Šelest na srdci

Roztomilá, jemná, rošťácká sonda do života dospívajícího mládence rozbrazující veškeré radosti (a žádné strasti, když se to tak vezme) pubertálních a adolescentních dnů. Neurvalost hlavního představitele mě přibíjela do křesla až jsem se domníval, že se nedívám na film, ale na život sám. Velezručná záležist, pane Malle. Potlesk :o) (20.01.2010)

Malý nadějný Oidipus vyrůstá v rodině, která je totálně nefunkční, ale to nevadí. Jeho bráchové jsou rozmazlení ožralové, okrádají vlastní rodiče a nemají k ničemu úctu, ale to nevadí. Táta je sebestředný natolik, že nevidí, co se mu v domě děje, ani že ho manželka podvádí, ale to nevadí. Hlavního hrdinu by nejradši osouložil jeho učitel/kněz, ale to nevadí. Všichni se pořád smějí. Když se mlátí, tak se smějí, když se trápí, tak se smějí... Jestli zde něčím filmový jazyk nepromlouvá, je to dramatická dikce. Dospívání Laurenta tak přes nepopiratelně dramatickou synopsi působí lehce jako vyprávění o tom, kterak Medvídek Pú našel oranžový balón. (23.10.2015)

Tohle komediální (veskrze rošťácké) drama mě odzbrojilo svou upřímností a otevřeností, na rok 1971 je to odvaz jako hrom.. Mladinký Laurent žije se svými bratry a rodiči v poněkud zvláštní bublině, opouští dětský svět a vrhá se střemhlav do světa dospělých.. Nahlédnutí pod pokličku jedné neobyčejné rodiny se mi líbilo, no a Lea Massari + Benoît Ferreux jako matka se synem úchvatní, jen se snad nemuselo tolik tlačit na pilu v tom jejich těsném vztahu, to je ovšem jediná připomínka z mé strany.. (09.08.2022)

Kontroverzní téma, ale přitom podané lidsky a nijak explicitně. Tohle se mi na film velmi líbí. Ukazuje, že každé téma je možné pojmou vkusně a bavit se o něm, pokud autor zná míru a pokud ví, jak daleko může zajít, aby už nesklouzl jen k tomu, že chce za každou cenu šokovat. Louis Malle tohle očividně věděl. (13.08.2015)

Atmosféru světa dospívání a pubertálního/ hormonálního potácení se ode zdi ke zdi natočil Malle opravdu realisticky a intuitivně, což rozhodně vůbec není lehké a zaslouží si za to jistě uznání. Naneštěstí během dvouhodinového filmu naznačí množství témat (zejména oidipovský vztah k matce, vliv armády a paramilitárního prostředí - skaut - na dospívání v době frnacouzský dekolonizačních válek, podivné vztahy v rodině...), která by stála za hlubší prozkoumání. Toho se ovšem divák nedočká a Malle se mi tak jeví jako docela špatný filmový psycholog. Dostane se tak "jenom" na velmi zručné zachycení adolescentních příhod, doplněných retro feelingem 50. let. Závěrečná scéna s celou rodinou mě pak v kontextu celého filmu utvrdila v tom, že v ní nemám hledat žádnou ironii či dvojsmysl, ale jen návod pro pochopení celého snímku: chápavý humor s nadhledem k jednání hlavního hrdiny. (07.04.2014)