A co třeba Adolf?

Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře. (27.04.2020)

Němci nemají zrovna pověst veselých šprýmařů a tento film to dosvědčuje. Už jsem viděla různé variace „hry na pravdu“ mezi partičkou dlouholetých přátel. Obvykle je roznětkou půjčení si mobilu a pročtení cizích zpráv. Zde stačí nápad pojmenovat potomka jménem, které se nejenom v Německu pohybuje na spodní příčce popularity jmen pro novorozence. Roznětka pak způsobí výbuch v doposud jasně zažitých vztazích, když se ukáže, že ne všechno je takové, jak se jeví. Jenomže… Jenomže zatímco třeba italská verze byla strhující, zraňující a svým způsobem ironicky vtipná, německé podání je těžkopádné. Odhalené lži, dlouhodobě zakrývané, nejsou nijak přelomové. Spíš jsou to nepříjemné trapasy, které dotyčného trochu zostudí a mezi přáteli by zůstaly zdrojem letité neméně trapné legrace. Zde se z malicherných prohřešků dělají fatální selhání, která by snad mohla způsobit i výbuch Slunce. Natož dlouholetých přátelství, která se však ukážou povážlivě vachrlatá. Jde o zfilmované divadelní představení, které je toporné a nenápadité. SHRNUTÍ: Nakonec největší legrace byla přece jen ta epizoda s Adolfem. (04.08.2023)

Copak Adolf, ten dokáže rozčeřit vody v jakékoliv situaci a tohle jméno zkrátka nemá na růžích ustláno. Velmi originální a vtipná konverzační přestřelka, která neuvěřitelně odsýpá a graduje. Začne nevinným žertíčkem a pěkně se rozjede ve spoustu obviňování, výčitek a vytahováním kostlivců ze skříní. Dojde i na pěstní konfrontaci a pánové ukazují svá ješitná, sebestředná ega ve velkém. Sabeth pak ve finálním strhujícím monologu všem přítomným egomanům udělí pěknej slovní klystýr, za kterej by se nemusel stydět ani Adolf. Ale jak jinak, než nic se nemění a pokračuje se v zaběhlé rutině. Skvělé herecké výkony v čele s Floriánem. Ten jeho sexy knírek, byl nanejvýš výmluvnej. A co třeba Adolf? Příkladná ukázka toho, že se dá z hovna uplíct hodně pevnej bič. (10.02.2020)

Nebýt dramatického závěru, potvrdil by se mi stereotyp, že Němci nemají smysl pro humor. Divadelní předloha je znát, styl humoru by na jevišti fungoval líp. První půlku na mě totiž nefungoval vůbec - dlouhé rozebírání (ne)vhodnosti jména Adolf pro novorozence bylo únavné a vtipy hrozně umělé. Naštěstí u toho tvůrci nezůstanou - jak začíná situace eskalovat a členové rodiny na sebe začnou vytahovat kdejakou špínu to je konečně zajímavé a dokonce místy opravdu witzig a humorvoll. Pocit povrchnosti ve mně ale zůstal i po melancholickém konci - i kvůli schematickým a až moc stereotypním postavám ("pseudointelektuální" profesor literatury, vyčerpaná manželka, hloupý zbohatlík, zženštilý muzikant...) a taky nepříjemné ideologické rovině filmu - ne že bych měl něco proti kritice Trumpa nebo AfD (spíš naopak!), ale takhle explicitní "agitka" neuměle našroubovaná do komedie na mě působí spíš trapně a nepříjemně. PS: Aniž bych o tom dopředu věděl, šlo o úvodní film festivalu Das FilmFest, po kterém následoval štědrý bufet. Večeře a víno v rámci lístku do kina přišla pro chudého studenta vhod, přidávám hvězdičku. Z vod průměrnosti to filmu bohužel nepomohlo. (17.10.2019)

Německé produkční studio Constantin Films si ve světě vydobylo jméno už trilogií Fakjů pane učiteli a já jsem moc vděčný, že s kvalitními filmy pokračuje dál. Jako velký příznivce sociálních dramat a konverzačních komedií především jsem už nějakou dobu vyhlížel v našich končinách téměř neznámý perfektní kousek se zcela nevídanými herci, s nimiž bych si ale hned dopřál něco dalšího. Úžasná hodina a půl o tom, kolik nevyslovených starostí dokáže z hlavy vytlačit jeden zprvu nevinný vtípek. (08.03.2020)