Nebeské dny

Malick nikdy nikam nespěchal. V Nebeských dnes se ale kromě náletu kobylek nestalo v podstatě VŮBEC NIC a koukat hodinu a půl na toporné pohledy Richarda Gerea mě skutečně neuspokojuje... Měl-li to být impresionistický pokus o implikaci nudy, podařilo se na výbornou.. 4/10 (45. MFF KV) (04.07.2010)

Tohle je třetí film Terrence Malicka, který jsem viděla a třetí film, kterým mě naprosto uchvátil. Krásný film o životě, snaží se zobrazit realitu, úžasné zobrazení anděla a démona v každém člověku. Příroda je zde veledůležitá, to už je ale ve filmu Terrence Malicka samozřejmostí, stejně tak úchvatná kamera. Krásná hudba, především ústřední motiv se mi hned dostal pod kůži. Vážně příjemné herecké obsazení. To plné hodnocení dát musím, protože opět se režisérovi podařilo mě na 95 minut dostat do jiného světa a přivést k zamyšlení. A teď už mám jasno, Terrence Malick patří do mé top 10 režisérů. (21.08.2011)

"Nebesa (a obilná pole) vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Ž 19, 2) "V tomto světě jste cizinci bez domovského práva." (1P 2, 11). Zejména o tom dvojím ke mně mluvily Nebeské dny: o tom, že svět je krásný a o tom, že v něm nejsme doma. V příběhu skoro banálním (jehož prostota je však záměrná, neboť Malick chce - a umí - točit filmy rozjímavé nebo ještě spíše kontemplativní) střídá iluzi spočinutí skutečnost ztráty. Ona chvilková hra na ráj byla zaplacena mravním kompromisem a neobešla se bez následků. Režisér však své hrdiny nesoudí: tohle není "kino morálního neklidu", ale meditace o samotě a blízkosti, o domově a putování. Přičemž roli určitě ne vedlejší tu hraje až bolestně krásná, prostá krajina, jež nutí žasnout. (01.06.2011)

K zdánlivé dokonalosti mi přece jen něco chybělo. Možná právě ty emoce, které už tu někdo zmiňoval. Mallick sleduje běh světa a života několika náhodných lidí. Skoro jako byste se dívali na přírodopisný dokument a pouze přihlíželi, jak a co naruší ten zavedený koloběh. Možná proto tady emoce namají místo. Krásně tu ukázal dvojí lidskou povahu - anděla a ďábla. A jak je u Mallicka zvykem, hudba se krásně snoubí s obrazem. (03.07.2010)

Veľmi zvláštne a ťažko opísateľné. Dej plynie pomaly a ospalo až na koniec, ktorý je akčnejší, ale podaný zase tak špecificky s odstupom, aký som ešte u iného snímku nevidela. Rozprávačkou je malé dievča, ktoré sa vyjadruje dosť jednoducho, avšak z niektorých jej viet je až hmatateľne cítiť dospelosť.Hudba je skvostná! Proste nádherná.Taktiež doba bola vykreslená presvedčivo, spolu s ťažkými ľudskými údelmi. Jediné, čo mi vadilo a prečo nehodnotím plným počtom, boli niektoré scény naťahované až k nevydržaniu, čo filmu uberalo na naliehavosti, pútavosti a otupovalo emócie. V podstate sa ma citovo skoro nedotkol, práve preto neobvyklé podanie, ale ešte dlho som nad ním premýšľala. (17.09.2013)