Režie:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (17)
- Dodnes se jedná o nejvíce nominovaný film na Oscara, který není natočen v angličtině. Měl celkem 7 nominací. (peeteno78)
- Na otázku, jak přišel na tak originální nápad, scenárista, režisér a představitel Guida Roberto Benigni odpověděl: "Kdybych věděl, jak vznikají myšlenky, učil bych teologii. První nápad ke mně přišel jako melodie. Představte si skladatele, jak něco rutinně smolí a najednou mu v hlavě zazní jedinečné a osudové 'dadadadá'. Dobré myšlenky přicházejí jako hudba, v tom jsou všechna umění stejná, ať je to film, literatura nebo architektura. Když dostanete nápad, je to úžasný pocit. Hned druhý den jsem se scenáristou začal improvizovat dialogy mezi otcem a jeho malým synkem. Jsou v koncentráku a otec, aby ho ochránil před tou hrůzou, se mu snaží namluvit, že je to celé zábavná hra. Okamžitě jsem věděl, že mám něco báječného." (NIRO)
- Na téma citlivosti tématu Roberto Benigni řekl: "Bál jsem se, jak budou reagovat Židé, kteří přežili. Mám takový senzor, který mi obvykle dovolí dělat si legraci z čehokoliv. Tentokrát ale vyslal varovný signál, takže když byl scénář hotov, poslal jsem ho představitelům židovské komunity v Miláně. Bál jsem se, že budou chtít natáčení překazit, ale nakonec byli hrozně milí. Při první projekci filmu hodně z těch kteří transporty přežili, plakalo. Pak mi pochopitelně říkali, že nic podobného se v té hrůze nemohlo stát, ale já nejsem dokumentarista, klidně mohu popustit uzdu své fantazii." (NIRO)
- Při scéně, kdy je Guido (Roberto Benigni) v divadle a dívá se na balkón, kde je Dora (Nicoletta Braschi), hraje opera „Hoffmannovy povídky“ od Jacquese Offenbacha a zní píseň „Barcarolle“ z 3. dějství. (kuky)
- Natáčení probíhalo ve městě Arezzo v Toskánsku. (M.B)
- Herec Horst Buchholz, předastavitel doktora Lessinga, žil během 2. světové války v Československu. (sury)
- Tank, který se objevil v závěru filmu, je americký Sherman M4. (Listeroman)
- Horst Buchholz (Lessing) se sám nadaboval pro anglickou a německou verzi. (Kulmon)
- Před usnutím si Guido (Roberto Benigni) a Ferruccio (Sergio Bustric) vyprávějí několik vtipů o německém filozofovi Arthuru Schopenhauerovi. Šlo o oblíbence Adolfa Hitlera. (Kulmon)
- Podruhé v historii získal Ital Oscara za nejlepší výkon v hlavní roli. Poprvé to byla Sophia Loren v Horalce (1960). (Kulmon)
- Roberto Benigni (Guido) získal Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli a stal se tak teprve druhým hercem v historii, který obdržel Oscara za film, který zároveň režíroval. Poprvé to byl Laurence Olivier v Hamletovi (1948). (Kulmon)
- Číslo uniformy Roberta Benigniho (Guido) ve vězení je stejné jako měl Charlie Chaplin ve filmu Diktátor. (Kulmon)
- Guidova žena Dora je hrána Nicolettou Braschi - skutečnou manželkou Roberta Benigniho. (Kulmon)