Yesterday

Konečně nějaký film po Bohemian Rhapsody, který budu rád nesnášet. Po Lásky čas další scénář, kde zlé a sobecké postavy prožívají neštěstí, když celý svět, každý jeden člověk a každý aspekt jejich života nejsou pro jejich potřeby dokonalé, přestože samy nemají světu co dát. Ústřední morální dilema "měl bych si přisvojit ty písně?" představuje ve skutečnosti ještě ten menší problém v životě hrdiny, který je nesnesitelný, nesoběstačný člověk bez jakékoliv definovatelné charakterové vlastnosti krom svého pasivního očekávání úspěchu (navzdory Himeshi Patelovi, u nějž si umím představit, že bude ok) a v důsledku zneužije všechny lidi, kteří jeho úspěch reálně produkují. Film se samozřejmě hodně snaží, abysme na to nemysleli. (Spoilery? Svému druhému manažerovi hrdina přebere holku, ale tomu to nevadí, protože "vždy věděl, že je jen druhý", takže je to v pořádku. Třetí manažerku připraví o veškerý pravděpodobně nasmlouvaný zisk, ale to nevadí, protože ji ztělesňuje naprosto nepatřičně karikující McKinnon, takže i to je v pořádku. Přestože tohle byli lidé, kteří pro hrdinu udělali to, co on tak moc chtěl a nebyl toho schopný.) Konflikt mezi hrdinou a jeho "láskou" je naprosto umělý a nepřesvědčivý - jeho vyhraněnost a naléhavost je opět způsobena pouze neochotou postav přijmout cokoliv než absolutní spokojenost - tentokrát ze strany nejprázdnější ženské protagonistky za dlouho, která je na jednu stranu absurdně odevzdaná a na druhou absurdně sobecká a já se to ani nesnažím vstřebat (opravdu mi nebylo jasné, proč za ním přijela do Liverpoolu a co po něm chce krom potenciálu zničit svou kariéru kvůli ní "prostě proto"). Podobnou morální kocovinu mívám jen z filmu Bajgara a Vejdělka. Film v podstatě o tom, že můžete být svině tak dlouho, dokud se u toho cítíte příjemně. (25.06.2019)

Danny Boyle natočil další pohádku, ovšem ve srovnání s Milionářem z chatrče mi její pohádkovost vadila méně, vlastně vůbec. Čím to? No scénářem Richarda Curtise, který neváhá úžasný nápad těžit od začátku do konce, pořád ho zužitkovává a díky Boylově nápadité režii ho mění v ohromnou komedii a jeden z nejpohodovějších příběhů poslední doby. Opravdu je to tak, celé dvě hodiny jsem se buď usmíval nebo smál a už dlouho se mi nestalo, že bych šel z kina z komedie, ze které bych si pamatoval tolik vtipů a smál se, když jsem si je vybavil. Komediální linka jasně převálcovala tu předvídatelnou romantickou, ale nevadilo to, naopak k celkové náladě filmu tenhle poměr dokonale seděl. S vyzněním, že hudba Beatles je geniální v jakékoliv době, samozřejmě souhlasím, no a pokud to cítíte stejně a pokud budete stejně jako já celý film vyhlížet, kdy se objeví Paul a Ringo, má pro vás Yesterday připraveno něco krásného. (29.06.2019)

Nebudu se schovávat, že nejsem protentokrát škarohlíd, ale na vyšší hodnocení bych musel být vskutku fanatikem Beatles. Boyle s Curtisem se rozhodli, že by rádi, trošinku neotřele, vzdali hold jejím písničkám. To se jim sic povedlo, ale skrz příběh jednodušší co ledajaká dětská pohádka, kde hlavní hrdina řeší problémy lehčí než se naučit jezdit na kole. Je vcelku ironické, že tak nevinně, čistě a poctivě tvářící se snímek v celé nahotě oslavuje postavu, která sic s mírnými pohnutkami svědomí, vědomě vykrádá duševní vlastnictví cizích k zisku peněz a poté se díky své absurdní neomalenosti dostane do situace, kdy někomu nepokrytě a bez bázně díky oněm penězům ukradne lásku. Všichni Patelovi jdou na ruku a krom důvtipné a milé Ellie (nicméně i její chování mi přijde z kategorie levné high-school anime) jsou takovými hloupými dvoubarevnými přicmrndávači, tlačící vozík o tom, jak s písničkami starými 50 let nekompromisně uspěje každý. Hey, dude byla slušná křeč. Vzdám kredit Patelovi a Lily, nekonečně sršícímu optimismu a hudbě, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem viděl mnohem chudšího Milionáře z chatrče. Z tohoto nápadu šlo vytěžit určitě víc. Slabé 3* (26.06.2019)

Ma to dve chyby. Ten neskutocne uzasny namet nebol dokonale vyuzity a od tandemu Curtis/Boyle som cakal viac. Inak som si to velmi uzil. Smial som sa, plakal som a uzival som si ten napad aj s myslienkou o dolezitosti umenia. To, ze to bolo zaobalene v lubivom, sentimentalnom a naivnom baleni mi vobec nevadilo. Krasny film a este krajsia pocta jednej dokonalej kapele 8/10 (04.10.2019)

Nerad se opakuji, ale Danny Boyle stvořil další pohodovou letní komedií, která obrazně uzavírá trilogii Queen - Elton - Beatles. Svým způsobem jsme tak dostali "nechtěný", ale veskrze povedený trojlístek filmů, který vzdává hold hudebním idolům století minulého. A je strašně fajn, že každý snímek přišel s něčím trochu jiným a v podstatě se neopakuje. V případě Yesterday jde o dobře zvládnutý humor a povedeně zakomponovanou myšlenku "hitu, který zmizel". Neřeší se sice proč, nebo jak (rád bych viděl něco, kde se tento problém bude řešit do hloubky, ale toho se asi nedočkám), nicméně ono to nakonec ani nevadí. Naprostá většina linek funguje přesně tak, jak byla tvůrci zamýšlena a já jsem s výsledkem spokojený. Trochu mě mrzí, že v druhé půlce mírně spadlo tempo, ale tuhle jednohubku si rád někdy zopakuji. (25.06.2019)