Vše o Evě

Herecký koncert a výborný scénář, který má i po té spoustě let co říct a bez nadsázky myslím, že se toho v tomhle směru v showbusinessu moc nezměnilo. Cynismus, závist, podrazy, intriky, podlézání, to všechno bylo je a bude součástí továrny na sny, protože to je v lidech a ne v době. Bohužel ale jak tu už napsali jiní, režie je hodně divadelní a film obsahuje několik hluchých míst, které jej oddělují o absolutní špičky. (26.08.2008)

O životě hollywoodských hvězd podruhé, aneb Sunset Blvd. číslo dvě. Nicméně se mi zdálo, že All About Eve jde ještě dál. Musím pochválit hlavní herečky (+ Marilyn!), ale hlavně musím vyzdvihnout dokonalý scénář, který nám vlastně ukazuje, jak se z učednice stane hvězda první kategorie a co vše je za tím vším. Zvláště závěr, kde se ukazuje nekonečnost tohoto "procesu", je fascinující. Stejně jako v případě Sunset Blvd. i tohle film, který je stále aktuální. 100 %. (05.03.2011)

Nabízí se srovnání se Sunset Boulevardem. Stejný rok, dvě mrazivé satiry s podobným tématem, dva vrcholy dvou velkých režisérů a oscarový souboj mezi nimi. Nedovolil bych si přímo říct, že Eva ho vyhrála nezaslouženě, ale v mých očích za Wilderovým majstrštykem přece jen zaostává. Možná je to tím, že k filmu a jeho zašlým hvězdám mám vřelejší vztah než k divadelníkům, kteří nehrají, ale "táhnou Thespidovu káru". :o) Ale je to i v jiných věcech - proč bychom třeba měi věřit, že je hlavní hrdinka tak fantastická herečka, když ji vlastně nikdy nevidíme přímo v roli? Jen proto, že ji hrála fantastická herečka Bette Davisová? Víc mi ale vadí jiná dramaturgická nedůslednost - Davisová není zdaleka jediná, kdo o intrikaření Anne Baxterové ví. Není v tom sama, nemusí nikomu nic vysvětlovat, všichni kolem chápou, o co jde. Tím Mankiewicz-scénárista nastražil past na Mankiewicze-režiséra, protože když se vzdal modelu "sama proti všem", připravil se o část dramatického potenciálu a nepříjemně mnoho scén pak zinscenoval jen jako akceprostou konverzaci, kde se vždycky tři čtyři postavy sejdou a unisono pláčou nad rozlitým mlékem. 70% (08.01.2007)

Film, který mi padl do oka v televizním programu (v roce 2008). Šest Oscarů, známá jména a taky námět, který mě oslovil. Musím říct, že rozhodně nelituju těch dvou hodin dívání se, protože to prostě stojí za to. Nevím, nakolik je nadsazené samotné hollywodské prostředí a jeho intriky, ale řekla bych, že o moc ne. Postava Evy mi byla sice nesympatická (prostě dokonalá úlisná mrcha), ale to zase svědčí o tom, že role byla zahrána více než dobře. Co mě ale dostalo, to byla Bette Davis, která hrála snad ještě lépe než Anne Baxter Evu, její postava žárlivé a stárnoucí divy mě oslovila, a to dost. Těšila jsem se na každou scénu s ní... Už jen díky tomu je nutné film vidět, protože Bette stojí za to, stejně jako vůbec celý film. A ty šťavnaté, jiskrnné dialogy, to už je jen třešnička na dortu a mistrovství scenáristy Mankiewicze. (06.04.2012)

Zpočátku to celé vypadá tak jaksi strojeně a nevěrohodně. Zejména idealistické výlevy titulní hrdinky o divadle se zdají jako jedno velké klišé. V druhé polovině filmu se nicméně ukáže, že i toto je část hry a že za rosesněnou naivitou se skrývá nejbezohlednější cynismus. Doporučuji postavit kariéristku Evu z tohoto filmu po bok George Baileyho z Caprova snímku "Život je krásný". Oba nezměrně touží po svodech velkého světa, avšak mezi oběma je jeden klíčový rozdíl: zatímco George Bailey stále ustupuje ze svých snů kvůli obyčejným potřebám svých obyčejných sousedů, své rodiny a přátel, Eva by byla ochotna obětovat všechno, každého člověka, který by se jí postavil do cesty, ve jménu svého snu. On má na konci lásku rodiny, přátel a sousedů vyrostlou na troskách svých snění. Ona má své splněné sny, své iluze a nikoho, kdo by ji miloval. (23.12.2006)