Padesát odstínů černé

Paródie a celkovo komédie s Marlonom mám strašne rád, vždy sa na tom dobre zasmejem a preto je tento film pre mňa v celku sklamanie.Samoúčelná blbina, bez nejakej logiky.Jasné je to paródia ale napr. Pár nenormálnych aktivit je sto krát lepšie.Vtipné scény tu sú, zasmial som sa ale bohužiaľ väčšinu je nudná a niekedy aj trápna.Škoda podľa mňa sa to dalo urobiť lepšie čistý priemer. (01.07.2016)

parodie je celkem vděčný žánr,který se ovšem musí umět.Pokud se to umí,vznikne dobrá parodie,pokud ne,je tu povětšinou nevtipné a nudné něco a pokud se to neumí a ještě se navíc sejde banda debilů na cracku,vznikne Padesát odstínů černé...originál si o parodii vyloženě říkal,ale určitě by se dala zvládnout lépe než tahle nevtipná,trapná a vulgární srágora,kterou jsem ani neměl tu sílu dokoukat...0% (25.04.2016)

Ze zkaženýho jádra mé sadistické duše nemám vůbec problém to masochisticky nadhodnotit. Nebudu se s tím babrat a očtverkuju to. Už jen kvůli tomu třívteřinovýmu peklu, který dokáže štyryaštyrycetiletej Marlon rozpoutat. A to hned dvakrát po sobě ! Jasně, v podstatě je to neuvěřitelná kravina, ale těch pár vtipnejch momentů mi úplně stačilo k tomu, abych se konečně u něčeho od plic zasmál. A co se týče těch falickejch vtípků, když se Jackmanovi houpaly v Movie 43 koule pod bradou, tak to místní (j)elita zběsile čtverkovala. Tudíž nevidím důvod, proč tomu taky nenapálit, třeba už jen proto, že v tom nehraje Sandler a nemluví se tam třicetkrát o hovnech. 65% P.s.: mír čubko ! (04.05.2016)

Dostanete přesně to, co očekáváte. Blbý humor, který Marlon Wayans docela umí, což rozhodně není lichotka. Jsou zde i nějaké vtipy, které vás donutí se zasmát, protože je toho prostě tolik absurdního a vulgárního, že se to sem tam musí chytnout. Ani na ten průměr se to nedostane, ale pokud vám Marlon sedí, budete se bavit. (26.04.2016)

Marlona mám z jeblé Wayansovic rodiny nejraději. Faktem je, že už asi ani on sám nemá čím překvapit a jede si tu svou jistotu, která baví, ale už je očekávaná. V podstatě ale divák dostane to, co očekává. A to je u filmu fajn. POČ mě nějak nezklamal, pobavil, rozesmál ale jel tak nějak přesně, jak jsem si představoval. Už jsem věděl, kdy bude jaký vtípek. A možná by to bylo ještě lepší, kdybych viděl filmovou verzi Padesáti odstínů, četl jsem jen knihu, možná mi tak nějaký sofistikovaný vtípek unikl. Přesto mám Marlonovy vtipy na negry a bělochy pořád rád a pořád mě baví a rozesmívají. Pobavilo mě taky navážení se do Christianova stalkování, to bylo velmi zábavné a výstižné. Co mě na filmu překvapilo, byla Kali Hawk, ta zválcovala i Marlona. Takže vlastně v podstatě negerská spokojenost. Jediným výrazným zklamáním bylo, že jsem ve filmu očekával ty kozačky z plakátu. A nedočkal se. (26.04.2016)