Reklama

Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské… (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (93)

Han22 

všechny recenze uživatele

Pád sandálového velkofilmu. Pěkné davové scény, kostýmy, kamera, výprava a pár slušných bitev. Vynikající finální souboj. Zbytek stojí za starou belu. Pád říše římské mate už názvem, protože se odehrává asi 300 let před pádem. Kromě jmen některých postav je komplet vycucaný z prstu včetně vymyšleného hrdiny. Navíc je to příšerná nuda trvající tři hodiny u které jsem 3* usnul, plná šroubovaných dialogů a nevěrohodného herectví. Sharif a Mason jsou nevyužití, Guiness zmizí hodině a něco z plátna. Plummer nikdy nebyl špičkovým hercem, takže je to spíše béčkový záporák, Lorenová až hystericky přehrává a titulní Stephen Boyd byl prostě no name herec a podle toho to vypadá. Mannovi šly westerny, ale tenhle film se mu moc nepovedl. ()

RajAthen 

všechny recenze uživatele

NIc proti Sophii, ale jako velká herečka tedy nehraje, stejně jako její vyvolený, který zná jen jeden výraz. Naopak zbytek císařské rodiny - císař a Comodus se své zhostili se ctí. Dosti socialistický pohled na tento úsek dějin (Germáni radující se z plodů své práce vedeni nejotravnější postavou filmu...), kterému chybí nadhled či pocit reálnosti a naopak je patrná fascinace davovými scénami, což je ostatně pro tuto etapu filmů patrné, takže klidně můžeme sledovat obyčejný průvod pár minut. O špatný film nejde, ale klišé nad klišé. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Přehnaně ambiciózní, úmorně rozvleklé, historicky nesmyslné a ukázkově prodělečné je jedno z posledních epických historických dramat, příznačně pojednávající o pádu Římské říše. Stejně jako se mocné impérium zhroutilo vlastní vahou, i velkofilm Anthonyho Manna přecenil své síly a fatálně zklamal především ty, na nichž ve výsledku záleželo nejvíc. Diváci se nedali zlákat sliby jenž studio nedokázalo splnit, a svou důvěru vložili do jiných filmů. Režisér tak nechtěně dosáhl stejného efektu, jakého dosáhli neschopní císařové pozdního iméria. Tenkrát ve čtvrtém století padla antická civilizace, ve století dvacátém se zhroutila jen menší produkční společnost. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Velkofilm se vším všudy, tedy s ohromnými davovými scénami (pohřeb Marca Aurelia), dokonale velkorysými kulisami (z repliky Říma, která vznikla v Madridu, spadne nejedna čelist ještě dnes), strhující akcí (honička vozatajů natočená ve stylu honičky automobilové, závěrečný souboj muže proti muži), Tiomkinovou velehudbou a k tomu všemu ještě s perfektními herci a jejich sice divadelními, ale o to působivějšími mono a dialogy. Setkání se smrtí, jaké předvedl Alec Guiness, je nezapomenutelné stejně jako dravý a nevypočitatelný Commodus Christophera Plummera, ovšem nejlepší scénu má podle mě na kontě James "Timonides" Mason vyjednávající v doupěti barbarů. Při té jsem ani nedýchal. ()

HiddenDragon 

všechny recenze uživatele

"Velka civilizace nebyva zevne premozena driv, nez se sama znici zevnitr." Pravdiva myslenka a jedna z mala chvil (ktere bych spocital na prstech jedne ruky), kdy mi tenhle film neprisel jako ztrata casu. Jinak je to v 95% utrpeni az na pudu. Od filmu, ktery je defacto predlohou "Gladiatora" (2000) jsem cekal zatracene vic. Ale ten rozdil neni propastny. Ty dva filmy jsou jak z uplne jinych galaxii! A nezachranil to ani Alec, ani Sophie. Dokonala ukazka toho, jak je moderni filmozrout (tim myslim i sebe) odlisny od divaka poloviny 20. stol. Dneska se BOHUDIK toci velkofilmy jinak. Tohle je velkofim jen co do poctu komparsistu a koni, jinak jsem absolutne necekal, ze snimek ze zlateho veku Hollywoodu bude tak priserny. Charakterizuje ho jedno slovo. TEZ-KO-PAD-NY. Tak jak ho pisu. Misty jsem si az trhal vlasy (a musel si dat 2x pauzu), jak neskutecne natahovane (nekolik minut) byly sceny ruznych pruvodu, pochodu, pohledu nebo i bitek. A do toho zadny dialog, zadne drama, zadna velka akce. I bitvy vypadaji jak kdyby se kluci mlatili klackama. Sophie celou dobu jen pouli oci a dela dojemny plac, az jsem si rikal, proboha tohle ma byt ta slavna Lorenova? I Alec nestoji za nic, jeho myslenkovy rozhovor pred smrti absolutne nedaval smysl. Podobne scena s povozy, kdy se Commodus a Livius bicikuji (doslova). A bylo toho spousta, kdy jsem si rikal "WTF! proc to tam vlastne je". V deji jsou navic zretelne casove skoky, ale nikde neni hlaska typu "Po xx letech". Takze behem peti minut posle cisar Livia kamsi k severni hranici, kde probehne opet nesmyslny monolog k barbarum, aby byl opet Livius povolan do Rima. V jinych scenach zase neni patrne, kde se dej odehrava. Rise rimska se rozprostirala na trech kontinentech, ale reziser divakovi neda jediny napis "tady onde v tuhletu dobu" jako v jinych filmech a navic to casto vypada, jako kdyby vsichni byli od sebe co by kamenem dohodil - hlaska typu "jedu do Rima, pokud se nevratim do vecera, posli armadu" vyzniva trapne v dobe, kdy kun denne zdolal max par desitek kilometru. Pritom se dej odehrava v Rime a pak na samotnych hranicich, cili presuny musely trvat tydny. No proste traparna. Cely dej pusobi jak rozplizle bahno, ale casove zlomy a transporty jsou v radu sekund. Zadne emoce ve mne nevzbudil ani ustredni vztah Livia a Lucilly. Hudba je take uz hodne retro (zlaty Zimmer!) a tak jedinou hvezdu (kterou silou vule davam, abych to nezatratil do odpadu) je napr. za ten proslov v senatu (kde jsou ty myslenky celeho filmu vlastne hezky v jedne scene) a za dobre kulisy (dunajske opevneni, Forum Romanum...) - kde je ale proboha Koloseum?? - to mi nikdo uz nepovi. Kdyz jeste vzpomenu zaverecny souboj s Commodem, jehoz choreografii byl asi poveren nejaky hodne letity chory kmet, a kdy jsem nechapal, proc se nebiji alespon meci, ale temi nemotornymi kopimi, tak proste na tomhle Mannove filmu neshledavam absolutne nic, co by mohl divakovi v 21. stoleti nabidnout. At zije Ridley Scott!! ze nas remakem zachranil od smrti nudou! () (méně) (více)

Galerie (74)

Zajímavosti (26)

  • Film bol zámerne zamýšľaný jeho autormi ako propaganda v prospech zákona o prisťahovalectve a národnosti z roku 1965, ktorý sa John F. Kennedy a Lyndon B. Johnson snažili presadiť cez Kongres. (Arsenal83)
  • Christopher Plummer mal v čase natáčania 33 rokov. Jeho postava Commodus sa stal cisárom vo veku 19 rokov a 33 sa ani nedožil - vládol 12 rokov. (Arsenal83)

Reklama

Reklama