Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. ()
Mě to nepřišla jako nějaká skvělá pohádka. To prostředí bylo děsné, ne třeba o tom déle psát. Celkově je to dobrá podívaná s dobrými herci a i pohádkovými nápady a námětěm. Velký skvost to není, ale v dětsví jsem to párktát sledoval, ale pokud vím, nikdy jsem film nedodíval v jeden den do konce. 57% = *** ()
Každoroční vánoční pohádková klasika dle Drdovy divadelní předlohy která se zrovna pohádkou zrovna nazvat nedá. Nezapomenutelné svérázné postavy-charaktery jako Dragoun Martin Kabát, princezna Dišperanda, pokrytecký poustevník Školaktykus, skvělý loupežník Sarka-Farka, nebo opravdu znamenití čerti Omnimor a Karborund či nejvyšší pekelník Belzebub..Stylizované ateliérové kreslené dekorace (jednoduše kulisy) podle výtvarných návrhů Josefa Lady . Ty já na rozdíl od Berga vždycky miloval ať už ve filmu a nebo v animáku. Bez nich by to snad ani nešlo.. Vše je tu krásně pestré a vše do sebe krásně zapadá. Ve své době tak vznikla znamenitá socialismem jen trošku načichlá pohádka kterou obdivujeme a s radostí se na ni díváme dodnes...Jedna z nejlepších zatraceně pekelných pohádek všech dob. ()
Rok šestapadesátý byl takový podivný. Stalin byl už bohudík třetím rokem mrtev a mrtvola jeho nohsleda Gottwalda přes veškerou péči odborníků hnila a k hrůze černala v mauzoleu na Vítkově víc a víc. Sem tam byl někdo propuštěn na amnestii, většina politických vězňů a muži západního odboje dále hnili v kriminálech... V kinech běžely filmy o budování, jen těch oprátek za vlastizradu lehce ubylo... A do toho všeho vstupuje pohádka jak z jiného světa v malovaných jasně barevných (pro někoho ohyzdných) kulisách J. Lady, kdy i knoflíky kamizol na hercích jsou kreslené. Musím se přiznat, že já tuhle pohádku miluji. Herecké obsazení je hvězdné. Všemu kraluje ovšem Pepíček Bek coby vysloužilý voják. Moc se mi líbil i otec Školastikus, který odolával svodům ženské krásy. Ty dívky byly skvělý nápad! Americké Pinups té doby hadr a tu poslední slečnu bych si z fleku nakreslil na příď bombardéru! :-). Prostě tato pohádka se povedla. Asi v tom lze hledat (možná zbytečně) souvislosti s vývojem stále více bolševizované společnosti s výstupy proti církvi atd... ale kašlu na to. 4 karty. * * * * ()
Tuhle pohádku jsem nikdy neměl moc rád. Ale když jsem se konečně uvolnil a napojil několika doušky vína, uvědomil jsem si, jak skvěle je to zahrané. Hlavně ten výborný Vinklář, krásná Vránová, která je s blond mikádem vlastně dobrá kost, v roli naivní princezničky a loupežník Jarda Vojta. Prostě super pohádka. ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (20)
- V roce 1954 byla původní divadelní hra Jana Drdy upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž někteří si zahráli o dva roky později i ve filmové podobě. Dvojí zkušenost s titulem tak získali Stanislav Neumann (Omnimor), František Filipovský (Karborund), Jaroslav Vojta (Sarka Farka) a František Smolík (Školastykus). (Martrix)
- Alena Vránová (Dišperanda) vzpomínala, že při natáčení došlo k několika otravám v souvislosti s tím, že kulisy byly namalovány anilinovými barvami. (sator)
- Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář. (sator)
Reklama