The Haunting

Exkluzivně jsem si tohle hororové, ehm, rodinné drama užil. Dialogy velice povedené, lekačky nejsou prvoplánové (a je jich málo) a vše je skvěle propletené - a to jak jednotlivé příběhy, tak i časové osy. Dlouho jsem si takhle neužil něco tajemného, z poslední doby snad pamatuji jen Dark či Twin Peaks (a vzpomněl jsem si na první sérii AHS). (09.01.2019)

V dnešní době už mě v seriálové tvorbě osloví vážně máloco, jelikož všechno je buď vyloženě stupidní, předvídatelné, nezajímavé nebo prostě nudné a proto si vybírám už jen vyloženě to, co má vážně potenciál mě udržet až do konce a má to aspoň stejnou kvalitu v průběhu celé série. Tohle je přesně ono. Netflix to prostě umí a produkuje vážně ojedinělé seriálové pecky. Atmosféra tohoto seriálu je prostě naprosto výjímečná a to jakým způsobem se odkrývájí jednotlivé dílky celé Hill House skládačky, je naprosto famózní. Počínaje prolínáním časových linií, tak konče mindfuckovými pasážemi. Hororový feel není dáván na sílu ba naopak, člověk musí sledovat všechno v pozadí a nečeká, co kde vykoukne nebo se objeví a to přídává na nejistotě mnohem víc. Herecké obsazení sedlo neskutečně skvěle a každou z postav si prostě oblíbíte, protože jsou to sympaťáci a to charisma tam prostě je. Seriálová bomba tohoto roku a rozhodně jeden z nejlepších seriálů, které jsem doposud viděl. Dejte mu šanci, ikdyž mírný horor není váš šálek, fakticky nebudete litovat. A ghost can be a lot of things. A memory, a daydream, a secret. Grief, anger, guilt. But, in my experience, most times they're just what we want to see. (05.12.2018)

Před zhlédnutím jsem si o The Haunting of Hill House nic bližšího nezjišťoval. Povrchně jsem tak očekával hardcore horor ve stylu Conjuring roztažený do seriálového formátu (což by samo o sobě bylo pekelný maso a neutuchající desetihodinové “wanovské“ strašení si asi ani nechci představovat). To bych totiž taky nemusel rozdýchat. The Haunting of Hill House je bezpochyby jeden z nejlepších seriálů roku 2018 a kdybych byl oddaným hororovým fanouškem, asi bych jej vystavěl na pořádný piedestal. Na druhou stranu i jen jako občasný hororový divák můžu s klidným svědomím napsat, že pár strašidelných výjevů bylo opravdu děsivých a že jsem se párkrát i celkem lekl. Mnohem více jsem si ale celý seriál užíval jako mnohovrstevnatou psychologickou podívanou, kde jsem si v některých pasážích říkal (např. při tom dlouhém večeru v průběhu obligátního rodinného setkání v pohřebním ústavu), že takhle brilantně kulminující drama o rodinných vztazích jsem už pekelně dlouho neviděl. Má to neuvěřitelně ambiciózní styl vyprávění v mnoha časových rovinách, přičemž na konci všechno přesně zapadne na svá místa a zůstane “jen“ pevný pocit celistvosti a obdivuhodné kompaktnosti i přes velké množství postav, zápletek a nejrůznějších motivů. Mimořádně propracovaný a poctivý počin, který se urodí jednou za pár let. (03.01.2019)

The Haunting of Hill House je pro mě osobně příjemným překvapením. Hororový žánr až na pár výjimek téměř vynechávám a hororové sériály mě už skoro vůbec nelákají. O to větší radost mi tento desetidílný seriál udělal. Flanagan ukázal, že mu žánrové řemeslo není cizí a vykonstruoval perfektní mozaiku hororovo-psychologických jevů, kde hlavní roli hrají rodinné vztahy výborně napsaných a zahraných postav. Laciné lekačky jsou omezeny na minimum, aby dokázaly vždy v pravý čas překvapit a notně okořenit místy uvadající děj. Hluchých míst je ale i díky tomu po málu. Za to může především styl vyprávění příběhu, kdy se prolínají časové linie a také úhly pohledu na danou situaci. Škoda je, že vrchol seriálu přichází mezi díly 6-8. Finále mě pak lehce zklamalo. Nezbývá ale nic jiného než uznat, že Netflix stále boduje a Haunting of Hill House je nefalšovaná pecka. (13.11.2018)

Na poli hororových seriálů jsem byl řekl bych skoro nováček a nevím to určitě, ale tohle je možná vůbec úplně první. Přes trošku horší první díl jsem ale dál tomuhle strašidelnému domu šanci a na konci nevím, co bych vychválil víc. Jestli scénář, herce, zpracování, protože tohle vše tvoří naprosto deset sourodých dílů, které jsou vyprávěny velmi originálním způsobem, který nenudí, je hodně napínavý a hlavně, když skončí jeden díl, máte co největší chuť si pustit další. Prostě těžce návyková věc, na kterou se podobně, jako v Silent Hillu přes den celkem pěkně kouká a po setmění nahání husí kůži. Jedno z nejpříjemnějších překvapení za tenhle rok. A navíc od režiséra, od kterého bych to teda vůbec nečekal. Klobouk dolů. (01.11.2018)