Raoul Taburin

Veľmi príjemné a malebné prostredie tejto dedinky a jej obyvateľov. Keď sa to tak vezme, tak scenár nie je žiadne terno, ale tá atmosféra to dokonalo dokázala vynahradiť. Zápletka bola síce triviálna, ale napriek tomu sa človek vôbec nenudil a stále sa v podstate niečo dialo. Celý film stál v podstate na jednom obrovskom tajomstve, ktorému by asi aj tak nikto nevedel veriť, keďže bolo založené na absolútnom paradoxe. Celkovo by som film ohodnotil ako príjemnú francúzsku oddychovku kdesi na hrane 3 a 4*. P.S. A najpôvabnejšia postava filmu? Jednoznačne mladá Josyane s prekrásnou Marilou Aussilloux. (09.05.2020)

Zvláštny horkosladký príbeh chlapíkovi, ktorý sa nevedel bicyklovať a kvôli tomu, že sa to snažil skrývať, tak robil neskutočne psie kusy a do veľkej miery žil život, ktorý si nevybral. Nie je to komédia pri ktorej sa budete smiať na plnú hubu. Je to také roztomilé a zároveň strašne smutné jak život človeka ovplyvní strach priznať si kým je a čo dokáže alebo nedokáže. Do určitej miery mi to pripomínalo Améliu, ale tá bola po každej stránke lepšia. Či už famóznym vizuálom, tak aj rôznymi vtipnými epizódkami. Tu sa dej odvíja len tak pozvoľne a vizuálne to je také mdlé. Asi najväčším plusom sú herci. Benoît Poelvoorde je sympaťák ako vždy a znova dokazuje, že utiahne aj serióznu úlohu. Skvele obsadili aj jeho mladšiu verziu, ktorá sa na neho strašne podobá. Skončí sa to síce šťastne, ale chcelo to nejaké veľkolepejšie gesto v americkom štýle s tým, že by sa tajomstvo dozvedelo celé mestečko a všetci by vstali a tlieskali. Klišé ale tu by fakt dokonale sadlo. Ale za jedno pozretie to rozhodne stojí. 6/10 (21.06.2020)

Uletená francúzska rodinná komédia, ktorá stavia na úplne triviálnej dejovej linke a zápletke, pričom v sebe nesie istú dávku pokory, emócie a nezameniteľnej dedinskej atmosféry tunajšieho vidieka. V podstate ten príbeh je maximálne o ničom, ale Godeau tomu dal akési čaro, vďaka ktorému sa na to dobre pozerá. Tá posledná polhodka síce už taká z ríše science-fiction, ale na jednu projekciu to bohate stačí. 55 % (04.04.2021)

I kdybych nevěděl, že je autorem Jean-Jacques Sempé a film by byl natočený v angličtině, stejně bych si hned příběh lokalizoval na francouzský venkov. Z každého záběru je cítit prostředí francouzského jihu, malých městeček z Provence či ze sousedství, kde z kamenných domků dýchá kus historie a z místních obyvatel pohodovost. V něčem mi snímek připomíná i kresby Pascala Campiona. Raoul Taburin je film sympaťák, kde se sice pravděpodobně nebudete řehtat na celé kolo, ale lehký úsměv vás opustí jen málokdy. Malý příjemný film, který vyvolá pozitivní náladu. Celkový dojem: 75 %. (27.11.2019)

S DĚVČATAMA TO JE SLOŽITĚJŠÍ NEŽ S PŘEHAZOVAČKOU. Pan Raoul Taburin má hlavně problém s tím k čemu přehazovačka patří - s kolem. Precizně ho opraví kdykoliv, nikdy na něm ale neuměl jezdit, což by nemělo jít ven a ti kdo se to dozvěděli, špatně dopadli. Tak tajemství zůstalo tajemstvím a panu Tamburinovi trochu komplikuje život. No, není to roztomilá zápletka? Pravdou je že o nic jiného tady prakticky nejde a trochu mi vadilo, že se tvůrci trochu zdráhali situačnímu humoři, který by se k takovému námětu hodil. Ale téma o zranitelnosti a citlivém tajemství se mi zalíbilo. Hlavně první polovina filmu o vzpomínkách na těžké mladí a dospívání mi přišla pěkná a svým způsobem i poetická s příjemným jemným humorem a různými milými situacemi. Druhá půlka v dospělosti už je o fousínek slabší a možná občas trochu přešlapuje místě. Ale jinak mi tento kousek velmi sednul a vzdáleně mi připomněl i Mikulášovy patálie, na jejichž předloze se také podílel Jean-Jacques Sempé. Raoul Taburin jejich kvalit sice nedosahuje, ale taktéž obsahuje laskavou atmosféru, která mě určitě potěšila a celkově se jedná i přes menší nedostatky o moc pěkný kousek, který mě potěšil a strávil jsem s ním pěkné předvánoční odpoledne. (21.12.2020)