Režie:
Bruce BeresfordScénář:
Brian MooreKamera:
Peter JamesHudba:
Georges DelerueHrají:
Lothaire Bluteau, Aden Young, August Schellenberg, Tantoo Cardinal, Frank Wilson, Raoul Max Trujillo, Gordon Tootoosis, Alison Reid, Sandrine Holt (více)Obsahy(1)
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Cesta skupiny indiánů a dvou misionářů skrze neprobádanou a drsnou panenskou přírodu Severní Ameriky. Vizuálním pojetím je to hodně raw a co do výpravy úsporné, ale poctivé. Z psychologického hlediska ale nejsou postavy zas až tak propracované a film působí ve vztahu k jejich charakterům celkem odtažitě a samotném závěru se mi to zdálo poněkud nedořečené. Závěrečná slova o osudu kmenu Huronů ale skrývají jednu zajímavou myšlenku a to, že snahy o asimilaci cizích kultur, byť třeba někdy v dobré víře, nemusí vždycky z různých netušených důvodů dopadnout jen výhradně dobře. Líbilo se mi i to, že tu nejsou indiáni vykreslováni, tak jak je v severoamerických filmech sebemrskačsky zvykem, jen jako oběti kolonizátorů, ale i jako docela krvelačná cháska. ()
Velmi neobvyklý a rozhodně zajímavý film, i když slovo "zajímavý" může znít někomu podezřele. Oddychovka to rozhodně není a pro milovníky "klasických westernů" to asi nebude to pravé ořechové. Jak podotýkají druzí, spíš čekejte něco (imho o kousek lepšího) a la Mise. Slušná hudba, skvělý naturalismus míchaný se zvláštní pochmurnou baladičností. Drsná severská příroda, drsný průběh a nakonec i drsný konec. Historicky uvěřitelné. ()
Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se. ()
Otec Laforgue vyrazil mezi rudé divochy šířit křesťanskou pravdu, lásku a příslib posmrtného života v Ráji, kde bude každý na obláčku meditovat ve společnosti nejvyššího Šéfa. Žádný sex, proto ubohý jezuita naráží na bariéru nepochopení, odmítání, všechny kolem sebe akorát mate nebo přímo sere - tak by se ve zkratce dal film shrnout. Povětšinou neprofláknuté ksichty (až na dvě-tři známější indiánské výjimky) herců příjemně překvapily sympatickými výkony, záběry krajiny v doprovodu hezké hudby byly svým způsobem povznášející a hlavně tenhle film není hloupý. Působilo na mě věrohodně jak nevypočitatelné až kruté chování indiánů (žádní krotcí beránci v podání surfujícího blonďáka Costnera), tak fanatismus svatého válečka a jeho střety s realitou. "Black Robe" nemá zrovna strhující tempo, přesto jsem se nenudila a byla zvědavá, kam až bude tvrdohlavý otec Laforgue osudem dokutálen, kolik posměchu, ústrků a mučeníčka bude muset snášet. Trošku mě štvalo, že Francouzi mluvili anglicky, boje byly divně sestříhané + trikově naprd a Huroni mě lehce zklamali, ovšem jinak uznale smekám svou špínozář ve tvaru kosočtverce. Taková stručnější a méně slzopudná "Misie". 80% ()
Indiáni ve filmu mají k archetypu ušlechtilého rudocha, který prezentuje Vinnetou, dost daleko, o to blíže však mají k tehdejší realitě. Indiánský ekologický způsob života bylo možné praktikovat pouze při malé hustotě obyvatelstva. To, aby jejich populace příliš nevzrostla, zajišťovali sami indiáni vzájemným vyvražďováním: v Severní Americe mezimenovými válkami na základě „tradičního“ nepřátelství mezi různými kmeny, v Jižní Americe obětovali bohu zajatce, které získávali při tzv. květinových válkách, jež byly kvůli získání zajatců pravidelně pořádány. Civilizace to byly kruté, avšak udržitelné. Pak přišli bílí kolonizátoři a zredukovali počet indiánů ještě mnohem výrazněji. Příběh ukazuje dění z počátků kolonizace severoamerického kontinentu, kdy tam bylo bělochů málo, ale indiánů hodně, takže si ještě mohli vyskakovat. Film je pěkný, výpravný a rozhodně stojí za vidění. Při jeho sledování se mi vybavilo, jak před nějakým časem chtěli Kanadu kolonizovat čeští cikáni. Nejdřív tam nějaké přijali, ale brzy nám je vrátili zpátky. ()
Reklama