl bych povinně pochválit Phoenixe, ale mě dobrý herecký výkon v mizerném filmu fakt nezajímá. PS: Tak se zdá, že Todd Phillips se rozhodl jít v demonstraci spasitelského komplexu "full Marhoul" a dává rozhovory o tom, jak přináší pravdu do nepřátelského prostředí a odváží se na rozdíl od ostatních točit "pravé filmy". Není divu, že jsem měl během celého Jokera nabarvené flashbacky. Jen teda Marhoul má pro svoje grandiózní bludy větší opodstatnění, protože opravdu musel překonat nějaké překážky a nešel v cestě vyšlapané předchozími hity. Joker je jen hloupoučký film člověka, který je zhrzený z toho, že mu producenti přestali chtít dávat peníze na všechno, na co je chtěl (protože svět prostě nepotřeboval čtvrtou Pařbu ve Vegas, ač si to pan režisér nechce přiznat), tak z jedné módní vlny přesedlal na druhou a dojí jinou masu. (27.09.2019)

Ano, v podstatě je to banální a v až překvapivě mnoha ohledech méně sofistikované než jak se to tváří (krom ryze geniálního nápadu se smíchem a finální "relativizace"). Ano, je to v citování/následování scorseseho předobrazů v podobě Taxikáře a Krále komedie až příliš okaté a důsledné, než aby to šlo považovat za klad. Ano, nepřekvapí to průběhem či vyústěním. Ovšem zároveň se nedá popřít, že to co Sher dělá s kamerou, Guðnadóttirová s hučivou (ne)hudbou a především Arthur Fle... Ehm, Joke... Ehm, Phoenix, to dohromady dělá snímek, který znepokojí, zadře se pod kůži a nevyprchá s náběhem závěrečných titulků. A to dokonce i bez omluvné obezličky "v rámci komiksových filmů". Což není vůbec málo. (04.10.2019)

„ARTHURE, ALE JÁ MYSLELA, ŽE KLAUN MÁ VYVOLÁVAT SMÍCH...“ /// Předpokládám, že nikdo neočekává Marvelovku (jak ta slečna přede mnou..). Jde o ponurej svět a Joker není žádnej superhrdina. Je to psychouš a tomu odpovídá scénář, kterej představuje z devadesáti procent psychologickej profil budoucího devianta. Sice mu nepřejete nic špatnýho, ale víte, že chování okolního světa vůči svý odlišnosti neustojí. Chcete Oscara? Hrajte Jokera! On totiž ten Phoenix nesleze z plátna. Je to uchylák. V dobrým i špatným slova smyslu. Arthur vzbuzuje emoce. Sice byste ho jako kolegu nebo souseda chtít nechtěli, ale už jen tím, jak se snaží bejt "normální"… když vidíte, kolik ta snaha stojí námahy a okolní svět na ni nereflektuje… Prožíval jsem jeho trapasy stejně, jako klamavě podlíhal jeho schizofrenním představám. A pak, když zjistí, že jeho život nemusí bejt tragédie a začne ho měnit v komedii.... neměl bych, ale fandím mu. Postava Jokera už tolik emocí nevzbuzuje. Nepatřím k lidem oslavujícím zlo. I tohle může mít na hodnocení vliv. Není to veselá - barevná komiksová zábava. Je to "R"kový psychodrama, kterýmu je možná celkem jedno, na jakýho psychopata je našroubovaný... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiks z roku 1988 „Batman: The Killing Joke“, napsanej Alanem Moorem a ilustrovanej Brianem Bollandem neznám. 2.) Zjistím, co se stane, když vysadím prášky. 3.) Soused mívá nekontrolovaný záchvaty smíchu (navíc je to klaun!). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.10.2019)

92%? Ale no tak. Po tom hype jsem se na to taky nechal nalákat a táhnul se až na Anděla a po pravdě není to nic víc a nic míň než řemeslně slušně natočená óda na jednoho šílence a po pravdě řečeno ten smích mě už po půl hodině docela iritoval a ke konci už regulérně sral. Jinak proti Phoenixovi a jeho výkonu nic nenamítám, ale nemuseli ho na konci za každou cenu stylizovat aby se co nejvíc podobal na Jacka Nicholsona, protože ten je jenom jeden a nejlepší Joker ever to si říkejte co chcete. Jinak průměr kde mimo hlavního hrdiny už nic výrazněji nezaujme a to avizované údajně drsné násilí je teda slabý čajíček z pohledu toho co už jsem kdy viděl. Oceňuji snahu DC točit víc temný a dospělácký filmy než ty stupidní digitální omalovánky z Marvelu, ale tohle zůstalo na půlce cesty a abych byl upřímný, tak už mi to z větší části vyšumělo z hlavy.55% (03.10.2019)