Kleopatra

Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. (12.03.2012)

Dlouhé epické velkofilmy mám tuze rád, ale na to aby ustály více než čtyřhodinovou délku musí mít pořádný obsah - a toho je v Kleopatře bídně málo. První polovina je ještě výborná, Ceasar je skvělý a Kleopatra vedle něj funguje jako fantastická femme fatale, vždy s ním soupeřící o to kdo bude nahoře... ale pak Ceasar vykrvácí na schodech senátu, Kleopatra zůstane v depresích a s chrastítkem místo mozku, a Marcus Antonius... ten prostě tak nějak je, potácí se od ničeho k ničemu, a nikoho vlastně nemá čím zaujmout. A z filmu se stane nudná variace na Romea a Julii, u které doufáte ať si všichni s tím umíráním už trochu pohnou. A nebo že se Elizabeth Taylor konečeně úplně svlékne, když už celý film teasuje masivními výstřihy, které se vypálí do mozku nadrženého diváka (tedy mě) snad ještě víc, než vskutku ohromující výprava... kvůli níž se z filmu stal "nejvýdělečnější finanční průser" filmové historie. 7/10 (15.09.2018)

Po smrti Liz Taylor jsem si uvedomil, ze jsem s ni nikdy nevidel ani 1 film, takze jsem si na jeji pocest rozhodl pustit jeji nejzasadnejsi kousek - Cleopatru. To jsem ale jeste netusil, ze me tahle uzasna myslenka bude stat vice nez 4h, kdyz jsem videl stopaz, tak me to vydesilo, budu u toho umirat nudou? Vubec ne, buhvijak akcni to sice rozhodne neni (no, krome jedne namorni bitvy vlastne vubec), ale nadherne promakane setove dekorace (pravem ocenene oscarem) a herecka smetanka zlate ery Hollywoodu me dokazala zaujmout po celou dobu. Snazim se radsi vubec nepremyslet jak Taylor vypadala ted ve stari, ale tak kazdy holt seschne a u zen to plati dvojnasobne, nicmene za mlada to byla kocka a Cleopatru hrala nadherne arogantne. 7/10 (14.04.2011)

S filmovou klasikou je to někdy jako se sexem v opilosti. Mnoho z toho nemáte a pendrek si pamatujete, ale abyste si zachovali tvář, tak děláte, jako by to byla jízda vašeho života. A tady jsem se zrovna moc nesvezla, protože co chvíli jsem najela na všudypřítomnou pompu, zdlouhavost a Kleopatru v podobě porcelánové panenky a takových hrbolů bylo nespočetně. Ovšem dívat se bylo na co a Richard Burton odehrával egyptskou odvěsnu druhého římského triumvirátu s pravým keltským šarmem a potvrdil tak, že byl hercem vskutku mezinárodních kvalit. Naneštěstí tady mu zmámila hlavu Kleopatra a v realitě flaška. Ale všichni víme, jak těžko se odolává uhrančivým očím jedovatého hada. (22.01.2008)

Pro mnoho lidí zůstane napořád Kleopatrou jedině Elizabeth Taylor, já jsem ale díky tomuto snímku navždy získal Gaia Julia Caesara. Hlavní podíl na tom má Rex Harrison, který dokázal tohoto velkého muže ztvárnit lidsky, a přesto mu vtiskl vůdčí charakter, silnou osobnost i neopakovatelné charizma. A momenty jako Kleopatra poprvé u Caesara, průvod Římem či závěrečná lodní bitva mě dokázaly ohromit přes svou letitost i dnes... (27.09.2015)