The Haunting - Záhadné sídlo Bly

The Haunting of Bly Manor je iný. Hororových prvkov je na tak širokom priestore pramálo a do popredia sa dostáva navrstvený dramatický príbeh. Je to séria troch tvárí. Máme tu prvé 4 časti, ktoré vybudujú podhubie a vytvoria zázemie Bly Manor. Zrkadlia pocity hlavnej hrdinky, budujú atmosféru a vykreslujú postavy, aby sa divák vžil do jednotlivých liniek. Napriek nesporným kvalitám ide o nudný úvod, ktorý nereflektuje cestičky prvej série. Prichádza piata až ôsma časť, kde divák konečne dostáva odpovede. Príbeh sa zamotáva nečakaným spôsobom a ide o predzvesť skvelého záveru. Bly Manor sa končí ôsmou časťou, ktorá je charakterovo úplne odlišným elementom v tomto príbehu. Fenomenálne sa dotvorí a vysvetlí mytológia panstva a divák pradie. Deviata časť je akýmsi epilógom, žánrovo výrazne odlišným oproti očakávanému. S postavami prežívame ich budúcnosť a plačeme. Amelia Eve so svojou kolegyňou ponúkli sprchu emócií, aké som nečakal. Záverečný dvojdiel je ohromnou bodkou za inak nevýraznými časťami z úvodu, ktorých charakter divák nedokáže predpovedať, a práve preto sú tak šokujúce. Super finále divákovi vynahradí jeho trpezlivosť. (26.10.2020)

Po Domu na kopci bych nevěřil, že Mike Flanagan upadne do takového průměru, jakým Bly je. Už mě ale před tímto seriálem přesvědčil s Půlnoční mší, takže jsem se toho trošku obával. A oprávněně. První polovina seriálu je takovou nezáživnou young adult variací na Šestej smysl. Celkem o hovně. Ve druhé polovině ale do té doby dost nezáživný děj začne lehce burcovat a přesvědčí mě o tom, že úplná ztráta času tento seriál nebyl. Některé duchařské scény tu dokonce začnou být i hodně zajímavé. V porovnání s geniálním Hill House je to ale pořád jen čajíček. (24.11.2021)

„Zomrieť neznamená odísť.“ Ako na konci povie jedna nedôležitá (?) postava, toto nie je horor. Toto je milostný príbeh. Niekomu to bude vadiť, niekomu nie. Ja som nebol nijako zvlášť odvarený už z prvej sezóny, ale druhá ma dosť sklamala. Prvú polovicu. V druhej do toho tvorcovia (v čele s talentovaným Mikeom Flanaganom) našťastie konečne poriadne kopli a ku koncu bolo nutné nachystať si vreckovky. Každopádne, napriek silnej koncovke dávam „len“ 3*. Je síce pekné, že Flanagan pred klišé hororovými scénami uprednostňuje prácu s postavami a hercami, ale na druhej treba uznať a dodať, že herci nepodávajú nijako extra perfektné výkony resp. že by možno aj podávali, ale postavy, ktoré dostali k dispozícii, nie sú napísané nijako výnimočne (snáď s výnimkou sympatického kuchára a skvelého Henryho Thomasa). (27.10.2020)

Ano, ten rok 2020 asi fakt nebude podle mého gusta. Nestačí, že vyšlo pár novotin, které nestály za nic, ale byly i slabší nové série starších seriálů. Toto tomu nasazuje korunu. Nebo koronu v tomto roce. Vskutku kulturní katastrofa. Rozběhne se to v celku dobře. Má to opět takový ten tajemný a nepoznaný styl vyprávění a pro děs to nemusí jít hned daleko. Jenže člověk později sleduje něco jakoby tajemného, ale co hůře irelevantního. Dost věcí tam nedává smysl a co je na tom nejhorší, i když dojde k nějakému vyvrcholení, tak vlastně se stejně nějaké otázky nezodpoví. Navíc to vyvrcholení není ani moc vyvrcholením. Plus k tomu, když půlka poslední epizody už je spíše šťastný dojezd, který ani není moc šťastný a ani moc logický. Co si budeme, první série nebyla ani moc o tom, že by dokázala překvapit. Ale dokázala vyděsit. Dokázala mít dokonale vystavěné charaktery, kterých bylo hodně, ale každý měl svoje místo. Dokázala mít naprosto špičkové zpracování a nezaměnitelnou atmosféru. Druhá série ve výsledku nemá ani jedno z toho. Pamatuji si, že první série byla zábava, ale vskutku jsem ji docenil až na podruhé. Zde druhá série nebyla ani moc velká zábava. Někdy to spíš byl náznak lobotomie. Plus k tomu, kdy je v celku divné, že když už máme stejné herce, kteří původně byli skvělý, tak teď dělají to, co dělají. Ať už je to strašně neautentická Pedretti a nebo charismatický Jackson-Cohen, který ale z nějakého důvodu jede nějaký skotsko-švédský přízvuk. Což už je to nejmenší. Co dodat? Čekání na druhou sérii bylo výživní, ale její realizace se tomu skoro vůbec nepřibližuje. Spíše vůbec ne. A je to jenom další úkaz letošního roku a jeho přesně reprezentace. (20.10.2020)

Překvapivě jiné než první série - kde byl Hill House o strašení a potlačených traumatech, tak tam je Bly Manor gotickou romancí. Seriál sám to na konci řekne, ale je dobré to vědět už před sledováním téhle série. Není totiž moc děsivá. Je tu napětí, jsou tu duchové a občas se asi budete bát. Důchové Bly Manor ale nejsou ve své podstatě zlí (narozdíl od Hill House), jejich příběh je spíš smutný. Stejně jako romance v téhle sérii. Je jich tu hned několik a ani jedna neskončí dobře. Ale to tak u gotických romancí bývá. Série (i díky umístění do 80. let) je prodchnutá melancholií a pocitem lítosti nad tím, co se stalo a co se mohlo stát. To vše zabalené v až pohádkovém vyprávění Carly Gugino. Bly Manor je (hlavně co se týče kostry vyprávění) horší než Hill House, ale narozdíl od něj má silnější konec. Uvědomíte si u něj totiž, že Flanagan je prostě romantik a klíčem k jeho seriálu je láska. K dětem, k partnerovi, nenaplněná, nezdravá... Mike se do toho nebojí jít. Mám ale jednu výhradu - zásadní pro sérii je osmá epizoda se dozvíme důležité informace o jednom z duchů, který se ale předtím nezdá tak důležitý a tolik se v dílech neobjevuje. Z vypravěčského hlediska zásadní chyba. Ale ten osmý díl je zase luxusní. (18.10.2020)