The Haunting

Seriál, ktorý ukazuje Flanaganové majstrovstvo. Je nekonvenční, hoci využíva zažité schémy a konvencie žánru. Je iný, pretože sa nebojí pracovať s postavami a s ich vývinom. Je výrazný, pretože časové roviny a neustále striedanie minulosti s prítomnosťou má nielenže silné emočné presahy, ale zároveň ukazuje komplexnosť a premyslenosť diela, keď na konci všetko do seba krásne zapadne. Bez zbytočných scén. Bez zbytočných hlúpostí. Má to skvelé ľakačky a má to správnu duchársku zápletku. Koniec je nádherne dojímavý a rezonuje. Páčilo sa mi to veľmi. Jedna z tých vecí, za ktoré som rád, že sú a dúfam ticho v ďalšie...podobné príbehy. Bolo to veľmi príjemné. 1 séria - 90% (18.12.2019)

Seriál roka a žánrový masterpiece. Takto bohato navrstviť klasický duchársky horor psychologicky premakanou rodinnou drámou, to sa len tak nevidí. Špičkové dialógy, výborní herci, tučná atmosféra a intenzívne napätie aj v scénach, ktoré neobsahujú žiadne mátohy. Suverénna réžia to krásne graduje k nezvyčajnému finále, ktoré sa zaobíde bez vrieskania a pobehovania, vystačí si s nahustenými osobnými strachmi, traumami a vinami. Pre hororových fanúšikov absolútna povinnosť. (08.11.2018)

Tak toto bola pecka, najlepší hororový seriál čo som videl, minimálne za posledné roky určite. Má všetko čo na filmoch respektíve hororoch milujem - zaujímavo štrukturovaný dej, nelineárne rozprávanie, prelínanie časových rovín, vypointovanú myšlienku, mrazivú atmosféru a hororové momenty sú minimálne o pár tried lepšie ako napríklad tie najlepšie Wanovky. Navyše sa jedná aj o veľmi solídnu drámu, všetky črepiny zo života jednotlivých členov rodiny majú veľký emocionálny náboj a postupne do seba krásne všetko zapadne, aj keď teda cesta k pochopeniu príbehu nie je vôbec jednoduchá. No ale tak to samozrejme malo byť, presne toto čakám od toho najlepšieho z najlepšieho. Navyše dialógy medzi postavami sú vynikajúco napísané, čo sa prejavilo hlavne k záveru, keď to všetko začalo dávať zmysel - dosť ma to emocionálne zasiahlo teda. Hlavne keď sa k tomu priráta ten mrazivý rozmer hrozivej predtuchy tej najmladšej. Aj jej preslov v poslednej časti bol výborne napísaný, to klobúk dole. Ako Netflix už dlhšie patrí k produkčnej špičke, no ale týmto opäť raz prekonal sám seba a opäť posunul hranice dokonalosti o kúsok ďalej. Masterpiece!!! (02.11.2018)

Letos vznikly nepochybně závažnější, aktuálnější nebo celistvější seriály než Haunting of Hill House, ale vyzdvihuju tuto hororovou desetidílnou sérii navzdory tomu, že si v posledním díle zkazí stylistickou čistotu a přehoupne se z nihilistického v optimistické dílo s lehkým nádechem kýče. Vše, co oněm posledním minutám předchází, je totiž mistrovská hra mezi psychologickým pohledem na skutečnost a esoterickým spiritualistickým viděním. ________________________ Horory získávají svou děsivou atmosféru tím, že vytvářejí zkratku od psychologického výkladu lidských strachů k něčemu nadpřirozenému. Zde to má být onen zdánlivě generický strašidelný dům, který zabije několik členů jedné rodiny a přitahuje ji do svých spárů ještě mnoho desítek let poté, co z něj uprchne. ___________________________ Několik časových rovin, propojených dohromady v šokující pointu, subjektivní pohledy jednotlivých členů rodiny, ustavičná disputace nad tím, jak vyložit ony zastřené vzpomínky, možnost srovnávat původní knižní předlohu Shirley Jacksonové z konce padesátých let, filmovou adaptaci z raných šedesátých let a nynější moderní verzi, v níž se ze skupiny výzkumníků stane rodina, jejíž osudy zpracoval jeden z nich v knize plné fikce. Tolik vrstev na sebe naklade málokterý seriál. ______________________ Hrůza zde pak už neplyne z oné zkratky, ale naopak z nejistoty ohledně mnohosti podnětů. Čemu můžeme věřit a co nás znepokojí, či uklidní víc? Že si problémy způsobujeme sami v okruhu nejbližších, nebo že opravdu existují místa, kde kolidují časoprostorové dimenze a tradiční racionalita? (30.12.2018)

Hm. Trochu škoda, že seriál vrcholil v půlce. Úvod lenivý, budující jen atmosféru a prozrazující až příliš málo. Konec rezignující na pořádné koule. /// spoiler spoiler /// Jo, hezky se poskládá pointa a vysvětlí se kdo je kdo a kdo za co může. Ale co je na tom vlastně zajímavého, když toho dosáhnete odepřením informací v průběhu a odtajněním až na konci? Horší je, že tvůrci naznačili, ale nevyužili možností poslat horror do silného kalibru, např. důslednější prací s tezí dokola opakovanou, že je vše jen sen. Nakonec je tahle místy výborně rozjetá linie znehodnocená - není to jen sen, jsou to střípky času. Naopak se střípky času (poprvé skvěle použito v 5. epizodě a na konci také dobré) se pracuje také nešikovně a nakonec nehrají v příběhu moc roli. Bez nich by fungoval úplně stejně. Úplně mě ale otrávilo, že motiv spisovatele, který ohýbá děj, byl také opuštěn. /// Moc nechápu, co je v horrorech na duších (duch, ne duše) tak děsivého. Zjeví se a dělají hů, hů? Je to nepochopitelné zlo? (hlavně u japonců). Je to snad svědomí a nevědomí, kterým ubližujeme sami sobě? To tady bylo vcelku rozehráno, ale s tak nějak podivnou logikou... /// Inu, to je vždycky škoda, když je dokončený projekt, který v řadě ohledů zaslouží opravdový aplaus, ale v pár ohledech lacině zklame. (01.10.2019)