Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Recenze (490)
Hrabal je podle mého nejpřeceňovanějším českým scenáristou všech dob, to už i ten Svěrák má semtam světlou chvilku. Hrabal je ale mátožnej neustále. Nikdo s tím nic nesvede, ani mistr Menzel. Kdy už to lidem jednou dojde, že na tom Hrabalovi vůbec nic není. Bohužel ani k natočení. ()
Klasika, natočeno skoro přesně podle knihy. Jen škoda toho mírně odlišného konce. *90%* ()
Film Jiřího Menzela na motivy stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, který se zároveň podílel na scénáři. Do hlavní role, postavy Miloše Hrmy, byl obsazen známý československý zpěvák Václav Neckář, který byl ideální, ale zároveň trochu postavu zabíjející, volbou pro ztvárnění tohoto charakteru. Ačkoliv filmové adaptace známých knih mají často tu tendenci si dělat s předlohou co chtějí, nebo si jen vypůjčit jméno knihy a celý děj od základu překopat, toto je jedna z mála anomálií, kdy samotný autor spolupracuje s filmaři na jejím převedení na filmové plátno. Knižní předlohu jsem četl a musím uznat, že se adaptace věrně drží dějové linie, jak byla napsaná. Někdo, kdo taktéž četl knihu, by mohl namítat, že v knize si Miloš žíly podřezal a ve filmu si je teprve podřeže. Nebo také, že Miloš v knize umíral "víc procítěně" než ve filmu. To jsou ale právě ty odlišnosti, které z filmu i z knihy dělají dva zcela odlišné prvky, díky kterému stojí za to si přečíst knihu i zhlédnout film, a mít tak ucelený zážitek z jednoho stejného příběhu. Film v žádném případě nedělá ostudu svému knižnímu otci, naopak dává mu nový rozměr a větší abstraktnost, kdy se divák může sžít s dalšími postavami, které zde vystupují. Bohužel však film trpí na nedokreslení hlavní postavy Miloše Hrmy, kdy Neckář působí ve své roli docela prkenně a nevyjádřeně oproti knize. Nemá moc dialogů a když už nějaké má, trochu v nich pokulhává. To ale nemění nic na tom, že herec dokáže i přes tyto nedostatky působit přirozeně. Kniha se soustřeďuje na Milošovo nitro (což umocňuje vyprávění v -ich formě), a jeho potíže se s vlastním sexuálním životem. Kniha také vykresluje i silně znepokojivé dekadentní momenty, které nebudu zde raději prozrazovat, a mohou být nepochopeny, pokud čtenář nezhlédne film. Co ale z filmu dělá jedno z Magnum Opus československé kinematografie? Je to právě to vyprávění o druhé světové válce, kdy se stejně jako kniha zaměřuje na osudy obyčejných lidí v (ne)válečných oblastech. Navíc dodává i jistou nadčasovost, kdy i po několika dekádách od jeho natočení dokáže vizualizovat život našich předků ve 20. století i současnému divákovi. I přes pár výše zmíněných nedostatků uděluji plné hodnocení, které si oprávněně zaslouží. ()
Na mě snímek nijak nezapůsobil a upřímně moc nechápu, čím si vysloužil Oscara. Celou dobu jsem se nudil, krom závěrečného výbuchu. Ten jediný byl zajímavý. 3 hvězdy dávám jen proto, že mám rád Jiřího Menzela. ()
Erotická byrokracie. ()
Řekl jsem si, že se podívám na nějaký starý český film, aby mě vylepšil mínění o naší národní kinematografii. No, povedlo se. Co na nějakých českých filmech mám moc rád, je to, s jakou odlehčeností a pohodou dokáží vyprávět poměrně vážné příběhy a témata. Tady je poměrně jednoduchá, ale dobrá zápletka, odehrávající se v období druhé světové války. Příběh pojednává o Miloši Hrmovi, který se rozhodne následovat šlépěje svého otce a stane se vlakovým výpravčím. Během svého působení jako výpravčí, se zamiluje do jedné z průvodčí, zjišťuje však, že se k samotnému vyznání lásky bojí a je si nejistý. Film končí smrtí Hrmy, který se pokusí odpálit vlak s municí. To se mu také podaří, ale zahyne při tom. Na filmu obdivuji komornost děje, kde v podstatě sledujeme jen jednu vlakovou stanici, a příběhy zaměstnanců. Děj je doplněn skvěle zapamatovatelnými postavami, které nezapomenete, především díky jejich charakteru, hereckým výkonům a hláškám. Ať už už to je výpravčí Hubička, ujetý na romanťárny, ambiciózní, ale neohrabaný přednosta stanice nebo také vážný Zedníček, který každému dokáže zavařit a zkazit den svojí oddanosti k Němcům či jeho ,,předpisovosti“. Prostě každá postava má charakter a minimálně jednu si určitě oblíbíte. Humor tu je prolezlý celým dějem, ale není nucený, a i když tu máme pár úžasných hlášek, tak spíše stojí na obecné komediálnosti a bizarnosti jednotlivých situací. Film je jedinečný, což dokazuje například bizarní linka s razítky. Skromný, jednoduchý, ale účinný děj by se neobešel bez herců, a tady hrají na jedničku. Josef Somr jako výpravčí Hubička je nenahraditelný, to samé platí jednoznačně i o Neckářovi, který jako stydlivý klučina, seznamující se s životem září. A také Vladimír Valenta a Vlastimil Brodský si vysloužili role, na které se zapomenout nedá. I když mi přijde trochu nepodstatné u takto starého filmu toto zmínit, ale i tak to udělám. A myslím tím technickou stránku filmu. Kamera se střihem krásně funguje a platí to i o nasvícení, které je trošku těžší ho hodnotit u černobílého filmu, ale i tak mi přijde vydařené. Zvláštní, ale kladný dojem na mě má sníh, který ve filmu vypadá krásně a s kombinací kouře z lokomotivy, to prostě vypadá pěkně. Už jsem to na začátku zmínil, ale ještě jednou to pochválím, a to tu skromnost děje, kterou si film jednoduše musí u diváka získat. S výjimkou velkolepého konce tu je vyprávěn příběh o člověku ve složité době, který se se světem teprve seznamuje. Nevím proč, ale vždy na mě zapůsobí staré české vlakové stanice, ze kterých sálá ta prostota, skromnost ale i krása a vidět je v takovýchto starších komorních českých filmech mi menší úsměv na tváři vykouzlí. Celkově se jedná o povedené dílo, které sice stojí na relativně prostých pilířích, ale přesto na velmi funkčních pilířích. Herci hrají na jedničku, technická stránka je taky dobrá a humor funguje na výbornou. Navzdory poměrně prostému ději tyto všechny složky fungují, a tvoří nám tak ikonické, jedinečné a rozhodně nezapomenutelné dílo, na které se v budoucnu milerád opět podívám, a rozhodně dám šanci i dalším starším českým filmům jako je tento, protože jak se ukazuje, tak i staré filmy dokáží být účinné i klidně po 50 letech a neztrácí ani na vážnosti, ani na humoru. Známka: 8/10 () (méně) (více)
Tento dojemný příběh Hrabalovsky podaného tématu války, dopívání, lásky a odvahy byl naprosto bezkonkurenčně zrežírován. Film má bravurní a strhující herecké obsazení. Václav Neckář je autentický a přirozený a jde nepochybně o jeho životní roli. Překrásná je také kamera. Na tomto filmu se povedlo doslova a do písmene vše od A do Z. Jde o mimořádný film, Oscar je toho důkazem. ()
Jeden z malé českých snímků s oscarovým oceněním. ()
Klasika klasicky horkosmutnovesela... 11/8/2024 80% ()
Četl jsem knihu, která se mi velmi líbila a tak jsem se samozřejmě musel podívat na tento oscarový český film. A v některých ohledech film knihu předčí. Film je zpracován velmi dobře, chápu proč zrovna tento český film dostal Oscara. Je to zadaptované velmi věrně a herecké obsazení také stojí za zmínku. Řeknu to stručněji: povedené, povedené a ještě jednou povedené. ()
Reklama