Život je krásný

......Dobrý den, princezničko...!!!......Pokud nejsem v dobré náladě a moje duše strádá, pustím si tento zdařilý kousek a je okamžitě po problémech. Naprosto vyjímečný a vzrušující pohádkový příběh, plný emocí. Skutečného, nenásilného, milého, přesto výbušného humoru. Základní kámen pro vznik celého filmu byly pro Benigniho skutečné životní osudy jeho vlastní rodiny za 2. sv. války, životní optimismus a jeho pohled na svět i v těch nejhorších chvílích. "Život je krásný" je především o tom, že láska, humor a fantasie mohou překonat i hrůzy holocaustu. Otrlého, bezcitného, spotřebního diváka samozřejmě tento film zaručeně nemůže oslovit ani mu nic neřekne. Pak ale chybu hledejme jinde......... (08.01.2005)

Opravdu krasnej film, to nejlepsi co kdy Roberto Benigni natocil, nebo v cem hral a po pravu za tenhle film dostal 3 oskary, s kterejma naprosto souhlasim, krome filmu a hlavniho herce je to i za hudbu, ktera byla taky skvela, hlavne v prvni polovine filmu. Prvni polovina je spis komedie, i kdyz uz je tu poznat, ze zacinaj nemci prichazet, ale porad je to hodne vtipny. Druha cast filmu je taky vtipna, ale zaroven smutna a dojemna. Roberto Benigni zvladl scenar a rezii fakt dobre, takze to nepusobi jako zadna slatanina, ale jako krasny dojemny film, na kterej se vzdy rad kouknu. (26.08.2005)

Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě.  To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. (01.01.2022)

Tak a teď musím přemýšlet, zda jsem někdy viděla krásnější film, dlouho mě něco takhle nedostalo. Nikdy by mě nenapadlo, že může fungovat spojení komedie a drama z koncentračního tábora. U první části jsem se opravdu hodně smála, humor mi velmi sedl, u té druhé části už jsem musela každou chvíli utírat slzy, zároveň mi však nezmizel úsměv ve tváři. Ve svém jádru je ten film neskutečně upřímný a opravdový, prostě krásný. Ta závěrečná scéna mi nedá spát, skutečně jsem nevěděla, jestli se mám teď hodně silně rozplakat, nebo se jen upřímně pousmát. Takové filmy se točí jednou za pár let. (17.11.2013)

První film, který jsem s Benignim viděl a potom už jsem se sním jen vozil s kopce. Příběh, který je tak šíleně smutný, ale přesto se musíte smát. Takového člověk bych chtěl poznat. Člověk, pro kterýho žádná situace není trapná, nevyřešitelná. Vše bere s humorem i když jde vážně o život. První polovinu filmu se jen čllověk směje situační komedii s prvky romantiky, ale potom když jsou odvedeni do koncetračního tábora, je zde drama, ale i zde je plno scének, kterých se musí člověk smát. A vezme te si z tohoto filmu jediné poučení, které dokážu vyjádřit třemi slovy: ŽIVOT JE KRÁSNÝ. Pro italy: La Vita è bella. (12.06.2004)