Insider: Muž, který věděl příliš mnoho

Nejfantastičtější filmový zážitek poslední doby. Od Insidera jsem neočekával nic moc extra (shlédnul jsem jej pouhé dva dny po kino-premiéře Veřejných nepřátel; měl jsem na Manna takovou chuť - a jeho novější snímky jsem již viděl - že jsem si obstaral i tento). Příběh jsem neznal, a tak jsem čekal klasické, stokrát ohrané drama na způsob Labyrintu lží. Chyba lávky! Nelze samozřejmě tvrdit, že Mannův snímek z roku 1999 je totálně originální, ale rozhodně mne neskutenčně zaujal, překvapil, a hlavně držel v nervydrásajícím napětí po celou stopáž. Upřímně nikdy nepochopím, jak tento skvost může někoho byť i jen chvíli nudit: celá závažnost tématu, s jakou film operuje a Wigandův život ve strachu z příštích dnů je tu doslova hmatatelný. Dlouho jsem neviděl tak autentický film, který by mi dokázal vsugerovat depresivní pocit strachu, jež jsem spolu s Croweovou rodinou prožíval. Režisér je perfektní, a třeba ve scénce, kdy spící rodinku vystraší mýval, je atmosféra v očekávání tragického (Wigand s pistolí - dcerka) nesnesitelná. Jenže takových parádních okamžiků je napříč celým snímkem nepřeberné množství, a Mann nejvíce režijně exceluje ve chvíli, kdy si naštvaný Pacino a vyděšený Crowe nenechávají "srát na hlavu", a kdy je nepříjemně shazují jejich vlastní zaměstnavatelé a rodina. Tolikrát jsem si během stopáže v euforii nezanadával, ani nepamatuji. Netřeba se dále rozepisovat, tento snímek by měl vidět každý, kdo má rád konspirační dramatické filmy. Hned dvěma třešničkami na dortu jsou pak oba hlavní představitelé: roztěkaného, odhodlaného Crowea a zatvrzelého Pacina z hlavy hodně dlouho nedostanu... VIVAT! (13.07.2009)

"Argumentovali, že světu vyzvoní výrobní tajemství vajglů." Mám rád hrdiny, ale nerozumím jim. Kdybych já chtěl sdělit světu něco důležitýho, tak bych si to rychle rozmyslel, kdyby byla ve hře bezpečnost mojí rodiny, zdravotní pojištění nemocnýho dítěte a žaloby od zástupců tabákovýho průmyslu. To by kouření najednou byl bezpečnej sport, kterým se upevňuje zdraví nikotinovejch spotřebitelů. Dr. Wigand však vyrazil do boje za pravdu a já jsem mu fandil. Stejně tak jsem fandil Lowelovi za to, jak chlapácky držel slovo. Na druhou stranu mi bylo tradičně blivno z tabákovejch korporací, kopání advokátů do slabších a opatrnosti šéfů televize. Když už něco začnu, tak to snad taky dodělám. Já bych to teda ani nezačal, ale takhle filmově mě to bavilo. (20.02.2022)

Aj keď to určite nie je na plné hodnotenie, dokonca aj tie štyri sú odo mňa také prižmúrené, no teraz musím vyzdvihnúť tému, akej sa Mann chopil. Je to síce trošku pomalšie, no kvalitne spracované. Keby to vzal do rúk niekto iný, pochybujem, že by sa na to dalo kukať. Navyše mi opäť pridala skvelá hudba. Rád by som však vedel, či aj jemu nechodili mailom výhražné správy. No ešte viac by ma zaujímalo, koľko počas nakrúcania celý štáb vyfajčil cigariet. :) 75%. (18.12.2006)

Al Pacino i Russell Crowe v životní formě. Skvěle natočený film o tom, jaký je svět a že za vší tou špínou je vždycky nějaký člověk, který ctí větší ideály než peníze a bohatství. Velká hra na pravdu ve velmi těžkém filmu, který by málo kdo zvládl jako Michael Mann. Přesah tématu vidíte každý den v trafikách na krabičkách od cigaret a přitom stačilo tak málo a svět se nemusel nikdy nic dozvědět... Více takových filmů, více takových příběhů a lidí. (17.07.2004)

Jako zarputilý odpůrce tabákových výrobků a především dýchání jejich splodin:-) jsem námět filmu přivítal s nadšením. To mi vydrželo asi do jeho půlky, neboť poté už jsem netrpělivě očekával jeho konec a ten stále ne a né přijít. Právě délka mi byla překážkou. Díky ní ustoupilo počáteční napětí, které sice vyústilo v očekávání, ale již v poněkud slabší míře. Al Pacino je bez debat, R. Crowe si zajistil místo ve vhodnější roli Gladiátora:-) Dobrý, ale čekal jsem víc:-( 65% (28.10.2008)