The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Pro duchařiny mám velkou slabost. Obvzlášť stará sídla plná stínů, temných zákoutí, kleteb, duchů a podivných lidí, které je obývají. A to sídlo Bly rozhodně splňuje. Ač nedosahuje kvalit Domu na kopci, stále je to velmi koukatelná záležitost s opulentní výpravou a atmosférou, to Netflix umí na jedničku. Herecké obsazení výborné i když nedisponuje extra velkými jmény. O to je to lepší, neokoukané tváře jsou velkým plusem a Olivera Jacksona Cohena není nikdy dost. Samozřejmě nesmí chybět děsiví spratci s psychotickýma výrazama v ksichtech, od kterých nevíte co máte čekat. Ti tomu dodávají ty správný grády, když se nečekaně zjeví za zády stejně ujetých dospěláků a vypadají, že je v příští chvíli nějakým sadistickým způsobem zlikvidují. Ideální pokoukání v sychravém podzimním počasí. (12.09.2021)

Úprimne? Nudilo ma to. Ale strašne. To čo v prvej sérií fungovalo, je tu zbytočné. Prvá séria potrebovala hru s časom aby vyjadrila skvelú myšlienku. Takú aká bola dojímavá. Tu sa žánrová neujasnenosť neustále bila. Či už sa to týkalo konkrétnych motívov alebo postáv, z ktorých väčšina bola...neznesiteľná. Victoria Pedretti bola jedna uvrešťaná, neznesiteľná baba. Nechcem to úplne haniť. Malo to kopec pekných momentov. Aj citlivých. A niektoré motívy fungovali. Ale v konečnom dôsledku to bolo zbytočne naťahované, zbytočne komplikovano prerozprávané. Lineárne vyrozprávanie by mi fungovalo viac - minimálne čo sa týka hodnovernosti vývinu niektorých emócií. To, že každý charakterový origin bol zbierkou typických klišé, bolo pre mňa skôr sklamaním. A finále nejako nenadchlo. Pôsobilo mi to ako z iného seriálu. Ak bude dakedy aj tretia séria, asi si dosť rozmyslím či do toho pôjdem. Toto som mal naozaj obrovský problém dopozerať. Mať to o 4-5 dielov menej, dokázal by som to oceniť viac. 50% (11.11.2020)

Perfectly splendid. Gotická duchařina jak má být; tedy stavící na postavách, psychologii, znepokojivé atmosféře a romanci. Je to spíše o posmutnělosti, následcích činů a melancholii než strašidelnosti. Což je podloženo skvělými výkony; a to především obou děcek. A pak je tu jeden perfektně využitý nápad, který v páté epizodě kvalitní standardní žánrovku posouvá do jiné (a výrazně lepší) roviny. Ano, (nejen) Neviňátka Jamesovu předlohu zadaptovala věrněji/lépe, ale tohle je natolik "volně na motivy", že to vlastně vůbec nevadí, jelikož je to dostatečně své a především natolik dobré, aby to obstálo samo za sebe. Není to lepší/horší "první" série, je to zcela jiné. Lze u toho dokonce hrát hru "najdi v mizanscéně skryté duchy". Navíc veškeré případné výtky přebíjí emocionálně působivý závěrečný čtyřicetiminutový epilog. (15.10.2020)

Čo sa týka hororových prvkov, tak sa Flanagan moc nepredviedol, ale natočené je to pekne. Po obsahovej stránke je to dosť nevyrovnané a miestami trochu zbytočne komplikované, no záver celkom fajn ulahodí romantickým dušiam. Vzhľadom k tomu, že sa Flanaganovi podarilo natočiť iba dve solídne záležitosť (ostatné samé hovadiny), tak tento počin nie je vôbec zlý. 60/100 (20.02.2021)

Chtělo by se říct, že druhá série The Haunting se má ke své první stejně, jako druhá série True Detective, i když jde samozřejmě o nebetyčné zjednodušení. Je výrazně jiná, v tomto případně silně literární, což nejspíš souvisí i s tím, že coby volně adaptovaný vzor tentokrát posloužil Henry James. Stejně jako pro první sérii i zde po dlouhou dobu platí váhavé rozkročení mezi psychologickou sondu do utrápených duší domu a regulérní horor. The Haunting of Bly Manor jde ovšem ve svém žánrovém rozptylu ještě mnohem dál a nebojí se zastrčit své strašící horory často úplně do pozadí ve prospěch jiných, subtilnějších emocí. Nejde zdaleka o tak vděčnou a na první dobrou divácký ohromující záležitost, možná se na výsledném tvaru a lehké rozkolísanosti podepisuje fakt, že tentokrát si to Flanagan celé neodtočil sám. Obrazově jde ovšem stále o úchvatnou podívanou, v mlhách u jezera situované Bly je vizuálně vděčné a navíc zabydlené živoucími charaktery, s nimiž se do jeho hlubin rádi propadáme hlouběji a hlouběji. Zmíněná literárnost se podepisuje hlavně na občas kostrbatých dialozích a především na zpočátku ne úplně elegantní vyprávěcí struktuře - zatímco v Hill House jsme se bezprecedentně neustále pohybovali mezi minulostí a přítomností bez explicitních vazeb, Bly Manor je defacto devítidílnou retrospektivou, v rámci které jsou jednotlivé epizody časově "roztříštěné" mnohem logičtěji. Oltář mrtvých a Romance se starými róbami se vymykají, obě ale stylem vyprávění ještě zdůrazňují ono literární vedení příběhu. Jakkoli na mě zklamání nezaútočilo ani jednou, do sedmého dílu jsem si sám pro sebe identifikoval tolik nedostatků, že bych se neodvážil stavět Bly na úroveň jeho předchůdce. Závěrečné dvě epizody ovšem natolik jdou proti očekávání hororových fandů a vydávají se trochu jiným směrem, že si tam tím plným hodnocením stejně přisadím. Nehledě na to, že mě ten závěr docela rozložil. 90 % (21.10.2020)