Erotikon

Erotikon pro mě znamenal velké překvapení, protože jsem poprvé v českém filmu zaznamenal výrazný kontakt se světovou filmovou avantgardou, která byla na přelomu 20.-30. let v plné síle. Avantgardní impulsy se promítají do filmu zejména v nedějových pasážích. Snímání jízdy aut či vlaků bezprostředně upomínají k hnutí Cinéma pur, například k slavné Chomettově Hře odrazů a rychlosti (Jeux des reflets et de la vitesse, 1925) nebo k Dzigu Vertovovi. Vizuálně jde o skvěle nasnímané a sestříhané dílo, které je vzhledem k jednoduchosti zápletky místy až příliš doslovné (mezititulky jsou například zcela zbytečné). Dalším příjemným překvapením je, že narozdíl od velké části filmů němé éry, se vše obešlo i bez přehrávání hlavních aktérů. Ita Rina zvládla skvěle jak polohu naivní holky z vesnice, tak i vášeň vzbuzující nymfičky. Třešničkou na dortu pak byl živý doprovod od skupiny Forma, který v současnosti vychází i na cédéčku. Vřele doporučuji: http://formani.tumblr.com/ (09.08.2011)

Pokud se na Erotikon Gustava Machatého podíváme v kontextu s dobou svého vzniku, lze o filmu hovořit pouze v superlativech. S odstupem času nelze přehlédnout nedostatky, ale přesto i dnes má tato psychologická romance okouzlující půvab a s expresionistickým výrazem odvážně proniká do niter postav a odhaluje jejich vnitřní rozpoložení naléhavě sugestivním, obrazově neklidným i divadelně hereckým postupem. V němém filmu je herecký spontánní prožitek tou nejdůležitější složkou a potom lze přehlédnout i romantizující tón idealistického básníka Vítězslava Nezvala. Zápletky zavání stereotypy, ale celkový postoj tehdejší společnosti k problematickým společensko-existencionálním otázkám nebyl nejupřímnější, a ani se nedokázal vymanit z maloměšťácky puritánských předsudků. V tehdejším prostředí byl každý podobně závažný námět odvážný a konstruktivně kritický. Samotný průběh je svým důrazným zpracováním úchvatným představením syrovosti v chtíči a podléhání rafinovanému a elektrizujícímu pokušení. Hlavní postavou příběhu je prostá venkovská dívka Andrea (šarmantní Ita Rina). S naivní důvěřivostí se poddává neodbytnému svádění a šimrání podbřišku, aby při své cestě na vrchol přizpůsobila své chování přetvářce a erotickým výzvám nevšedního dobrodružství lepší společnosti. Hlavní mužskou postavou je oduševnělý a zábavný floutek George Sydney (dobrý Olaf Fjord), přelétavý v uspokojování svých tělesných potřeb. Nové a znovuobnovené atraktivní podněty jsou prostředkem k novým zážitkům a jen výjimečně se jeho sebevědomá drzost dostává do konfliktu s odplatou a mravní zodpovědností. Výraznou postavou je Andrein manžel Jean (velmi zajímavý Luigi Serventi), obětavý, tolerantní a šlechetný muž, který neváhá v jakékoli situaci přispěchat rychle a účinně na pomoc. Důležitou postavou je Hilbert (dobrý Theodor Pištěk), zhrzený muž z vyšší společnosti. Tíha parohů ho nutí přistoupit ke konečnému řešení záletnického chování manželky. Z dalších rolí: Andrein starostlivý otec a laskavý železničářský hlídač (zajímavý Karel Schleichert), Hilbertova rozmazlená a nevěrná ženuška Gilda (příjemná Charlotte Susa), násilnický kočí (pozoruhodný Ladislav Herbert Struna), či pragmatická porodní bába (Milka Balek-Brodská). Na technické kvalitě filmu se zčásti podepsal zub času, ale expresivní herectví a naléhavý obraz zanechají pocit jedinečného zážitku i v dnešní pokrokové době. (01.03.2017)

Skvěle vyvážené melodrama, výborně promlouvající obrazem, mísí dráždivé i svěží humorné okamžiky a výbroně pracuje s hercem, na jehož proměnlivé tváři často ulpívá. Ita Rina zde opět dokazuje svůj široký herecký rejstřík, jemnou mimiku a nevšední krásu. Velmi zajímavou roli zde získal Pištěk jako zhrzený až vyšinutý milenec. Některé pohyby kamery působí až odpoutaně a někdy hraničí až s avantgardními postupy. Bez diskuze umělecký vrchol našeho němého filmu. (19.11.2009)

Ve škole jsme najeli na "skvosty" československé, české a bůhví jaké tvorby. Jako první přišel na řadu němý Erotikon Gustava Machatého. Je to pro mě první němý český film a jeden z nejstarších, co jsem vůbec viděla. A to, že je tak starý, přináší svá kouzla i úskalí. Erotikon a jiné filmy bychom měli posuzovat v dobovém kontextu, něco jako historici. Děj je zajímavý, určitě na tu dobu moc frivolní, proto ten poprask. Moc hezká byla hudba, škoda, že už nemůžeme slyšet tu původní, kde je jen klavírní doprovod. Jako celek se mi Erotikon líbil a jsem ráda, že jsem si zase trochu doplnila filmové vzdělání... (16.06.2013)

Na vcelku banální melodramatickou historku je naroubován film, který stojí na hereckých výkonech Olafa Fjorda, Ity Riny, Theodora Pištěka a dalších, na velmi moderní režii gustava Machatého a na několika velmi zajímavých vizuálních postupech (několikanásobná expozice, záběry jedoucího kočáru při znásilnění, prostřihy z jedné postavy na druhou atd.). Ne, že bych se sem tam při snímku nenudil, případně, že bych se nad ním neušklíbl, ale dostal jsem rozhodně více, než jsem čekal. (18.11.2009)