Erotikon

Začátek byl opravdu erotický a vidět to v době premiéry, tak jsem z toho u vytržení. Dnes jsou morální hodnoty někde úplně jinde a to, co kdysi bylo skandálním námětem, dnes tvoří náplň každého druhého stupidního seriálu. A tak nezbývá, než dodat, že začátek ještě stále působí eroticky a Gustav Machatý byl velice zručný režisér. (26.04.2006)

Zajímavý český kus, který si rozhodně zaslouží pozornost, a to nejen proto, že jsem si až s ním uvědomil tu strašnou výhodu němého filmu - můžete angažovat i herce zahraniční a nemusíte si dělat starosti s tím, že je budete muset dabovat. Na svou dobu ale velmi skandální, v současnosti stále aktuální, i když ne už tak překvapivý film. Tematicky překvapivě pořád živý. (14.01.2015)

Samotný příběh je nesmírně naivňoučký, takže se na něj nedá příliš koukat. Fjord ovšem předvádí takové kousky s obličejem, že by mu je leckterý klaun záviděl. Protáhne bradu, natáhne obličej, smrští ho. Úžasné, ale koukat na to skoro hodinu a půl omrzí. Doprovodná hudba má neskutečné výkyvy v poslouchatelnosti. Ale co je naprosto skvělé, to je kamera. Nejen, že není statická, ale ona je i objevná. Nebýt závěrečného rozuzlení, kdy se Pištěk vypořádá s Fjordem a Rina díky tomu pochopí, byla bych snad ochotná hodnotit výš, ale samotný film je skutečně blbý, takže mě si získal jen technickou stránkou, přesněji kamerou. (27.03.2014)

Nemohu souhlasit s názory mnohých zahraničních i domácích filmových historiků, že by toto dílo režiséra Gustava Machatého mělo být vrcholným výtvorem československé němé kinematografie. Nicméně se jedná o film, který měl ve své době ze všech u nás vyrobených snímků největší ohlas za hranicemi, vysvětlitelný nejen přitažlivým názvem a obsahem, ale i zdařilým režijním zpracováním. Machatý sledoval totiž pozorně hlavní proudy světové kinematografie a dovedl s velkým smyslem pro vnější efektnost obratně přizpůsobit zkušenosti druhých vlastní vizi. V podstatě banální příběh o svedené dívce a nezodpovědném světákovi se Machatému podařilo úspěšně proměnit v lyricky jemné melodrama plné důmyslných metafor a snových obrazů (jedna z vrcholných prací kameramana Václava Vícha). Hlavní role byly obsazeny atraktivními zahraničními hvězdami (Olaf Fjord, Charlotte Susa a Luigi Serventi). Jihoslovanská kráska Ita Rina zde zažila svůj první velký triumf, který za necelý rok zopakovala v dalším mimořádném filmu Karla Antona Tonka Šibenice. Premiéra němé verze se uskutečnila v únoru 1929 v Karlových Varech a pražská následovala až o rok později v lednu 1930. Tato časová propast pak stojí za dobovým komerčním neúspěchem. Rozmach zvukového filmu a nové nároky na výrobu celovečerní hrané tvorby znemožnily slávu řadě pozoruhodných děl z přelomu dvacátých a třicátých let. Machatého velkolepý film se však navždy zařadil mezi nejpozoruhodnější díla světové kinematografie a pro mnohé tvůrce budoucích věků se stal fascinující inspirací. A není nakonec život o tom, že se dvě kapky spojí v jednu velkou? (21.10.2008)

Blaho, blaho, blaho. Kamera, tváře. Já nevím, mně přijde, že tento film v mnohém překračuje kontext roku 1929. Během sledování mě ani na chvíli nenapadne, že film je starý, tohle už je překonané, tohle toto a támhle tamto. Naopak si říkám "Jéžišku, to je tak krásné a stylově čistě udělané!" Film je v detailech maximálně sladký (přídavné jméno vyjadřující obdiv a nadšení). Třeba jak vypadá fotografie dcery, kterou má otec v kuchyni? Ta póza? Květiny v ruce? Blaho. A když tak vážně, intelektuálně zadumám, tak bych řekla, že mi Erotikon přijde lepší než Extase. Jaké obrazy v tomhle filmu Machatý/Vích nabízí! Dospívám pomalu k názoru, že si snad nejvíc vážím kamerově zajímavých filmů. (15.03.2012)