Zamilovaný Shakespeare

Bez lásky psáti nejde, to vám řekne každý Shakespeare. Pojďme se ostatně podívat, kterak v poblouznění smyslů a za úsměvných okolností sepsal smutný osud Romea a Julie. Abys to měl, současný diváku, jednodušší, rozmístíme ti do příběhu pár věcí, které znáš a jež bys v alžbětinské době nečekal. To ti jistě přijde úsměvné, až uvidíš Shakespeara pít z kýčovitého hrnečku a zpovídat se u psychoanalytika. Ale co to, ono to vlastně není zasazeno do současnosti, ono je to zasazeno do světa současných filmů ze současnosti. Čas od času zažiješ veselou příhodu, v níž poznáš kousíček z nějaké hry, kterou Mistr dosud nenapsal. Občas necháme někoho pronést repliku z jeho budoucího pera. To je legrace, on nic nevytvořil - jen vše opsal ze života a od kolegů a chytře to poskládal... Ale dosti tlachů, jde o Romea a o Julii a o Williama a o Violu a o emancipaci a o lásku, a všechno se to proplétlá a prolíná a jde to hlavně o to, aby to bylo co nejpropletenější a už jste nevěděli, jestli Vilda hraje Romea nebo žije Romea nebo je to Viola, která je Romeo a Julie a Viola a Kent, ale hlavně jde o lásku a použití všemožných propriet Shakespearových her (spíše komedií): záměn osob, pohlaví a vůbec všeho, co Mistra vůbec neodlišuje od jiných tvůrců jeho doby. Řada historických reálií ze spíše lehounce úsměvné, než vyloženě veselé a vtipné taškařice, inteligentní film nedělá. Cukříček, jemuž náznak pikantnosti dodává pouze Judi Dench. Silné **. (17.05.2010)

Výbiorná komedie, na jejíž kvalitě se podepsal zejména výtečný scénář z dílny Toma Stopparda a Marca Normana, který chytře pracuje s nejasnostmi v životě největšího dramatika všech dob. Pokud trochu znáte pozadí Shakespearova života (alespoň to málo), vychutnáte si některé vtípky a gagy mnohem více a pokud navíc znáte i principy alžbětinského divadla, platí to dvojnásob. Pokud jste však v tomto oboru začátečníci, stále máte možnost vychutnat hezkou lovestory, která pro svou inspiraci sáhla k Romeovi a Julii a v závěrečných scénách těží ze síly téhle hry. Nebýt toho, mohl konec vyznít pocukrovaně až hrůza, ale za časů Williamových nebyl tzv. "hollywoodský patos" naštěstí znám. Za zmínku stojí též herecké výkony Paltrowové a Fiennese, které jsou přesvědčivé i na "divadle" i ve "filmu samotném". A pak překvapivě též Ned Alleyn Bena Afflecka, jehož vystupování v roli Merkucia (v podstatě tahle postava přechází i do postavy samotného Neda) je jedním slovem famózní. Příjemná podívaná s poučným nádechem. (06.03.2004)

Velice příjemný film, romantická komedie citlivě těžící jak ze svého odlehčeného žánru, tak i z tragických Shakespearových her. A s příběhem silně připomínajícím o pár let mladší a nekonečně eklektičtější skvost Moulin Rouge. Bylo tehdy zasloužených těch 7 Oscarů? Nu raději bych přál vítězství konkurenční Královně Elizabeth, která tehdy uchvacovala paradoxně v těch samých kategoriích, s mnoha stejnými herci, a s obdobným časovým zasazením - ale nedivím se že se Akademie přiklonila na stranu Shakespeara (a produkujících Weinsteinů). 8/10 (17.10.2019)

Limonádička pro holky s romantickými sny. Obsahově celkem chudé, nijak extra zajímavé postavy, kdy každá plní nějakou jednoduchou funkci typu královna - "humor", Viola - city, Shakespeare - ehm, no jo, Shakespeare, vlastně ani nevím, jeho charakter je tak jednoduše načrtnutý, že tu připomíná Cimrmanovského Hamleta bez Hamleta, atd. Hezké na pohled, ale uvnitř velké kulové. (02.11.2007)

"You will never age for me, nor fade, nor die." Filmový drahokam, jenž je velkým darem pro všechny ty, kteří vědí, že kdysi dávno vůbec bylo nějaké 16.století. Je to snímek, který toho o divadle té doby řekne víc, než týden přednášek na vysoké škole :-). Kostýmy, výprava, hudba, herci (do Gwyneth Paltrow jsem se zamiloval, stejně jako Will, na první pohled), všechno je skvělé. Stejně tak scénář, který silně čerpá z nádherného Shakespearova jazyka. Cením si Americké filmové akademie, že ocenila tak originální a nápadité dílo před nejmenovaným válečným velkofilmem. (13.06.2004)